Pravda, (můj) nadpis může být velmi zavádějící nicméně, článek je to celkem zajímavej. Nicméně si dovolím několik připomínek: tato "sociologicko-fenomenologická" komparace nedrží formu, autor dost často kaluluje s křesťanstvím natolik spekulativně, že o "katolicismu" mnohdy nemůže být ani řeč, budu tedy brát křesťanství (po vzoru autora) rovněž obecně. Vycházím z toho, že v rámci křesťanskýho světa (potažmo kř. Evropy) lze jistě v historické rovině pozorovat jak nominální přihlšení se k víře tak vroucí až téměř extatické vyjadřování a interpretaci tohoto (""kř."") učení. Doufám tedy, že dobudoucna nebudou za gotiky zpětně povážovány například různé chiliastické proudy, flagelanti a když to přitáhnu za vlasy tak (pro senzaci-chtivé, konspirativní čtenáře) martinisté a například OPUS DEI..... a směrem k formativní fázi křesťanství gnosticismus samotný. Tyto "organizace" jsou rovněž vyjádřením (ať už explicitním nebo implicitním) jisté všší senzitivnosti než tzv. nominální (tedy největší společenská část) věřící.
Na druhou stranu, proč takovou "studii" neudělat, že? Otázkou zůstává nakolik je tato komparace užitná/relevantní. Myslím si, že do značné míry může být.
Poslední info se týká technickýho dotazu: pod bodem 2.2, druhej odstavec, není jasný postavení farizejské větve judaismu - právě tato část textu je pro mě trochu dvojsečná (až mimo-sečná) - nevím co autor chtěl říct o farizejství a proč jej vlastně šrouboval do textu.
Pravda, (můj) nadpis může být velmi zavádějící nicméně, článek je to celkem zajímavej. Nicméně si dovolím několik připomínek: tato "sociologicko-fenomenologická" komparace nedrží formu, autor dost často kaluluje s křesťanstvím natolik spekulativně, že o "katolicismu" mnohdy nemůže být ani řeč, budu tedy brát křesťanství (po vzoru autora) rovněž obecně. Vycházím z toho, že v rámci křesťanskýho světa (potažmo kř. Evropy) lze jistě v historické rovině pozorovat jak nominální přihlšení se k víře tak vroucí až téměř extatické vyjadřování a interpretaci tohoto (""kř."") učení. Doufám tedy, že dobudoucna nebudou za gotiky zpětně povážovány například různé chiliastické proudy, flagelanti a když to přitáhnu za vlasy tak (pro senzaci-chtivé, konspirativní čtenáře) martinisté a například OPUS DEI..... a směrem k formativní fázi křesťanství gnosticismus samotný. Tyto "organizace" jsou rovněž vyjádřením (ať už explicitním nebo implicitním) jisté všší senzitivnosti než tzv. nominální (tedy největší společenská část) věřící.
Na druhou stranu, proč takovou "studii" neudělat, že? Otázkou zůstává nakolik je tato komparace užitná/relevantní. Myslím si, že do značné míry může být.
Poslední info se týká technickýho dotazu: pod bodem 2.2, druhej odstavec, není jasný postavení farizejské větve judaismu - právě tato část textu je pro mě trochu dvojsečná (až mimo-sečná) - nevím co autor chtěl říct o farizejství a proč jej vlastně šrouboval do textu.