V této poslední části se rozloučíme se seminární prací o gotické scéně, kterou zpracovala Alena Sýkorová a její tým. Dozvíte se zajímavosti z rozhovorů, určení profilu subkultury a shrnutí všeho, co autoři během svého bádání po scéně objevili.
(pozn. Sanctuary – práci neuveřejňujeme v plném rozsahu. Text doplňujeme grafy, ilustračními obrázky z festivalů a akcí, aby se v něm lépe orientovalo).
Zajímavosti z rozhovorů
Z rozhovorů vyplynulo, že členové subkultury gothic na své subkultuře nejvíce oceňují to, že se jedná o otevřenou scénu, která podporuje osobní invenci jejích členů. I přes to, že se gotická scéna snaží o mediální obrodu a vytěsnění negativních názorů okolí, nadále bojuje s předsudky a klamavými zprávami z medií (goth = satanista apod.). Svou roli zde sehrály i blogy dospívajících, kteří od sebe kopírovali mylné články. „Jedním takovým případem byla informace, která kolovala internetem, že název gotické subkultury je od slova 'ghost' = duch, protože její členové nosí rozevláté róby,“ vysvětluje Ezechiel.
Gothic subkultura je i přes výrazné odlišnosti stále chybně zaměňována s metalisty a subkulturou emo. „Pro lidi je těžké přesáhnout tu skořápku a podívat se dovnitř,“ tvrdí Paesant. Na druhou stranu to byla právě emo subkultura, která udělala gotikům velkou službu v tom, že jí částečně očistila od balastu z médií. „Satanisti a spaní na hřbitovech odplulo k satanistům a depresivní děti a páchání sebevražd odplulo k emu,“ vypráví Ezechiel.
I když spaní na hřbitovech můžeme považovat za mediální výmysl, je zjevné, že někteří gotici se opravdu zabývají záhrobím a přemýšlí o životě a smrti (ne však tak, že by páchali sebevraždy). Další gotici tuto mystickou stránku rezolutně odmítají. I zde platí, že záleží na individuálních názorech členů skupiny.
Z rozhovorů bylo dále zjištěno, že gotická subkultura má okolo 300 aktivních členů (patří mezi ně lidé, kteří chodí pravidelně na akce, zabývají se scénou nebo se i podílejí na organizaci některých akcí). Pokud bychom měli do této subkultury počítat i lidi, kteří se subkulturou sympatizují a výjimečně na nějakou akci zavítají apod., jednalo by se asi o 1000 členů. Scéna v České republice je tedy velmi malá, ve srovnání např. s Německem, kde se velikost scény pohybuje v řádech tisíců.
V tuto chvíli subkultura bojuje s malým počtem nově příchozích lidí. Mladí lidé navíc nemají moc velký zájem o koncerty, protože jsou finančně náročnější a organizátoři koncertů se tak pohybují na „tenkém ledě“. „Nikdy vlastně nevíme, jestli koncert něco vydělá, nebo to bude totální průšvih a budeme ještě nějaké peníze doplácet“ tvrdí Ezechiel. Na druhou stranu, pokud by se akce vůbec nepořádaly, byl by možná konec aktivní gotické subkultury u nás.
Určení profilu subkultury
Hudba
Základním kamenem gotické subkultury je hudba. Je to právě hudba, kterou mají gotici společnou, kolem ní se sdružují a setkávají se na různých hudebních akcí.
Vzhled a gotická móda
Specifický vzhled je pro subkulturu rovněž typický. Ať už se jedná o jakoukoliv odnož gotiky, vizuální styl je pro goths prostředkem vyjádření sebe sama. Všeobecným trendem v gotické módě je nyní vlastní modifikace – přešití, přetvoření oblečení dle osobních preferencí. Také již dávno neplatí, že by gotici nosili pouze černou barvu, i když je i nadále základem gotického stylu. Lze také konstatovat, že čeští goths více tíhnout ke klasické image.
Kreativita a umění
Členové gotické subkultury jsou velmi často umělecky nadaní a velmi kreativní. Z toho vyplývá i to, že je pro ně důležitá originalita a tak se začínají lehce distancovat od velkých módních řetězců. Gotici chtějí být vidět, chtějí své okolí zaujmout – šokovat. Proto jsou jejich modely často extravagantní. Hodně členů subkultury se zabývá nějakou uměleckou činností ať už pro radost, jako koníček nebo na profesní úrovni.
Specifický názor na smrt
Goths se zabývají smrtí a mluví o ní, jelikož ji považují za přirozenou součást života. Nevidí tedy žádný důvod, proč by o ní neměli mluvit. Většinová společnost otázku smrti odsouvá do pozadí, jako by to bylo něco zvráceného. Přímou úměrou tedy i goths považují zvrácené. Mírná fascinace smrtí ale neznamená, že by se na smrt snad těšili nebo ji snad sami vyhledávali. Pouze pro ně není tabu, a tak může veřejnost reagovat rozhořčeně.
Přezdívky
Pro členy subkultury je běžné na scéně vystupovat pod jiným jménem (než jménem občanským) a vzájemně se oslovovat přezdívkami. (viz. naši respondenti Nebožka, Paesant, Ezechiel, Sam).
Demografické údaje
Gotická subkultura k nám přišla začátkem devadesátých let, proto se její členové dnes pohybují ve věkovém rozmezí cca od 14 – 45 let. Velkou zajímavostí je, že drtivá většina gotiků má středoškolské vzdělání a nejméně polovina studuje/má vysokou školu. Lze to zdůvodnit tím, že na rozdíl od jiných subkultur (např. punk) se zastánci gothic nebouří proti společenskému řádu.
ZÁVĚR
Závěrem lze konstatovat, že je velmi málo odborné literatury, která by se snažila podrobně charakterizovat gotickou subkulturu. Vzhledem k rozsáhlosti a obtížné uchopitelnosti tématu řada autorů v tomto směru tápe nebo se neodvažuje do něj ponořit hlouběji, což se odráží na kvalitě díla. Jediná publikace, jež důkladněji popisuje tuto skupinu ve všech směrech, je Gotický Svět (2012) od Nataschy Scharfové, což bylo potvrzeno i samotnými respondenty.
A nejsou to jen tištěné knihy, ale i média, která svým úhlem pohledu často přidělují této subkultuře nesprávné nálepky, nebo je gotiky komerčně využíváno ve špatných souvislostech, pokud je tedy vůbec nějakým způsobem mediálně představována. Dochází tak často k mylnému vyobrazení a nepochopení gothické subkultury. Jako příklad je možné uvést spojení se satanisty, sebevrahy či ničitele hřbitovů. V tomto ohledu subkultuře prokázalo velkou službu vymezení stylu emo, který gotiku zbavil právě depresivních sebevrahů.
Hlavním a nejdůležitějším pilířem charakterizujícím gotickou subkulturu, je hudba. Hudba je zároveň jakýmsi pojítkem různých „podstylů“, jež se v rámci gothické subkultury vyskytují. Jako hudební směr se gotika začala objevovat na scéně v 80. letech 20. století ve Velké Británii a víceméně vychází z punku. Na českou scénu goths přichází v 90. letech zejména díky kapele XIII. století. Členové gothic subkultury se věkově pohybují zhruba v rozmezí 14 a 45 lety.
Druhým specifikem je image, která se vyznačuje jedinečností a originalitou. Samozřejmě móda i souvisí se směrem, s jakým se daný člen v rámci gothické subkultury ztotožňuje. Mohou být k vidění dlouhé viktoriánské róby s korzety nebo i prvky původem z punku. Jak je uvedeno v praktické části, používanou barvou nemusí být jen černá, ale i červená nebo dokonce bílá. Tento smysl pro módu se projevuje především ve spojitosti s významnými akcemi, party a festivaly. Nejznámější festival, v Lipsku, je místem, kde může každý svůj smysl pro módu představit. Podle výpovědí respondentů je důraz na módu kladen především v mladším věku, a s přibývajícím věkem a nástupem do zaměstnání se „péče“ o vizáž zvolní.
Dalším prvkem, o kterém respondenti zmínili, je kreativita, jež se často podílí na životě členů gotické subkultury a nemusí jít jen o zálibu. Někteří jsou profesionálními fotografy, hudebníky či alternativními modelkami apod. Mezi charakterizující znaky je možné také zařadit specifický pohled na smrt a užívání přezdívek. Respondenti se k této subkultuře dostali přes zmíněný punk či metal, nebo se jim tento směr zdál natolik inspirativním, že i jeho prostřednictvím mohou najít sami sebe a spřízněné duše.
Jak již bylo výše zmíněno, jde hlavně o hudební směr, proto je těžké jej definovat v rámci trhu. Možností, jak zaujmout tuto subkulturu jako tržní subjekt, je zaměřit se na zálibu v módě. Dnes již členové subkultury neinvestují do oblečení vysoké peněžní částky, jak tomu bývalo dříve. Je to také způsobeno nedostatečnou originalitou produktů, které jsou k dispozici ve specializovaných prodejnách. Díky tomu, že je velký důraz kladen právě na kreativitu a výjimečnost, je výrazně ovlivněno i kupní chování členů této subkultury. Příznivci subkultury upřednostňují jedinečné výrobky, které nejsou součástí masové produkce. Jak respondenti uvedli, vyhledávají dostupné zboží, které si případně přetvářejí dle své fantazie svépomocí.
Třebaže je gotická subkultura často představována spíše jen v obrysech, případně dávána do špatných souvislostí, jedná se o velmi otevřenou a vstřícnou komunitu. Na konec bychom tímto způsobem rádi poděkovali redakci webu Sanctuary.cz, zejména samozřejmě respondentům za významnou spolupráci, bez které by nebylo možné tuto práci dokončit.
Komentáře
Dopustím se několika poznámek:
Poznámka1
..."někteří gotici se opravdu zabývají záhrobím a přemýšlí o životě a smrti (ne však tak, že by páchali sebevraždy)". Domnívám se, že gotici přemýšlí o smrti a páchají sebevraždy stejně jako příslušníci jiných uměleckých komunit, neboť charakteristickým rysem umělce nebo jeho adoranta bývá jistá duševní přecitlivělost. Ostatně jedna z největších ikon scény Rozz Williams se také oběsil, že ano. ...tak je snad zbytečné to nějak idealizovat.
Poznámka2
"Vzhledem k rozsáhlosti a obtížné uchopitelnosti tématu řada autorů v tomto směru tápe nebo se neodvažuje do něj ponořit hlouběji, což se odráží na kvalitě díla. Jediná publikace, jež důkladněji popisuje tuto skupinu ve všech směrech, je Gotický Svět (2012) od Nataschy Scharfové...I vzpomenutá kniha Scharfové tápe a osobně myslím, že je velmi špatná a autorka neměla moc jasno o čem má její kniha být - o historii, o národních scénách, o módě???? Její existenci snad odůvodní jen to, že je lepší něco než nic. Ale není to tak. Stejně jako je tady malinká gotická scéna tak malý je i knižní trh. Pokud by byl k dispozici kvalitnější přeložený titul nebo dokonce titul nějakého českého autora, bude to mít u vydavatelů těžké, protože už přece jedna knížka o gothicrockové scéně vyšla, že? Jaký je prodejní potenciál? 500? OK, tak si to dejte na internet...
Poznámka3
A nakonec....není důležité jestli má místní scéna 300 nebo 1 000 příznivců, je důležité jak se chovají. Jestli ta hrstka odvážných ekonomických sebevrahů udělá pár koncertů nebo festivalů a lidi ze scény NEPŘIJDOU, nekupujou desky...tak ta scéna nemá z čeho růst, je to těžký i pro kapely, které musí hrát společně z bandama z jiných žánrů, aby je vůbec někdo slyšel. Nestači si jen po fejsbůku posílat vystajlovaný modely, občas stáhnout nějakou empétrojku a nebo olajkovat na jútubu 168. klon nějakýho kýčovitýho gothic metalu. Howgh. S*
"je to těžký i pro kapely, které musí hrát společně z bandama z jiných žánrů, aby je vůbec někdo slyšel"
Co je na tom tezkyho? Nevim teda osobne o zadny kapele, ktera by odmitla nebo se zdrahaa jet na koncert, protoze je to pro ne "malo goth". Post-punkovy kapely u nas docela pravidelne hrajou s punkacema, hardcoristama nebo grindcorem, a nikomu to nevadi, vsichni jsou spokojeni. Ja si osobne myslim, ze je to dokonce lepsi - punkaci zjisti ze existuje neco jinyho nez Sex Pistols, druha strana bude rada ze prijel nejakej post-punk/shoegaze/*billy/whatever a poradatele dostanou vic penez. Kde je ten problem?:)
to Aldar
Proč by to měl být problém? Je to prostě východisko z nouze, protože co si budeme říkat, vyloženě žánrových akcí je v Česku jen pár. Ani si nemyslím, že by měly goth- kapely odmítat hrát na akcích jiných žánrů. Proč by to dělaly? Vždyť přece většina kapel chce hrát před lidma? Jen z vlastní zkušenosti vím, že je to určitá náročnost v dramaturgii akce pro pořadatele a nakonec i určitý risk pro kapely. Třeba co vím tak Lahká Múza bez problému odmítme účast na akci kde se dá předpokládat že bude hodně odlišně naladěné obecenstvo, na druhou starnu teď byli na začínající žánrovce v Brně a přišlo tam prý pár lidí
S výše uvedenými prohlášeními příliš nesouhlasím:
ad 1) Nemyslím si, že kniha Gotický Svět je špatná. Za její jedinou slabinu považuju nedostatečnou rozsáhlost textu. Kvalitativně ji klidně postavím na úroveň knih Micka Mercera.
ad 2) kupní (ne)síla je dnes celoevropský problém, na koncerty 'velkých jmen' lidi většinou dorazí, na méně známé či domácí kapely už ne. Osobně si nemyslím, že je to s českou scénou tak špatné, jako před osmi deseti lety.
ad 3) růst scény přece nezávisí na kupování desek...to možná ještě před těmi deseti lety...
ad 4) příznivci 168. klonů kýčovitého gothic metalu už za těch pár let snad chodí na jiné weby, než je tento. A pokud tomu tak stále je, tak si tu o svých oblíbencích zrovna moc nepočtou... ;-)
ad Gotický svět - nikomu neberu názor,pokud se bude prodávat a líbit tak má určitě nárok na existenci, ale podle mně prostě není dobrá. Jednak mám s čím srovnávat (s Mercerem ne od něj jsem nečetl nic) a druhak se vydavatelstvím dost dlouho zabývám, takže bezpečně poznám špatný text. Tento má dokonce i mizernou redakci což směřuje spíše k vydavateli Volvox Globator - špatně přeložené názvy, termíny, faktografické chyby.
ad kupní síla - nevím jestli je to úplně o kupní síle. Zase..nemůžu zevšeobecňovat, ale každý rok navštívím docela dost koncertů tak 20-25 a pokud nejde o nějaké velké jméno tak je účast často tristní i přesto, že je vstupné ve výši 150 - 200 Kč a je to zajímavá kapela. Myslím, že je to spíš o pohodlnosti a taky informační zahlcenosti a roztěkanosti.
ad3) velmi by mně zajímalo, v čem tedy spočívá růst scény ???
ad4) :-) to jsem dal jako *joke* Nic proti Sanctuary, jasně, že se tomu hnoji nevěnujete,nejste přece blázni :-)
Já teda četl českou i anglickou verzi Gotického světa a špatně přeložených názvů nebo termínů jsem si nevšimnul... a pokud tam jsou faktografické chyby už od autorky, tak jsem je nepoznal (ono taky těžko ověřovat, jestli to nějaký majitel klubu řekl přesně tak, jak se to píše v knize).
Nicméně podle mého tahle je tahle knížka smysluplnější a předá víc informací než to, co vyšlo u Volvoxu o gotice předtím...
Co se týče scény, je fakt, že kdyby tu byly třeba stabilní dvě stovky lidí, u kterých bychom věděli, že na akci stoprocentně přijdou, tak by se nám to pořádalo mnohem líp... :)
Svoje vydání jsem opoznámkoval a nabídl Volvoxu k použití kdyby někdy dělali reedici. Nemůžu pořád uvěřit s jak nízkou úrovní textu jsme schopni se smířit. Už jenom ten přehled kapel z jednotlivých národních scén je tak zoufale děravý, při dnešních možnostech zdrojů je to nepochopitelné. O historických kořenech a inspiračních zdrojích gothic rockové hudby jsme mohli číst na zahraničních webech kvalitní články už v 90. letech, tady je jenom nějaké ubohé torzo...S tou podporou scény máš naprostou pravdu, jestli se chci hlásit do nějaké scény musím tomu umět něco obětovat.
Aha, já myslel, že mluvíš o chybách v překladu, těch jsem totiž moc nepostřehnul, ačkoliv jsem obě verze celkem srovnával. Že to originál bere někde poměrně "zlehka", co se třeba výčtu národních scén týče, to je jiná věc a jo, určitě se z toho dala udělat pěkná encyklopedie... jen si myslim, že už by to byla dost záležitost pro fajnšmekry... čili u nás těžko prodejná věc se obávám. Proto vlastně celkem chápu, že se k vydání připravujou o něco "lehčí" tituly... Mě osobně "Gotický svět" určitě neuráží – beru to tak, že pokud se touhle cestou k někomu dostane aspoň ta základní (přesto s oblibou ignorovaná) informace, že gotika vzešla z punku, za mne dobrý.
Jasně, s tou scénou by to tak určitě mělo bejt... ale jsou to bohužel spíš fakt výjimky. Řekl bych, že kdybychom to sepsali, bylo by to takovejch 20 jmen, která jezdí na většinu akcí. To tedy není moc. Zvlášť když, přesně jak tu padlo, mají na netu diskusní skupiny s nadpisem "gothic" stovky členů... někde je chyba :D
Chyba je hlavne v tom, ze nejsou penize a skoro vsechno co se deje, se deje v Praze. Me treba takovej koncert vseho vsudy stoji vzdycky kolem tisicovky, a to jeste diky tomu ze muzu prespavat u kamaradu a nemusim si pronajima nejaky ubytovny.. takze jezdim jenom na eci, co posloucham a mam rad, kdyz prijede nejaka kapela ktera se mi sice libi, ale nikdy jsem predtim o ni neslysel, zustavam doma.
to Smích:
s výrokem "...jestli se chci hlásit do nějaké scény musím tomu umět něco obětovat." nesouhlasím. Dle mého by tu scéna měla být hlavně pro potěchu a ne pro nějaké obětování čehokoliv. V oběti už tkví nesvoboda a ta jistě není v souladu se scénou. Přece když mám potřebu pořádat akce a vidím to jako určité poslání z něhož mám radost, je vše v pořádku; když na akce čistě jen jezdím, tak jedině pro radost, ne z donucení, když jsem introvert, kterému nedělá dobře větší množství lidí, tak na akce většinou nejezdím a užívám si scénu jinak z ústraní a popřípadě komunikuji prostřednictvím webu.... no a když jsem prostě jenom líný a veřejného dění se neúčastním, aniž bych měl jakoukoliv vážnější překážku (peníze, rodina, zdraví etc.), tak je to jen a pouze má svobodná volba, která mě rozhodně ze scény nevylučuje.
[i]pokračování:[/i]
To, že jsme součástí scény nás nechrání před vnějším světem, ani neživí, je to jen pocit jisté sounáležitosti ve skupině lidí poskytující vrájemné pochopení, spřízněnost a vymezení se vůdči marastu mainstreamu. Jak se do takového procesu zapojujeme tkví pouze a jen v nás individualitách, ne v tom zda chodíme či nechodíme na akce. Paušalizovat se nedá.
ad knížka: Tto už asi nemá cenu rozebírat, každý na ni máme jiný názor: Já jako čtenář, konzument, Ty zřejmě jako profesionál, pohybující se v tomto segmentu.
ad kupní síla: ano, podle mě to hodně souvisí se současnou nadprodukcí hudby, průměrný posluchač prostě nemá šanci všechno obsáhnout a navíc se s mladou generací vytratila taková ta osobitá zvídavost po jiné muzice.
ad růst scény: hudební subkultura (ať už jakákoliv) se aktuálně vyvíjí podle počtu aktuálních příznivců, návštěvnosti koncertů a také počtu a kvalitě pořádaných akcí. Prodejností desek se snad dnes nedá měřit už vůbec nic (obzvlášť v ČR), dnes tak maximálně prodejností merchandise :-)
ad4) Vydali jsme se nějakým směrem a pevně věříme, že tím správným... ;-)
ad Nephilim:
Knížku nechme stranou, snad si své čtenáře najde. Nadprodukce hudby je určitě obrovská a je čím dál těžší oddělovat zrno od plev, ale tady mohou udělat kus práce weby jako je Sanctuary a poskytovat fans nějaká vodítka. Pokud se to teda nezvrhne, (ja se děje jinde),že se jen papouškují názory a recenze ze "zavedených" webů jako Pitchfork, Side-line a pod. Prodeje desek - oba víme, že nejde o nějaké měření, ale o to, že to kapelám pomůže alespoň částečně krýt náklady na produkci. Možná stačí když si fanoušci legálně stáhnou alba v digitální podobě. Pokud ta cena bude do třeba 200 Kč tak by to nemusel být problém a tím, že vyřadíš náklady vydavatele, distributora a propagaci tak ta částka pro autora může být nakonec vyšší než podíl z prodeje CD.
To je právě ten problém - současná mladá generace v drtivé většině nechce za muziku utratit ani korunu, vidím to kolem sebe na každém kroku. Čest výjimkám, samozřejmě.
A co naopak, kdyz umelci nechcou moje penize? :P Pokud budu za petidolarovy CD platit 20 dolaru postovny, tak to si muzou stricit treba za klobouk. A digital distribuce je kapitola sama o sobe, jejich "nezajima me, jaka cena na tom albu stoji, ty nejses v Americe tak proste platis vic, nasrat" je taky mila.
nebo kdyz pak konecne nekdo z US dorazi komplet bez merche, taky nastve.
Ty voe uz aby zacala liga.. :-)
vyjimecnych? :D
Jen jedni jsou v ni vyjmecni... ;-) :lol:
to Sudlice:
chápu, že je trochu jiná doba než před 20ti 30ti lety. Spousta věcí je snažších a sposta mnohem těžších. Nehodlám tě přesvědčovat, i když názor, že oběť je nesvoboda je mimo. Možná, že je to naopak - nejsme schopni obětí tak raději řekneme, že je to špatně. Řekl bych, že nemainstremové scény stojí na vzájemné symbióze, a výměně energie, bez toho to nefunguje. Lidem, který zažili kopírování samizdatů, kazet, D.I.Y. hardcore, výměny výpalků tohle myslím není potřeba vysvětlovat. Je to každýho věc to máš naprostou pravdu. Jediný co se stane, že až promotéři protečou poslední prachy tak toho nechají a na dobrý kapely budem jezdit už jenom ven. :-)
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.