21. července do Prahy zavítá kanadská dvojka, která od své první nahrávky vzbudila rozruch na témné kytarové scéně svým osobitým pojetím post-punku s hororovou lyrikou. Neváhejte ani chvíli a do Kasáren Karlín se běžte podívat. I novinka Traitrs totiž drží ty nejvyšší známky kvality!
Traitrs - Butcher's Coin
Vydal: Alchera Visions, Manic Depression, Pleasence Records, (45 min)
Dvojice z Toronta svými předchozími počiny pověsila netopýry kvality zatraceně vysoko a dobře víte, kolik už tu bylo kapel, které nepřekročily stín svých prvotin. Podobné myšlenky se mi honily hlavou během úvodního songu novinky Traitrs. „Pale“ není špatná věc. Má většinu atributů, na které jsme od Shawna a Seana-Patricka zvyklí. Jenže je tak poklidná a nevýrazná, že funguje spíš jako nějaké intro. Synťáková mlha se vznáší kolem vás, rytmika nikam nechvátá a prim hraje vokál. Zkrátka – jak začíná, tak i končí.
Nevím, nakolik to byl od kapely záměr, ale napálit do posluchače po tomhle nevýrazném rozjezdu největší pecku alba „Thin Flesh“, se mi jeví jako geniální tah. Po krátkém nástupu se netopýří hejno rázem rozletí v jednom frenetickém víru křiklavých barev refrénu, který vás přenese do argentovek „Suspiria“ či „Inferno“ a osmdesátkovou náladu tohoto zničujícího tracku skvěle vystihuje i jeho stylový videoklip. Postupně song navíc graduje jak hudebně, tak vypjatými vokály a dokáže toho sdělit tolik, co některé kapely nezvládnout říct ani za celou desku.
Traitrs - Thin Flesh
Je mi už poněkud trapné vytahovat v každé recenzi z klobouku Roberta Smithe, ale neobejdeme se bez něj ani tentokrát. Není žádnou novinkou, že vokál Shawna Tuckera má barvou frontmanovi The Cure blízko, a platí to i pro hudební rukopis kapely, leč naštěstí si však kanadská dvojka bere jen zdravý základ, který vkusně halí do vlastního zvukového rubáše, uháčkovaného z post-punkových, cold wave a shoegazeových klubíček, které jsou bez výjimky pouze v černých barvách. Traitrs navíc zvukově vzpomínají zejména na temnou „Pornography“ éru a nejvýrazněji „léčivými“ songy jsou tady „The Suffering of Spiders“ a „Window from the Old House“. Je to šeré a neveselé. Zkrátka nečekejte žádný „frajdej in láv“.
K Traitrs a shoegaze. Typicky vrstvené kytary, které postupně hrnou nosné melodie, jak jsme tomu zvyklí u velikánů žánru, tady mají malinko jinou roli. Traitrs je využívají po svém. Nahrají je vlastně podobně, ale potlačí je trochu do pozadí, přetřou je lehkým nátěrem synťáků a do popředí vytáhnou naléhavý vokál. Z těchto prvků těží třeba epická, více než šestiminutová skladba „Omen“, která má vlastní děj a propracovává se k mocnému kytarovému finiši, který je jedním strhujícím proudem vibrujících strun a hlasivek. Podobně je na tom skladba „Still from Her Sores“, která je ve finiši ještě mocnější a působivější. Pokud chcete někomu vysvětlit, co že to v hudbě znamená slovo GRADACE, pak mu pusťte tenhle vál.
A když už jsem zmínil ty osmdesátky, musím připomenout také děsně milou a křehkou skladbu „The Lovely Wounded“. Její základ tvoří hlavně synťáky, které vás prostrčí obrazovkou vaší bedny do seriálu „Stranger Things“. Pakliže jste zasaženi kouzlem tohoto retro klenotu, budete povzneseni i touhle skladbou. A vůbec.
Traitrs možná lehce ztratili na tajuplnosti, která je obklopovala po vydání „Rites and Rituals“, ale podařilo se jim udržet balanc. Jsou stále někde na půl cesty mezi undergroundovou přitažlivostí (zejména díky špinavému zvuku) a moderně současnou atraktivitou (jsou totiž v pravý čas na pravém místě), která z nich momentálně dělá jednu z nejžádanějších akvizic temné kytarové scény.
Hodnocení: 85 %
Tracklist:
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.