Autor: Ezechiel

Že se menšinovým hudebním žánrům v naší republice začíná dařit, nejlépe dokazuje nárůst pořadatelských aktivit. Jednou takovou je i festival Moonlight Mayhem, který si před rokem odbyl svou úspěšnou premiéru (nutno dodat, že za poměrně nešťastného křížení s kočovným festivalem Drop Dead, které způsobil rozklad a následné rozdělení původního organizačního teamu na dva samostatné celky), na kterou se letos chystal navázat.

Že by však organizátorům štěstí nějak extra přálo, se říci nedá - spíše naopak. Původní festival, rozpočítaný na dva dny, musel být kvůli nepříznivým okolnostem (rozpad českých kapel Bad Tones a Mordor's Gang, zrušení potvrzené účasti některých zahraničních formací apod.) zkrácen a rozdělen na páteční "více gothic" Halloweenskou party a sobotní "více psycho-horror" festival. Ani v tomto bodě však smůla nepřestala pořadatele pronásledovat, jak se ukázalo 31. října (ano, tedy v den konání akce), kdy hlavní hvězda, slovenští The Last Days of Jesus museli své vystoupení na poslední chvíli zrušit z důvodu hospitalizace kytaristy Feššyho. Jen díky vstřícnosti electrorockových Tear se podařilo dodržet původní plán (tedy dvě kapely a DJ party) a večírek byl zachráněn.

Ale to bychom předbíhali, před bližším pohledem na jednotlivé dny bychom měli shrnout některé obecné poznatky:

• Matrix jako klub nemá co do světelných a zvukových podmínek zrovna tu nejlepší pověst a na festivalu Moonlight Mayhem se (díky živým nástrojům snad ještě více než při nedávném vystoupení Emilie Autumn) ukázalo proč. Snad všechny kapely, které na MM vystoupily, měly jemně řečeno podivný, přeřvaný zvuk, který se od prvních sloupů sléval v dost podivnou a těžko čitelnou zvukovou hmotu. O nedostatku světla by navíc mohl fotografující Paesant vyprávět dva večery, a ještě by mu zbylo na Vánoce.
• Zvuk však určitě měl souvislost i s naplněností klubu. Matrix je totiž dimenzován na zhruba dvojnásobek maximálního počtu účastníků Moonlight Mayhem festivalu (který v pátek činil kolem 150, v sobotu pak zhruba 300 duší). Ve výsledku je sice příjemné, že se na sebe lidi nemusí mačkat, pro kapely však nemusel být pohled z pódia vzhledem k rozlehlým prostorám zrovna nejpovzbudivější, nehledě na nepříznivý dopad na zvuk (prostor není "vytlumen" tělesnými schránkami).
• Na druhou stranu pár pavučin dokáže zútulnit snad každý prostor - rozhodně body do tabulky pořadatelů, i když, ruku na srdce, dalo se to určitě vzít víc "zgruntu" a vymáčknout z výzdoby Matrixu víc. Ale tak lepší pár pavučin, než vůbec nic, ačkoliv že by se dostavoval pocit Halloweenového večírku...
• Jak se dalo čekat, večera s podtitulem "gothic" se psychobilly/rockabilly komunita nezúčastnila. Trochu zklamáním byla i opačná nižší účast černooděnců na psychobilly sobotě, ale to se dá lehce vysvětlit souběžnou Electro Attack Party ve Styxu, jejíž finanční podmínky byly nesrovnatelně přijatelnější (vstup zdarma).

Teď ale zpět do Matrixu, kde se mezi normálními účastníky pohybují i ti, kteří vzali Halloween vážně a zařídili se podle toho. K vidění byla gejša, několik víl s křidýlky a kouzelnými hůlkami, zombie a několik dalších kostýmů, které proplouvaly prostorem klubu, a dělaly z něj vlastně celkem příjemné místo k pobytu. I když i v tomto bodě jsme se zřejmě přetěšili a marně očekávali pořádný karneval.

Hudební produkci započal DJ Maldoror svým experimentálně elektronicko/Halloweenským setem, kterým se snažil dostat lidi do nálady. To by poměrně i fungovalo, kdyby se začalo o něco dříve a po čase se přidalo na "tanečnu", neboť se biorytmu nastavenému na půl desátou jako na "hodinu kdy se začíná pařít" nedostávalo potřebných podnětů. Ne, že by Maldoror hrál špatně (naopak), a určitě ho můžeme doporučit, ale upřímně řečeno jeho set zrovna nevyzýval k Halloweenskému řádění. Člověk si rád poslechne Tábor Radosti, ale asi ne v půl desáté, kdy je ideální čas se začít hýbat. Přes toto drobné dramaturgické zakolísání se však večírek přeci jen rozjel.

Postarat se o to měli Tear, jejichž úkol byl vyvážit nedostatek pohybu. Tak se také stalo, ačkoliv se rozhodně nedá říct, že by zvuk v Matrixu zrovna strhával k tanečním kreacím. Přesto Tear opět odvedli solidní výkon, a my s kolegy museli uznat, že ačkoliv vidíme Zdenka Vovesného a jeho smečku již potřetí v průběhu dvou měsíců, pořád je to zábavné. A nejen pro nás, jak se můžete přesvědčit z následujícího videa.

Konec Splendor však rozhodně neznamenal konec zábavy, neboť žezlo převzal DJ maryO, který spolu s ostatními kumpány z kapely The Last Days of Jesus (samozřejmě kromě Feššyho) přijel do Prahy alespoň zahrát své oblíbené songy. Živá taneční zábava (DJe maryA vystřídalo naše skromné uskupení a následně zasloužilý DJ Fakír) nakonec vydržela až do zhruba čtvrté hodiny ranní, kdy byl na baru Matrixu vyhlášen konec, a tudíž nezbývalo, než se (ještě v maskách) vydat do útrob spícího města děsit taxikáře a cestující v nočních spojích. No co, zítra je taky den.

mohlo by vás také zajímat