Recenze: Erik Hofstatter - Vzácný druh

Máte chuť na parádní mrazivý příběh a nemáte čas začítat se do dlouhatánských románů? Měli bychom pro vás jedno důrazné doporučení!

Erik Hofstatter - Vzácný druh
Vydal: Golden Dog, (89 stran)

Že je Aurel trochu svéráz věděla Zora ještě před svatbou. Nemohla se potom rozčilovat ani divit, když její manžel začal náměsíčně bloumat po bytě. Ostatně s tím si ho i brala. Jenže když vlastní polovičku najdete v pokojíčku dcerky z předchozího vztahu s nožem v ruce, ignoruje se to složitě. I když se nic hrozného nestalo. Aurela navíc baví sex úplně jinde než doma a s někým úplně jiným než s manželkou. 

Prozrazovat víc by byla škoda, protože novelku „Vzácný druh“ zhltnete za jediný den jako nic. Je totiž druhým Zrnkem temnoty v edici kratších příběhů, kterou rozjelo nakladatelství Golden Dog svěžím a tuze zábavným dílkem „Oko čarodějnice“ Nelly Černohorské. Ta vnesla na tuzemskou hororovou scénu svěží, břitký a zábavný větřík a já byl pln očekávání, jak se podaří navázat zahraničním autorem. I když zahraničním. Erik Hofstatter je sice spisovatelem anglickým, leč jeho rodnou hroudou je překvapivě naše zemička. Erik však píše v angličtině, jedná se tedy i přes jeho kořeny skutečně o překladový kousek.

 

 

Navázat se povedlo skvěle a vlastně jsem ani nečekal, že se podaří udržet laťku tak vysoko. „Vzácný druh“ potěší všechny netrpělivé čtenáře, kteří mají problém s konzumací obtloustlých románů nahuštěných drobnými písmenky až po okraj. Erik totiž vypráví v krátkých kapitolkách, které do sebe budete ládovat podobně bezmyšlenkovitě a s chutí jako nejoblíbenější chipsy. Najednou zjistíte, že šmátráte v prázdném pytlíku a… jste na konci. Jen pozor, ať vám nezaskočí. To „Vzácný druh“ umí zařídit!

Baví mne divné soužití mladé rodiny, i když se stihne probrat jen útržkovitě. Moc se mi líbí také atmosféra, která je divnější a divnější s každou další stránkou. K tomu ostatně přispívají i psychotické ilustrace Jacka Larsona. Roztomilá mi přijde Zořina cesta na ostrov Sheppey, který vám svou vlhkou nevlídností připomene jistý Innsmouth. A to, co dělá z Aurela „vzácný druh“, je natolik pikantní (jiné označení by se v dnešní době mohlo někoho dotknout), že nakonec nemám útlé knížečce co vytknout. Zdravíme Sadako a vřele doporučujeme – zobejte Zrnka temnoty, někdy zasytí mnohem víc než talíř plný bezbřehé nudy!

 

 

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.