Osobní vzpomínky na pět let starý koncert Front 242 v Divadle Archa byly veskrze pozitivní. Výborná návštěvnost, skvělý koncert, zvuk, světla. Na druhou stranu jistá odtažitost kapely a také závěrečné účty s klubem snesly na vystoupení i mírně temnější konotace. Očekávání, co tedy můžeme čekat od EBM pionýrů o 5 let později v pražském Paláci Akropolis, bylo spíše ostražité. Po pár dnech musím říci, že na především sobotní koncert Belgičanů budu vzpomínat dlouho.
Kapela vyklidněná, takže ze vzduchu zmizela jistá křeč, kterou jsem pociťoval před pěti roky. Zvuková zkouška rychlá. Posledním otazníkem byla nepřítomnost Daniela Bressanuttiho, šedou eminenci kapely, která byla zodpovědná nejen za podstatnou část repertoáru kapely, ale také za zvuk a klávesové linky od mixážního pultu. Tenhle nenápadný chlapík měl také poměrně výrazný vliv na veškeré dění v kapele, včetně složení setlistu koncertů a podob písniček pro živé provedení. Jeho odchodem kapela na jednu stranu ztratila výraznou kreativní a technickou sílu, na druhou stranu se jí uvolnily ruce, zařídit se po letech podle vkusu a cítění ostatních členů. „Jsme ve fázi velkých výzev“, potvrdil mi současné rozpoložení kapely Patrick Codenys a dodal, že i z toho titulu na koncertě zazní řada skladeb, které by za Daniela nezazněly nebo ve výrazně jiné podobě.
Teď už ale rychle do klubu. Ještě než hlavní hvězda nastoupí na pódium, jeho prkna zahřeje domácí koncertní navrátilec – brněnští Depressive Disorder. Nové 'krátké album' „Foreign Faces“ je dobré a kdo si pamatoval, jejich koncertní vystoupení věděl, že Radim s Patrikem do toho, jako vždy, dají všechno. A k tomu také došlo. Zvukař neošidil dvojici o intenzitu soundu, jak si pamatujeme například u koncertu dvojice před Project Pitchfork v pražském Lucerna Music Baru v dubnu 2009. Možná proto byl na začátku setu patrný jistý nesoulad mezi úrovní hlasitosti vokálů a doprovodné elektroniky. Po dvou skladbách ale bylo vše tak, jak má být.
Dvojice nevynechala skladbou žádnou etapu svého fungování. I písničky, které byly prezentovány v období ve čtveřici s kytarou, zapadly do typického soundu kapely s těžkými spodky a táhlými melodiemi. Také dvě novinky z loňského EP v koncertní podobě obstály. A protože kapela desetiskladbový set odehrála v jistém euforickém vytržení, podařilo se jí poměrně rychle dostat na svou stranu i publikum, u kterého nebylo jisté, jak je s tvorbou domácích protagonistů seznámeno. Podařený live návrat!
Setlist Depressive Disorder:
- Gula
- Blasted
- Insane
- Pain I Feel Inside
- Reality
- False Regret
- Foreign Faces
- Total Chaos
- Near To Death
- On The Ground
Pak už se čekalo pouze na hlavní protagonisty večera. Nervózně. Tak intenzivní vyvolávání kapely si už dlouho nepamatuji. Mezinárodní publikum, kde jsme zaznamenali návštěvníky z Německa, Slovenska, Polska, ale i Španělska nebo Spojených států, se chytlo prvních taktů a nepustilo čtveřici z pódia až do posledních tónů přídavku. Čtveřice se, na rozdíl od minulého koncertu, vrátila více ke kořenům. Novým zařazením kousků jako "Operating Tracks" nebo "First In/First Out" potěšila jak staromilce, tak časté návštěvníky koncertů Front 242. Některé notorické skladby zase dostaly novější, povětšinou údernější a lepší kabát (například "Welcome To Paradise").
Oba vokalisté byli v dobré hlasové i pohybové kondici. Především Richarda bylo doslova celé pódium. Po jistém zklidnění s tracky jako "Kampfbereit" nebo valivým "Together" přišlo peklo signalizované už s předstihem nesmlouvavou peckou "Im Rhythmus Bleiben", které následně vytvořilo zuřivý moshpit až do poloviny parketu vyprodaného Akráče. Kapela, jindy přísná a strohá, na velmi hlasitou, vřelou reakci reagovala úsměvy a díky. Atmosféra nemohla být lepší.
Vyvolávání čtveřice po masakrózní "Moldavii" nemohlo skončit jinak než návratem kapely a dovršením jatek dvojicí "Happiness" a "Welcome To Paradise", kdy odpověď davu „no sex until marriage“ byla silnější než sound kapely z výkonné PA soustavy klubu. Absolutní dominance.
I staří pardálové, kteří přišli zkouknout své hrdiny z mládí z čistě sentimentálních důvodů, byli překvapeni energickou smrští, kterou Belgičané, oslavující v příštím roce 40 let fungování na scéně, v žižkovském klubu vytvořili. A to přesto, že hladina zvuku mohla být vyšší a sound kapely prokreslenější ve vyšších frekvencích. Obé kapela napravila druhý den. Není divu, že podobně euforicky probíhala i afterparty na obou barech klubu, kam se většina kapely vrátila a užila si atmosféru večera až do jedné do noci! Jaký bude druhý večer?
Setlist Front 242 11. 1. 2020:
- First In/First Out
- Take One
- No Shuffle
- Don't Crash
- Funkahdafi
- Quite Unusual
- Im Rhythmus Bleiben
- Together
- Kampfbereit
- Commando Mix
- Body To Body
- Operating Tracks
- U-Men
- Headhunter
- Moldavia
Encore:
- Happiness
- Welcome To Paradise
Komentáře
dobře tak; a naprostý souhlas že hladina zvuku mohla být vyšší a sound kapely prokreslenější ve vyšších frekvencích!
btw zvukař jejich, světloš místní?
Nene, celou crew (včetně monitorového zvukaře a techniků) si pánové přivezli. Čili zvukař i světloš byli jejich
Já byl ze začátku asi tři metry před zvukařem a po pár skladbách jsem mu šel říct, že je to příšerně prebuzený na basech, jestli to jako neslyší. U elektroniky vždy dost záleží, jak si sedne zvukař s klubovým aparátem a akustikou v klubu, kde je často poprvý v životě a tenhle klouček mi připadal úplně vyjukanej. Mimochodem zrovna ta No Shuffle, kde mi došla trpělivost měla hrozně divný aranže a přišla mi jako nejslabší věc na celým setlistu...
Jaký divný aranže? Tvl já byl právě nadšenej, že jsem po dlouhý době slyšel na koncertě No Shuffle bez těch 303-like arpů, se kterýma to hráli už někdy od časů RE-BOOtu. Ale je fakt, že to bylo hodně ze začátku, a pořád jsem vylejzal ven na Watooův stánek, zkoušet si jednu mikinu za druhou, protože žádná nebyla dost velká. :-) Takže třeba mi něco uteklo.
Oba koncerty byli fenomenální ale After party ve dvou kamrlíkách,prominte mi tu upřímnost,ale TRAGEDY.
Tragedy >For You< kyborgu... Ozvučení i prostor na afterparty prostě v Akropoli není zdaleka ideální. To jsem tušil už dopředu. Na Malý scéně dva pasivní a dva aktivní satelity v prostoru, kterej je koncipovanej spíš na posezení, Divadelní bar se zvukem zkresleným díky limiteru, aby drželi hluk v mezích... V tomto ohledu si ale nemůžeš vybírat. Buď chceš v Praze nějaký afterparty dělat nebo nebo ne. Dovolím si tvrdit, že jsme za daných podmínek i tak z prostoru vyždímali maximum a osolili to tak, že to personál ještě nezažil. Kdo tam zůstal alespoň do půlnoci, ví o čem mluvím. Uvědom si, že koncerty zahraničních elektro kapel, který tu prakticky bevýhradně dělají Sanctuary nebo Urban jsou nejčastěji v LMB a Rock Café, sem tam Futurum, Akropolis, Meet Factory, výjimečně Archa. V LMB a RC, kde jsou akce nejčastěji v podstatě afterparty vůbec neuděláš, není na to prostor, z ostatních klubů má předpoklady pro afterparty snad jedině Akropolis. V Meet Factory jsme kdysi dělají SYIH afterparty po Suicide Commando a po zvukový stránce to bylo příšerný... Takže tak.
S tímhle názorem sem nebyl zdaleka jediný.Dost lidí očekávalo že After bude ve velkém sále,ale chápu šlo o bezpečnost nástrojů a je zbytečné je sklízet,když druhý den se koná koncert opět. Na rovinu,než taková After,co byla,tak radši žádná. Čekali jsme mnohem víc.
Nevím, jak tebe a dost lidí vůbec mohlo napadnout, že afterparty bude ve velkém sále. To je úplně mimo mísu. Na koncertní aparát se afterparty skoro nikde nedělají, protože ve vetšině takhle velkých klubů v Praze platí nějaká ta policejní hodina (v Akropolis 22.00) a na aparát můžeš hrát buď normálně nahlas, aby se to v tom prostoru neztratilo nebo vůbec. Je mi celkem fuk, že jste čekali mnohem víc, vzhledem k českým reáliím je to spíš k pousmání. Možná je lepší, že jste šli hledat zábavu jinam. My jsme gerontunderground... : )
Ano,policejní hodina je 22h,ale lze zažádat radnici. Je plno akcí i po půlnoci.
Ne, pleteš dohromady dvě různý věci. Příslušnou radnici můžeš žádat o povolení hlučný akce po 22.00, ale třeba v Riegrových sadech nebo indoor, ale prostě někde, kde není v principu problém, že budeš delší produkcí někoho rušit v době obecnýho nočního klidu. Ale ne v Akropolis, kde je problém s rušením lidí, co v těch okolních domech bydlí. Po 22.00 tam v sále žádná produkce není možná a i když budeš mít povolení třeba od Ministerstva kultury, vedení klubu se s tebou nebude o ničem bavit, protože průběh produkce je vždy na jejich zodpovědnost.
"Na koncertní aparát se afterparty skoro nikde nedělají" - v Německu dost často :-) Problém je ten zcela nevhodný prostor, který býval dříve divadelním sálem. Udělat z toho hudební klub uprostřed zavedené rezidenční čtvrti je zkrátka ... ne příliš dobrý nápad. Možná tak na nějaké drnkání nebo ťukání do plastové blány, ale na opravdu hutný zvuk elektronických nástrojů to není. Vhodných prostor v Praze je málo (pokud ano, tak jsou tam pak stejně časem nesmyslné kancelářské obludy), snad jedině MeetFactory má rozumnou polohu.
Tím "skoro nikde" myslím samozřejmě v rámci Prahy. V Německu jsou kluby na jiný úrovni, to bych vůbec nesrovnával (taky mají spolufinancování z veřejnejch peněz). Pokud budeme mluvit o Praze, tak je tady po třiceti letech pořád stejně mizerná situace, odlehlých klubů se slušným aparátem, kam se vejde 500-1000 lidí je tu minimum, někdejší Abaton, dneska Meet Factory. Je taky si třeba uvědomit, že u drtivý většiny koncertů se žádná afterparty nepořádá (neexistuje pro to cílová skupina) a produkce klubů jsou radši, když lidi v rozumným čase vypadnou, protože největší vejvar je pro ně ten koncert a řekněme 1-2 hodiny navíc, kdy zůstanou otevřený bary. Na druhý straně jsou pak živáky projektů patřících spíš do taneční scény, kde jsou takový akce ale v klubech, kde se jede v party módu od soumraku do úsvitu (Cross, Sasazu, Radost, Roxy).
Musím ale uznat že se vám jako sponzor podařilo sehnat Ministerstvo Kultury. Na takovou menšinovou akci u nás to koukám.Jak se vám to povedlo?
Však MeetFactory nebo Roxy mají taky dotace od města. Situace je tu stále mizerná, ale možná je to nakonec vejce/slepice problém :-) Není po tom poptávka. Když tenkrát zavřeli RC Bunkr, tak jeden z možných náhradních prostor byl ten, kde je dnes Divadlo Ponec. Stejně tak se nabízí například prostor v Letenských sadech pod "Stalinem", ale tam je to neprůchodné politicky. V Pragovce se koncerty taky dělat nedaji, protože se tam zvuk odráží tak nešikovně, že to jde do domů v okolí. Mě osobně stačí, že za dvě hodiny jsem pohodlně vlakem v Drážďanech a do Bunkeru to celkově trvá tři hodiny, zpět se dá jet nočním Flixbusem. Jiné řešení už stejně není.
Ale Ministerstvo kultury není město ale stát.Zajímalo by mě jak se vám právě podařil husarský kousek sehnat sponzora stát?? Že by Za-orálek byl fans ebm bych neřekl,nebo snad jooo????
Že by formou běžného grantu?
Účastníme se běžných grantových řízení na magistrátu a Ministerstvu kultury, stejně jako ostatní organizátoři. Na tom není nic tajemného. O tom, kdo dostane podporu, rozhodují odborné komise a radní zodpovědní za kulturu. Primátor ani ministr do těchto procesů nikdy nezasahuje.
Díky za odpověd
Jsem velmi zvedav na budoucnost bez Daniela B...tahle zprava me trosku zaskočila, bral jsem ho jako takovy ten "mozek" 242...
S tím mozkem souhlasím, ale nač potřebuješ mozek, když jsi 17 let v mozkový smrti (pro někoho dokonce 27 let:). Podle mne je už úplně jedno jestli tam Bresanutti je nebo není, protože kromě nějakých koncertních aranží, který není s jejich historií a zkušenostma až tak těžký připravit, nemůžou po hudební stránce moc zkazit. Pro mne jsou Fronti už zcela mrtvá kapela, která žije jen z někdejší slávy a nic nového nepřináší (vyjma vedlejších projektů). Nicméně narozdíl od takových Kraftwerk, který jsou na tom s rozdílem asi 10 let obdobně, na koncerty Frontů chodím, protože v živákách spočívá část jejich trademarku a pořád je v tom ten spirit. Nic ale nebude trvat věčně...
Každopádně děkuju klukům ze Sanctuary za možná poslední možnost tuhle kapelu vidět. Je otázka, jak bude kapela fungovat dále, ale frekvence mezi koncerty min. 5+ let mi přijde tak akorát.
Jo, to máš pravdu - ta dravá Danielova tvořivost pro 242 již je "dávnou" minulostí. Uvidíme co přinese budoucnost pro 242, rád bych krom živého hraní i nějakou novinku ze studia, která snda bude znít lépe než ty jejich sólové aktivity za posledních 15 let, které jsou dobré, ale rozhodně nic co by udělalo díru do světa, spíš naopak, říkám si mají na kontě takové zásadní a přelomové desky a pak slyším nějakou sólovku DeMeyera a je to naprosto průměrná deska, kterou nemám ani potřebu opakovaně slyšet ... v těch deskách 242 bylo vždy něco navíc...
No vidíš a mě třeba IMPLANT, 32CRASH, MODERN CUBUSM přijdou zábavnější než 242
V podstatě nemá cenu nic nového od 242 čekat , stejně by to na koncertech nehráli ?
Takže já za nové 242 považuji právě tyto projekty. Jo ještě jsem zapomněl na historické Cobalt 60 (byl jsem kdysi v Roxy)
Už začínám věřit že Daniel B.byla duše 242.Od jeho odchodu nic nového od 242 nevyšlo.To je jak kdyby od odchodu Alana W.z DM,by tak DM nic nového nevydali a jezdili by jen ze starším repetoárem.Byt,uznávám,koncerty 242 výborný. K těm projektům členů 242 co píšeš,tak si nemohu pomoci,ale projekt Daniela B. PROTHESE převyšuje nad všemi co jsi napsal.Nevěříš?Zakup si Cd Prothese a poslechni a uvidíš. Uplně v Prothese např.slyším zvuky Off,Up Evil...
Díky za uvedení na obě úžasné koncerty. Zde je 38 fotek za obě noci https://www.cybernoise.com/article/cn/event_pics/2020_01_11_front_242_pr... + 3 videa HD https://www.youtube.com/playlist?list=PL924JkfprLuPRnedADrmpcN33Ljm00As0
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.