Nejen oduševnělou literaturou plnou jinotajů a temných zákoutí živ je člověk. Někdy stačí ke štěstí pořádná krvavá flákota.

Monica J. O´Rourke - Utrpení těla
Vydal: Golden Dog, (187 stran)

Monica J. O´Rourke je dle fotek taková milá paní od vedle. Člověk ji úplně vidí, kterak venčí svého hafana Coopera, pomalu si to spolu vykračují k domku, kde se pak psisko svalí, zatímco panička zasedne k počítači a pustí se do psaní. Těžko by někdo uhodl, že je její tvorba plná brutality nejhrubšího zrna a zvrácených sexuálních scén. Inu. Alespoň s paní Monicou není nuda a konečně se s ní může seznámit i české čtenářstvo.

Její první zářez do tuzemských fans hororu zasadil titul „Utrpení těla“. Jméno knize dala ústřední novela, kterou nakladatelství Golden Dog doplnilo dalšími dvěma povídkami a taky povedenou řeznickou obálkou. Pokud v hororu rádi hledáte nějaké skryté jinotaje a chvějete se při letmém náznaku nezbadatelného děsu, tak se na tenhle titul rovnou vyserte. Paní Monica se s tím nepáře a když chce někoho postrašit, rozmašíruje mu hlavu na krvavou kaši. Nevím jestli takhle upouští páru, aby nevyvraždila otravné sousedy, každopádně upouští poctivě.

S dovolením bych tentokrát výjimečně začal od konce. Konkrétně povídkou „Experiment s podstatou lidství“, která vyšla v originále už před dvěma dekádami. Tu jsem si prvně přečetl v časopise Howard a nutno říct, že ve mně zanechala hluboký dojem a bez váhání bych jí napálil maximální hodnocení. Parta chlapců se v něm rozhodne najít hranice výdrže lidského těla i ducha a jejich experiment se zvrtne v pěkně nechutnou, ale zároveň silnou jízdu, která se dokonce snaží předat i jisté poselství. Téhle povídce se v mých očích dá sotva co vyčíst.

Nevím, nakolik citlivé jsou těhotné ženy, ale mám takové tušení, že dost. Druhou povídku „Jasmín a česnek“ bych jim nejspíš raději nedoporučoval. Pakliže se v předchozím díle paní Monica slušně vyřádila na chlapeckém těle, tady se spravedlivě pustí i do toho ženského. A vězte, že po dočtení krátkého příběhu jednak už nikdy nepůjdete na kontrolu k vašemu gynekologovi a druhak rozhodně nebudete chtít cítit jasmín ani česnek…

Teď však k tomu nejdůležitějšímu, tedy k novele „Utrpení těla“. Autorka se netrápí s nějakou složitou omáčkou. Zoey se proti své vůli ocitne v prapodivném zařízení, kde se po ní vyžaduje disciplína a kde ji chtějí „dopomoct“ k tomu, aby zhubla, ale co je důležité – místní osazenstvo nejde při neposlušnosti klientek pro tělesný trest daleko a neštítí se těch nejextrémnějších násilností či čuňáren. Pravdou je, že Zoeyino rozkoukávání se v jejím novém „domově“ (byť je poměrně přímočaré) mne malinko zklamalo. Ne že by snad paní Monica zase neřádila jako černá ruka, ale malinko mi vadilo, že se mi nepovedlo najít příliš sympatií k postavám a celek nějakou dobu působí, jako pouhý výčet nechutností a bestialit (ok, uznávám, že ani to není málo!).
 

Nechci prozrazovat zlom v příběhu, který mne nakopl a který zařídil, že se právě ono strachování se, fandění a držení palců nakonec dostavilo. V druhé polovině jsem si tedy už veškeré krvavé, semenné, močové i fekální řádění užíval se znovunalezenou radostí a teprve tehdy jsem taky dostal přesně to, v co jsem doufal.

Útlá knížka Monicy J. O´Rourke si na nic nehraje. Je plná detailních opisů násilí, které vás nejspíš budou bolet, stejně jako postavy, které autorka s gustem trápí. Kdybych měl přirovnávat ke Ketchumově dokonalé bestiálnosti „Po sezoně“, bude paní Monica dozajista zaostávat v rafinovanosti. Snad jen zmíněná povídka na konci knihy se po čertech blíží. Zbytek natolik dech beroucí není, ale berte v potaz, že srovnáváme s dokonalým arcidílem, které bude jen těžko kdy překonáno.

I tak pořád dostanete parádní literární flákotu, kterou ukojíte veškeré deviace, jež se ve vás hromadí a čekají, až budou moci zase po čase vyplavat na povrch a do knihovničky jednu z nejbrutálnějších knih, jaké jste kdy četli. Stejně zjistíte, že musíte otočit na další stránku a zjistit, co skrývá další z místností ve zvrhlém rádoby odtučňovacím komplexu. Po téhle stránce jsem uspokojen víc než dost a nezbývá, než vzít pejska a vyrazit na procházku...

mohlo by vás také zajímat

Květnové strašání