Protože Kootchovy osobité reporty z Vanessy naše čtenáře pořád zajímají, máme pro vás další díl, tentokráte z Plzně. A opět se můžete dozvědět čerstvé zákulisní informace…

Pozn. redakce – bohužel opět nemáme fotky z Plzně, takže dáváme do článku obrázky z jiných vystoupení Vanessy, aby se text lépe četl. 

Plzeň… naprosto nejlepší!!! Nejdříve jsem byl zklamaný, že se nehraje Pod Lampou nebo na zimáku, protože mi klub Anděl přišel nebezpečně malý, ale když se zaplnil, vypadalo to výborně. Je zvláštní, jak v Praze by byli radní nejradši, kdyby byly všechny kluby nejlépe mimo město a návštěvníci by měli hned po produkci putovat do vězení, aby nerušili noční klídeček. V Plzni mají podniky v centru, doslova vedle katedrály a nikdo s tím problém nemá, a jestli jo, tak se to klubu nijak zásadně nedotýká. Závidím vám to, ale zároveň vám to přeju, protože máme kam jezdit. 

Nuže vraťme se do Los Adělos. Výhoda menších beden je nesporně v tom, že se to nedá přeřvat (teda dá, ale to už musí být zvukař fakt našrot), tady byl PA systém opravdu maličký, ale hrálo to pěkně a nebyl to výplach uší. Přijeli jsme rovnou na zvukovku a znovu jsem se přesvědčil, že je Moimir opravdu profesní „tyran“, což je pro band to nejlepší, co může být. On si ten sound-check doslova dotlačí do absolutní dokonalosti. Nepustí pryč nikoho, dokud není na 100 % přesvědčený, že je to maximum, co se z daného muzikanta dá zvukově vytáhnout. Dokonce i nahoře v patře byl obstojný zvuk, takž jsem strategicky obsadil místo hned nad Tuzexem, protože sem si říkal, že jsem show viděl tolikrát zepředu, tak bych mohl jednou shora a z boku.

I když jsem řídil, těšil jsem se alespoň na dva točené Prazdroje. Také proto mě dost překvapilo, že na čepu byl jenom Bernard a barman se nechal slyšet, že to tu pijí všichni. Moc jsem to nechápal, koupil lahvovou Plzničku a vrátil se nahoru k ostatním. Z patra bylo krásně vidět, že úplně všichni chlastaj Prazdroj z lahve, než by cumlali točeného Bernarda. Co mi to ten barman vykládal? On mě dokonce posílal hulit brko ven, protože se to tam nesmí. To že při koncertě tam hulili snad i security, nikoho nezajímalo. To nic, to je fuk.

Při tradičním předkoncertním žvatlání s klukama v šatně jsem se dozvěděl nadmíru příznivé zprávy. Za prvé, naše naléhání na Vanessa 2014 tour Live se zdá být vyslyšeno. Pope o tom vážně uvažuje a mám pocit, že i Samir si uvědomuje, že jim to teď hraje jak za nároďák a byla by škoda to nenahrát. No a za druhé si od začátku téhle tour říkám, že ty starší pecky daleko lépe hrají než dřív. Při „Flashbacku“, je na začátku ta basa kulervoucí. Moimir mi vše osvětlil, je to tím, že některé pecky přemasteroval, a co bylo potřeba, víc nakouřil! Což by logicky mohlo znamenat „bestofku“ Vanessy s novým zvukem! No a jak jsme tam tak seděli, tak s toho vylezlo dvojCD Tour 2014 Live A bestofka!!! Se těším jak malej.

Místo diskopíči, která byla nemocná, jsem přivezl nového lightera a s ním asi tisícovku stroboskop. Byl jsem natěšený, jak to tentokrát mohutně rozbliká do roentgenu, ale strobo si párkrát bliklo a vyrazilo jistič, což tedy byla jediná položka koncertu, která se nepovedla. Horák se již podruhé neobjevil za keyboardem. Dle zákulisních informací, vycestoval se Zlatuškovou (produkční tečky páteční noci) do Berlína, což mě tedy pobavilo maximálně – nejdřív trolling v Brně (with Zlatušková), potom Český Lev (with Zlatušková) a teď Berlín (zase with …). Buď jsme svědky milého sbližování duší, nebo Jakub chystá koncert Vanessy v Rondu pro patnáct tisíc lidí a utužuje kolektiv s Brněnskou produkční sekcí. Jeho absence ale bandu nijak neškodí. Pope s Tuzexem naprosto s přehledem doplňují chybějící personu a na tohle maličké podium by se stejně všichni nevešli.

Nepíšu tyhle články proto, aby mě za to někdo plácal po zádech, ale když k nám ke stolu přišel chlápek a zeptal se, jestli sem to já a řekl, že ty moje reporty rád čte a ať se mi daří, nezapírám, že mi udělal radost. Tenhle feedback od lidí, které neznám, opravdu potěší. 

Sledovat diváky z úrovně pódia mě velmi rozesmálo hned při Rejžkově intru, ty roztlemené xychty, které vůbec nechápou (stejně jako my), co to ten kokot plácá za kraviny a závěrečný výkřik do samplu „hrála se špatná hudba, špatná hudba“, „Rejžkuu, ty seš čůůrááák“.  Plzeňští fandové to rozjeli fakt ve velkém, v Praze to byl mega šrumec, ale tady kotel doslova vřel. Dvě holky vepředu diktovaly pogo, jak jen to šlo. V půlce koncertu jsem slezl dolu mezi lidi a holky mi hned ukázaly, kdo je tady doma! 

Method z prasečí lebkou, jim zdatně sekundoval a ve třech fakt dokázali rozjet kotel až k východu z klubu. Řev mezi songy byl ke konci doslova frenetický. Když se už kapela nadechovala k úplnému závěru, ozval se za mnou zpocený týpek slovy: „Kurva už nepřidávejte, nebo chcípnu“. Jednoznačně největší odezvu měly „Holky z Gymplu“, „Jimmy Jones“ a „Prokopat se Ven“ – na tyhle pecky se strhla velká mela.

„Tragikomix“ byl zase o kus dál dodělaný, jenom ten zpěv ještě není a doufám, že se jim to povede, protože mě tahle pecka baví i bez zpěvu. Pro mě byl koncert zase dost metalový, ale bylo to tím, že jsem první půli proseděl nad Tuzexem a druhou přímo proti jeho aparátu. Na bandu bylo vidět, že cítí ten obrovský plzeňský support a frontman neopomněl mezi songy upřímně děkovat, na což normálně kašle. Dokonce z jeho úst vypadlo, že „si takový potlesk snad ani nezaslouží“.

Opravdu – ohledně atmosféry Plzeňáci totálně vyhráli. Kapela se vracela na stage snad čtyřikrát a protože byla šatna o patro níž a přes celý sál, pokaždé jsem si říkal, že už nepřijdou, že se na to vyserou… ne ne. Dokonce místní štípli Samirovi mikrofon a hulákali do něj. Ono se blbě sedí v šatně, když celý klub skanduje „Vanessa! Vanessa!“ Tomu nešlo odolat.

Probíhala spolupráce – týpek a Herrich do mikrofonu „AHOOJ“ a zbytek sálu „CHCÍPNI“. Těsně před posledním přídavkem, což byl „Fízl na Speedu“, vylezlo na podium nějaké ožralé prase a než jsme ho stačili strhnout dolů, vykopl kabel z odposlechů, takže poslední track byl pro Hausera doslova očistec, ale dal to se ctí a Plzeňáci řvali blahem. Fakt super zážitek.

Ještě jeden moment mě v Pzni nadchnul. Skončil koncert a skoro nikdo neodešel, nastoupil DJ a začala klasická afterparty. Možná vám na tom nepřijde nic divného, ale byl čtvrtek, a kdyby se to dělo v Praze, tak už by tam nikdo nebyl, neboť jdou všichni ráno do práce. Chápu, že kulturní vyžití není v Plzni nejsilnější, a tak si to lidi chtějí užít až do konce, ale nic to nemění na faktu, že tam zůstali a zakalili, bez zbytečných keců, že jdou ráno hákovat.

Celý klub obstojně chlastal a dost to „odsral“ Samir, který se na pódiu občerstvoval vínem a pořád mu někdo nosil panáky. Kdyby aspoň jeden druh, ale to bylo jednou čiré, jednou hnědé, jednou červené… dokonce se snažil odmítnout, prd platné.  Taky podle toho v šatně po koncertě vypadal, ani guarana ho nezachránila.

Teď je před námi Ostrava, nevím, jestli se mi chce evangelizovat tak daleko skoro v Polsku, ale zase si říkám „co když to tam bude kurva lepší než v Plzni?“ Uvidíme a uslyšíme – no, a když pojedu, tak i přečteme.

mohlo by vás také zajímat

Vanessa finišuje crowdfundingovou kampaň. Nabízí v ní nové EP a Samirovu knižní autobiografii.

Electro Apocalypse festival chystá na víkend temně elektronickou bouři a nabízí soutěž o volné vstupy

Festival Electro Apocalypse chystá v červnu v Praze Česko-Slovenské EBM sjednocení

Vanessa zveřejnila remix od Die Krupps a finišuje s crowdfundingovou kampaní