Dva měsíce po vydání comebackové desky „Ave Agony“ přijela legendární EBM úderka Vanessa do Brna, aby místním dala okusit říznou porci své staronové tvorby. Tam jsme samozřejmě nemohli chybět.
První letošní vystoupení Vanessy bylo situováno do brněnského prostoru Fléda. Naše redakční vozidlo vyrazilo s obavami z předpovědi počasí s velkou časovou rezervou, a tak jsme zaparkovali před klubem někdy okolo šesté večerní. Uvnitř v sále zatím ještě probíhaly zvukové zkoušky a obsluha za bary teprve fasovala zboží, přesto se klub rychle plnil, a tak se mohli návštěvníci naladit na oldschoolovou notu setem Dje Pavla Zelinky. Věková skladba se v mnohém shodovala s tou pražskou, drtivá většina příchozích už překročila třicítku, electromládeže bylo na místě poskrovnu.
To už se ale otevřela vrata, vedoucí do hlavního sálu Flédy a nedočkavci mohli obsadit první řady pod pódiem, kterému vévodila (prozatím zakrytá) krychle, skrývající ve svém lůně kopii elektrického křesla. Ještě předtím ale došlo, stejně jako v Praze, na předkapelu a spřátelené druhy z Insanie, kteří zde naposledy předvedli některé ze svých starších nevergreenů. Na spadnutí je totiž jejich nová deska „Kult hyeny“ s jedním Samirovým textem v kousku "Potkan v hlavě". Insania znovu předvedla svůj svérázný mix punku, hardcoru a metalu a už od prvního tónu bylo jasné, že doma má nesrovnatelně silnější fanouškovskou základnu než v Praze. Třičtvrtěhodina s brněnským kvartetem dobře nažhavila publikum, aby se chvilku po desáté večer rozeznělo, až po zadní bary napěchovanou Flédu, dvojité Vanessí intro a bodový reflektor prořezával jednotlivé řady návštěvníků.
Po něm už nastoupila pětice na značky a show mohla začít skladbou "Zrcadla", která startovala už pražský křest kapely. Tentokrát k žádnému výpadku proudu nedošlo, takže vzápětí následovaly další novinky z Ave Agony "Chci zmizet", "Mukamba" a "Den, kde jsme ztratili koule". Už po této čtveřici skladeb bylo jasné, že Vanessa zní kompaktněji, sehraněji a rozhodně suverénněji, než 17. prosince v KC Vltavská. Velkým rozdílem byly nejméně o 40% razantnější bicí Jardy Stuchlého. Dan Rodný často sahal po elektrické kytaře, především v první polovině koncertu jí měl na krku takřka neustále. K velkému posunu došlo i v zadních projekcích, které byly nejméně z jedné třetiny jiné. Sám jsem si po křtu v Praze stěžoval na zbytečně explicitní stránku videí a musím v uspokojením konstatovat, že kvalita velmi propracovaného obrazového doprovodu už ztratila onu „šmíráckou“ pachuť a naopak dokázala výborně podtrhnout prezentované písničky.
Po hostovačce Polyho v garážovém coveru "Primitiv" a punkovém "Fízlu na speedu" došlo na předvedení zásadního artefaktu na scéně – elektrického křesla z dílny Pabla de Saxe. Tentokrát křeslo krásně svítilo a blikalo, kouř zpod jeho sedadla efektně stoupal vzhůru a performerka Lola byla po Samirově výzvě „Usmažte tu kurvu!“ alegoricky odpravena na onen svět. Po klipové "Ahoj, chcípni" si Samir mohl odpočinout během výborné instrumentálky "Tragikomix", aby po "Nechtěné magii" došlo na celý blok starších pecek. V rychlém sledu přispěchala vypečená trojice "Vyvrhel", "Jimmy Jones" a "Jidáš", během kterého došlo na nečekaný dárek kapely směrem k návštěvníkům koncertu – rozsévání fosforeskujících živých červů do publika. Deštník nikdo pohotově nevytáhl, asi si Brňáci pořádně nepročetli dobrou Samirovu radu z pozvánky na koncert.
Zajímavý postřeh: publikum v Brně reagovalo diametrálně odlišně než v Praze. Zatímco v Praze nebyla nouze o časté skandování a přídavky byly opravdu vydupány díky uragánu ze strany publika, Brňáci byli v této činnosti o stupeň vlažnější. Na rozdíl od mrtvých zadních řad v Praze, ale publikum na Flédě zuřivě trsalo po celé ploše hlediště, kdy sám jsem byl velmi blízko vroucímu kotli mezi zvukaři a barem.
Koncert se řítil do finále. Nejdříve došlo na sekec v podobě "Spolkni ďábla", aby poté přišlo největší překvapení celého koncertu, na desce mírně chudokrevný příbuzný "Smrad z lidí", překopaný do nové, neskutečně šlapavé podoby. Bravo. Když po ní pětice zamávala obecenstvu, ani rozjetému publiku se nechtělo z reakce věřit, že tohle by měl být konec večírku..... a taky že nebyl :). Nejdříve přišlo dvojité zpomalení s "Flashback" a "Babylon" (tomu osobně nemůžu přijít koncertně stále na chuť) a proti nim vystartoval party banger "Jedu do pekla". V druhém extra nášupu pak Samir dal správně (!!!) text k "Prokopat se ven" a úplně závěrečná "Kolumbie" už byl spíš takový jam, který završil povedený druhý návrat Vanessy na česká pódia.
Co následovalo po půlnoci? Návštěvníci si mohli zakoupit v bohatě vypraveném výklenku s merchem nové album Vanessy, trička, mikiny a další suvenýry, kterým vévodil masivní artefakt - postavička Samira na elektrickém křesle. No nekupte to! O zábavu se pak až do půl třetí staral za DJským pultem DJ Nephilim, který nadvakrát vyšrouboval atmosféru Flédy až někam do apokalypticko-breakcoreovým metám. Fanouškům, kteří se bavili až do této hodiny, patří náš dík!
Plusy
- evidentně sehranější kapela s řezníkem Jardou Stuchlým za bicími
- vylepšené projekce
- funkční elektrické křeslo
- vynikající nová verze Smradu z lidí
Mínusy
- osobně jsme s hladinou hluku problémy neměl, mluvil jsem ale se spoustou lidí, pro které už hladina hluku byla příliš vysoká a sound kapely se jim sléval do jedné koule
- elektrické křeslo sice fungovalo, ale stále jsem přesvědčen, že je příliš málo využité
- Samir neukázal holej pupek :)
Tracklist
Preintro + intro
Zrcadla
Chci zmizet
Mukamba
Den, kdy jsme ztratili koule
Primitiv
Fízl na speedu
Mezihra s předvedením elektrického křesla
Ahoj, chcípni!
Tragikomix
Nechtěná magie
Vyvrhel
Jimmy Jones
Jidáš
Spolkni ďábla
Smrad z lidí
Flashback
Jedu do pekla
Babylon
Prokopat se ven
Kolumbie
Fotoreport si můžete prohlédnout v naší Galerii, videa čekejte v průběhu několika málo dní.
Komentáře
Přidat komentář