Vincent HS | 02.03.2009 10:22

Koupel v bazénu testosteronu aneb večírek čistě pro pány s hudbou And One.

Jsem moc rád, že Siouxsie napsala report z dámského večírku v Lipsku tak dobře a důkladně, že se mohu soustředit především na své pocity a na to, čím se oba večery lišily.

Když se mně a mým kamarádům donesla zpráva, že další turné And One bude pohlavně oddělené, byl jsem trochu zklamán, protože mě na koncertech v Německu baví kromě muziky i ty místní „Goth & Electro ladies“ v korzetech a výstředních hadříkách. Jsem přeci nejen fanda do electra, ale i chlap, to se nevylučuje - spíše naopak. Tedy pokud Vás na synth popu zrovna nebaví jen Pet Shop Boys a Erasure. :-)

Drážďanský klub Beatpol je v patře takového starého činžáku hned naproti „tureckému rychlému občerstvení s kebabem apod.“, kde se vždy stavíme s kámoši na dlabenec při našich cestách na koncerty v Drážďanech a okolí. Tam jsme se také srazili, aniž bychom to plánovali, s ostatními „electro freaky“ z Čech (ono se to asi nabízelo). Na rozměry mi klub trochu připomíná třeba náš Lucerna Music Bar, jen bez balkónů. Jsou v něm vylepeny plakáty na koncerty z jeho historie (Lydia Lunch, Einstürzende Neubauten), a na jednom z nich jsem nalezl i And One – únor 1995. Zřejmě se tam pánové zastavili už při turné k desce I. S. T.

Koncert samotný zahájila kapela Lost Area, která zřejmě hraje místní okresní electro přebor. Kapelu tvoří 2 zpěváci plus jeden klávesista a rozhodně se nejednalo o nic světoborného - CD bych si domů nekoupil, ale na koncertě na rozjezd to nebylo k vypískání. Docela mezi místními navodili (v ještě plně rozsvíceném sále) atmosféru.

Po krátké přestávce nastoupili F. O. D., kteří na mě působí dojmem, že spíše dbají na svoji image a prezentaci, než na svou hudbu. Uznávám, že i to k této scéně patří, ale kapela jejich formátu by nemusela zahajovat svůj krátký set svým největším (jediným?) hitem „Synthetiser Tanzmusik“, následovaný skladbou, ve které byly jednoznačně slyšitelné zvuky a rytmy depešáckého „People Are People“. A hlavně by si F.O.D. mohli odpustit podivnou směsku složenou z „No Good“ („Start The Dance“) od Prodigy a „You're My Heart You're My Soul“ od Modern Talking, během které se k zpěvákovi Danielovi připojila zpěvačka Eva. Ani jejich set nebyl příliš dlouhý, a atmosféra v sále začínala houstnout, což si zpěvačka Eva mohla jako jediná žena v klubu (kromě barmanek) vychutnávati asi podobně, jako Marilyn Monroe návštěvu v táboře mariňáků.

Ono to tam totiž začínalo vypadati dost podobně - pivo teklo proudem, chlapský řev sílil. A do této atmosféry přišli And One s „Time Of My Life“, kdy Steve a Chris parodovali playbackově a pohybově Jennifer Grey a Patricka Swayzeho - naštěstí asi jen na půl minuty. Pak se hned rozjel již zmiňovaný chlapský řev - rebelský jekot v „Rebel Yell“ od Billyho Idola. Když skladba dohrála, měl si Steve chuť trochu povídati ve stylu našeho Karla Gotta, ale jeden místní fanda ho přehlušil křikem „MACH MUSIK“, což nakonec kvitoval úsměvem i samotný malý velký Steve, a nechal ho slogan křičeti do svého mikrofonu do té doby, než Gio spustil „Get You Closer“. A pak už chlapci z kapely sázeli jednu vypalovačku za druhou. Jejich set list v podstatě neobsahoval jedinou pomalejší věc, a tak koncert směřoval šíleným tempem bez větších pauz mezi skladbami za velkého „poga“ pod pódiem až k a capella „Pimmelmanovi“, kdy Steve i oba spoluhráči seskočili z pódia a prošli davem k mixážnímu pultu. Zde společně s publikem skladbu dozpívali a hned vzápětí se jali fotit s fanoušky a podepisovat se jim až do úplného vyčerpání. Jediná pauza za celý koncert nastala, když Steve chválil místní publikum před ostatními městy na šňůře, a nechal křičet publikum „Dresden“. Ale kdo ví, třeba to tak dělá v každém městě a jen je mezi sebou prohodí. Dokonce se ani nevytleskávaly – nevydupávaly přídavky a jelo se rovnou až do konce.

Jestliže na mě loňská „Supercoverlover Tour“ působila trochu jako večírek pro horních deset tisíc s příchutí parfémů Christian Dior a Hugo Boss, toto byl správný mejdan pro „working class boys“, kde byl cítit pach potu. Atmosféře pomohl určitě i menší klubový prostor, kde vyprahlému Stevovi podávali fanoušci své pivo, takže to trochu vypadalo i jako dobrá reklama na Staropramen, který byl vidět ze všech piv nejvíce. :-)

Statistikům a historikům se omlouvám, že se nevypisuji o jednotlivých skladbách a jejich pořadí, ale já si ten koncert jel hlavně užít a ne si dělat poznámky na manžetu. A proto se podle mého na And One chodí i vícekráte. Pokud čekáte nějaká poselství, nebo hlubší prožitky, pak je lepší jíti třeba na kapely z okruhu Cold Meat Industry, ale pokud se máte jen chuť pobavit (třeba jste vyrostli v 80. letech na DM, a dnes se Vám DM zdají až moc „bigbít“), pak je koncert And One pro Vás tou správnou volbou.

Těm, co to dočetli až sem, děkuje Vincent HS.

A přeci jen pravděpodobný set list - měl by býti podle mé paměti shodný s tím v Lipsku.