Kootcha | 02.12.2013 11:31

vanessa_s Kootcha píšící reportáž z koncertu Vanessy – je vůbec třeba něco dodávat? Čtěte sami...

Úvodem: Chci vás požádat, abyste omluvili vysokou míru vulgarity v tomto reportu, ale u Vanessy mi to leze z huby samo, takže jestli jste útlocitní, jděte do prdele a nečtěte to.

„Prosím vás, mohl byste nám ty Plzně nosit rychleji? My jdeme za chvíli na totální peklo a střízliví tam rozhodně jít nechceme...“
„A na co jdete?“
„Na Vanessu…“
„Cože? Oni ještě žijou?“
„Jako mi chceš říct, že ten výčepák je zná?“
„No dyť je stejně starej jako my a navíc je vizuálně zjevný, že se s perníkem a jinýma chemkama taky vostře poznal…“
Když jsem mu platil, tak říkal: „Bratři a Sestry, zkurveně si to užijte!“

Z koncertů prohnilé bestie s názvem Vanessa se stal nejen absolutní kult, ale i setkání letitých kumpánů a milců EBM, kteří se i spoustu let neviděli, ale na každém dalším vystoupení se s obrovským nadšením sejdou, za-kalí, za-hulí, za-jiné věci a hlavně si bez jakékoli brzdy užijí tu značně deviantní show páně Hauserova and his boys…

Parta se nám sešla v trochu jiné sestavě než na reunionu v KD Vltavská, dá se říci, že z prvních spermií, které bojovaly za zrození toho Vanessího bastarda, zůstal pouze syrský Scareface emisar, zrůdná postava s panenskou krví na jazyku, Narco Polo české elektroscény Samir Hauser. K všeobecnému smutku, se již asi koncertně nepotkáme s Danielem Rodným (on byl PRVNÍ kdo mi ukázal, co je to elektronika jako prase – díky Dane! Myslíme na Tebe!), protože jeho zdravotní stav už neumožňuje činnost v kapele. Naštěstí se v pardubickém elektronickém podsvětí již před spousty let vygeneroval stroj s lidským mozkem, geniální zvukový stratég, rozvážný analogový kouzelník s tváří robota od Kraftwerk – Miroslav Papež aka Moimir Papalescu.

Tyto Vanessa-twins bezezbytku doplňuje dnes téměř legendární postava Pražských pubs, literárně-politické eso, oldmeber of Blue-Light a buddhistický světoběžník - operátor Jakub Horák. Škopky obouchává drum-power z Majkláčů, usměvavý Jarda Stuchlý a posledním přírůstkem je, oproti těm polochcíplým dědkům, živelný a vystylovaný mlaďas ze Sunshine - Tuzex. Dokonce jsme měli slavného hosta – svojí práci na albu „Antidotum“ přijel umocnit a předvést slovutný producent a zvukový mistr John Fryer (NIN, DM). Určitě musím zmínit další neopomenutelnou část zvěřince a tou je pravá ruka kapely, neméně deviantní vizionář a klipový tvůrce „Káša“ David N. Jahn a set-designer Pablo DeSax, který zplodil to krvavé pódium, které mi maximálně připomínalo jakoukoli vraždící místnost v SAW.

Dostat se do Rock Café byl fakt boj, fronta až k Máji vypovídala za vše, totálně vyprodáno, podle výrazů nešťastníků, kteří nežmoulali biletek v kapse jako my, bylo zjevné, že bychom natuty naplnili znovu KD jako před čtyřmi lety, ale kdo to mohl vědět. Ve frontě tradiční kecy: „Máte někdo stříkačku? Máte sebou někdo koks, kdyby toho měl Samir málo? Hele Zeman je čůrák, ale ta jeho prezidentská dcera-pornohvězda je super-tu bych lízal… nemáte někdo navíc lístek?? Nemáme vole, ale jdi naproti do Vagonu, tam hrajou zadáčko nějaký hipízáci…“

Uvnitř byl opravdu tlak jako svině, ale naše dobře organizovaná tlupa se bryskně nacpala do první řady mezi frontmana a operátora – super místo! Sice jsme na začátek čekali jak píče hodinu a půl, ale do foroty v břiše nahromaděná Plznička, spousty brk a hromadný zpěv 2Unlimited a jiných 90 nás rychle přenesl k vyvrcholení.

intro… stroba… kouř… Horák… Pope… za mnou křehká holka řve: „Už hrajte kurrvaaaa…“ Stuchlý… infernální zvuk… kouř... stroba... Hauser… už teď seru blahem!

První řeže „Véna s Kudlou“– výborný začátek, skvělé nasazení, zvukař ještě honil poslední mouchy a když dohonil a mastervolume dal na max, začíná: „…my se bát ne-mu-sí-me, jsme dobře organizovaná tlupa“. Na to že je to zbrusu nová pecka, celý sál zpíval, jako kdyby to byl „Traktor“ od Visacího Zámku, takže to je jasná známka punku…teda néé, známka kvality a hitu! Už sem slyšel názor, že se zbláznili, že je „Tlupa“ přiblblá, že je to takový mafiánský country… hovno Leoši, mazec jak má bejt. V programu jsme se dotkli všech důležitých alb, která kapela natočila. Ze začátku jsme se samozřejmě nejvíc brodili v nové placce „Antidotum“. Po „Tlupě“ nasadili „Chci zmizet“ z Agony.

Hned tady jsem si uvědomil, že hlášky od kapely typu „ten Hacke to Agony dost dojebal“, jsou z velké části pravdivé. Všechny pecky z „Antidotum“ hrajou nejen na CD, ale i na živo daleko lépe, než na Ave. Prostě spojení Rodný-Papež-Hacke nefunguje tak dobře, jako fúze Papež-Fryer. Chtěl bych zdůraznit, že samozřejmě chápu důležitost špičkového producenta, ale zase bych ho tolik nepřeceňoval a z radostí bych se soustředil na Moimira, který je tvůrce a strůjce nové desky! Je opravdu výjimečné sledovat, jak si s radostí hraje se svými elektronickými píčovinkami, které ve výsledku dělají ten monstrózní sound, co z Vanessy leze.

Mám pocit, že před „Fuck B“ přišel John Fryer s kytarou a strávil s námi na podiu asi čtyři songy. Docela mě rozesmál, když s výrazem nehraného zděšení odmítl lajnu z keyboardu a v ten moment se Samir, který dostál svojí hlášce: „Vyserte se na přírodu a fetujte jen chemii“ asi počtvrté vyblil. Kdo neví, o co jde, nebudu to vysvětlovat, ale vy zasvěcení předpokládám chápete, proč mezi každou peckou byla „PAUZA“ a přísahám vám, že když při „Necro Disco“ sundal brýle, výraz v očích byl z jiné planety – Cthulhu Fthaghn!

„Holky z Gymplu nalítly albánskýmu ksindlu, nikdo se nikdy nedozví, kde šlapou holky, holky z Moravy,“ zpívalo celé RC. Je vtipný, jak si všichni pamatují speciálně tuhle sloku. Hauser se svými zvrhlými a dekadentními texty přesně pojmenovává ty sračky, co kolem nás jsou a s každou deskou je v tom lepší. Také ho musím velebit za to, že i v tom high-stavu, ve kterém byl, ani jednou nezapomněl text, což bylo v minulých letech zcela normální a pro jistotu všem šťouralům – neměl, opravdu neměl čtecí zařízení ani nápovědu do In-Earu (sluchátka), prostě si to už pamatuje.

Další rozjeli „Tragikomix“, mám ohromnou radost, že je Tuzexova kytara na nové desce přínos a ne mínus. Obyčejně mě vadí elektro kapely, které do toho ustáleného synth zvuku naperou kytary a udělají z toho frašku. Když chci poslouchat kytary, dám si do uší metal, když chci kytary s elektronikou, dám si Fear Factory nebo Ministry. Většina electro kapel, která to zkusila, tak to obyčejně posrala… ne tak Vanessa. Nejenom, že mi Tuzexova kytara nevadí, opravdu se mi líbí. Hraje přesně a má syrový a tvrdý zvuk a né to Marshallovský mlaskání. Jednoduše řečeno, když k mým oblíbencům Combichrist přišel ten kytarový troll z Psyclon Nine, tak sem fakt brečel hnis, ale tohle TuzexoVanessí spojení je maximálně v pořádku.

Přichází další špička koncertu, je potřeba zkontrolovat rok 94, tím pádem Rodného Monogamy a z něho „Jimmy Jones“, je jasné, že prastaré věci se zpívaly s daleko větším nasazením, protože je logicky známe zpaměti a zrovna Jimmy je toho jasným důkazem. Samir se po lajnovačce vrátil v kněžském hábitu a v momentu kdy deklamuje: „Bratři a Sestry, slyšíte mě, patříme k sobě, jeden bez druhýho neznamenáme nic. Vy máte otázky, já odpovědi – půjdete se mnou?“ Hází Bibli do lidí a já mam husinu i v očích! Možná jsem už trochu infantilní, ale tohle je pro mě tak obrovsky mocný moment, že bych si ho dal klidně několikrát za koncert.

Vracíme se k nové desce a k propojení s velkým showbusinessem, rozezněl se „Smutný Pán“ kterého zmixoval věhlasný mixmaster z Leather Strip – Claus Larsen. Od doby, co mi to Horák vykecal (díky Jakube), si minimálně dvakrát do týdne udělám motlitbitchku a už sem psal Ježíškovi, aby tady příští rok zahráli dohromady. Chci vidět Larsena vedle Popeho! Jestli to někdo čte z D Smack U – Davide, prosím, zařiď to!

Je potřeba trochu zpomalit, vrátíme se poprvé do roku 92 a to hned k titulní „Flashback“ ze stejnojmenného alba. „Já mám strach, trochu se bojím toho, co zbyde. Pořád dál se mi ztrácíš, proč mi paměť vrací ten film.“ Tyhle věty jsem si v osmnácti zpíval furt dokola a teď se mi to vrátilo v původní síle, fakt skvělá pecka. Pokračujeme „Král Noci“ a nesmradivější „Smrad z Lidí“ kde někdo pravděpodobně od kapely, přinesl čerstvě uřízlou hlavu černého kozla, která opravdu tak pekelně smrděla, že mě to nakopávalo víc, než Hauserovo blití.

„Taková malá diskočíča, taková malá mrtvá píča!“ No jasně, právě hraje „Spolkni Ďábla“. Vedle Samira se skutečně objevila malá, nahatá, krvavá živá píča s naraženou zrcadlovou disco koulí na kebuli. Moc nás to pobavilo nejenom proto, že to byl zajímavý moment, nejenom proto, že hned rozšlápla Tuzexovi efektovou krabičku, nejenom proto že to byla fakt hezká píča, ale hlavně proto, že Zu hned poznala, kdo to je. Na to konto mi Jones smíchy pobrečel rameno větou „no tak to musí mít Nephilim obrovskou radost vid?“. Byl to super nápad jí tam strčit, akorát nám přišlo, že jí málo zmučili, vůbec na ní byli nějací moc hodní, Agonoize by jí hned uřízli hlavu a propíchli tváře háky.

„Lidi jako Ty to maj těžký…“ chýlíme se k závěru, takže teď už pojedou jenom mega hity. „Ahoj Chcípni“, titulní flák z Ave, neskutečně tvrdá věc, pevně doufám, že se jí ještě někdo pověnuje a smíchá jí do vinyl verze jako Zrcadla, protože ve srovnání s CD hraje vinyl tvrdě jak Panzer Division Vallonia! Je jasné, že každá kapela má svůj Stonesí Satisfaction a v případě naší kurvy Del Rio, je to jednoznačně „Prokopat se ven“, hned jsem myslel na dvě věci – zaprvé mi tam pocitově chyběl Rodný a za druhé mi proběhl hlavou klip a uvědomil jsem si, jak se nám oba zakladatelé krásně objemově zvětšili. Já jim rozumím, taky nejsem línej se nažrat.

Nemohli jsme v Rock Café smrdět do rána. Kapela poprvé odešla a my si vydupali super skákačku v podobě „Jedu do Pekla“, Horák v kapuci zpíval jak protrženej, dokonce i Hauser vyloudil na tváři usměv, protože věděl, že už bude konec a on to zvládl bez chyby a živý. Na úplný závěr nasadili „Fízl na Speedu“ a celý sál, zpocený jak Del Rio na konci bukkake, se za děkovného řevu odpotácel k baru.

Byl to fakt podařený koncert, před čtyřmi lety jsem byl přesvědčený, že Ave Agony je poslední, co od nich uslyšíme, mýlil jsem se…. Jsem opravdu šťastný, že nemám pokaždé pravdu. AVE ANTIDOTUM!

Fotky od JiSeho najdete v naší fotogalerii.

Vanessa