Máte rádi vůni tlení a rozkladu? Děsí vás skelné pohledy vycpaných zvířat? Máme pro vás překrásně děsivý poetický příběh s uhrančivou atmosférou...
Polly Hall - Taxidermistova milenka
Vydal: Golden Dog, (248 stran)
Nestalo se mi snad ještě nikdy, že bych recenzoval knihu, kterou jsem přečetl už třikrát. A to ještě v poměrně krátkém časovém rozpětí. V případě „Taxidermistovy milenky“ tomu tak je a musím říct, že ani třetí kolo jí neubralo nic na půvabu, který je ovšem hodně specifický a nemusí sednout každému. Už podle prvních ohlasů bylo jasné, že půjde o dílo, které čtenáře rozdělí na dva tábory. Táboru nezasažených bude připadat rozvleklé, ukecané, možná i nudné, zatímco pro zasažené se stane knižním femme fatale. Poslušně hlásím, že já podlehl.
Britská spisovatelka Polly Hall do knihy přinesla počasí vlastní domoviny, o kterém se strašně hezky čte, ale vstávat do něj člověk nechce. Všude kolem domku taxidermisty Henryho Peppera se většinu času válí mlha nebo se na něj valí voda. Apropo taxidermie. Většina z vás nejspíš ví, že jde o vycpávání zvířat. Tohle tradiční řemeslo do poněkud netradiční hybridní roviny povznese nápad Henryho dívky Scarlett, jejíž ústa nám celý příběh vyprávějí. Ta chce svého milého, ostatně jako většina žen, posunout blíž k úspěchu a uznání a cesta moderního křížení různých mrtvých zvířat do jednoho mutanta se zdá být tou pravou...
Zvířecky přímočaré erotické i citové napětí mezi Henrym a Scarlett je takřka hmatatelné, stejně jako všudypřítomná smrt, která je v domě taxidermisty jako doma. Pár žije sám pro sebe, vytvoří si svůj vlastní vesmír, který sdílí spolu s vrálíkem, labudlem a dalšími exponáty. Občas jej naruší obstarožní sousedka či lehkovážný bratr Scarlett, ale jinak se zdá, že byli oba stvořeni pro společný život. Na popud své milé jde však milý taxidermista na trh i se svou vlastní kůží a je konfrontován se svým konkurentem – Felixem de Souzou.
Spolu se Scarlett a Henrym si projdeme celým rokem společného soužití a každá kapitola je postupně věnována jednomu měsíci. Mezi kapitolami ještě v kratších zmínkách prožíváme Štědrý den obou partnerů a postupně se logicky propracujeme do finále, které stojí za to. Celý text je psán tak šikovně, že člověka pohltí, jako byste nečekaně našli tajný deník vašich známých, kteří nejsou tak úplně normální a se zatajeným dechem se do něj ponořili.
Jakkoliv je kniha hodně atmosferická, rozhodně se nezamotává do samoúčelných popisů, které by člověka chtěly unudit k smrti. Fanda Franty Kotlety sice bude určitě zklamán, ale našince rozhodně potěší tím, že díky všudypřítomné vůni tlení a rozkladu, mlze a zvláštní náladě má mnoho společného s gotickým hororem a nepotřebuje k tomu ani upíry či duchy.
„Taxidermistova milenka“ je překrásná kniha. Má úžasně poetický jazyk a to je jedna z věcí, proč budete rádi polykat písmenka i bez potřeby nepřetržité akce. Lidé v ní jsou lidští a smrt je tu depresivní, ale zároveň všední, nikoliv násilná za každou cenu. Když připočítám dokonalou obálku a celkovou úpravu knihy, nemůžu jinak než horovat za její přečtení. Nespěchejte s ní. Užijte si ji, protože něco takového nedržíte v ruce každý večer...
Přidat komentář