Demi Mortuus | 23.01.2017 13:11

Závěr detektivní trilogie mistra hororu je tu. Hledejte růžovou rybičku!

Stephen King - Konec hlídky
Vydal: Knihy Dobrovský (326 stran)

Není to tak dlouho, co jsme se seznámili s vysloužilým detektivem Kermitem Williamem Hodgesem (s Kermitem se samozřejmě příliš nechlubí), sedícím doma a přemýšlejícím o sebevraždě. Všechno zlé je však k něčemu dobré, to všichni víme. Když pan Mercedes najel jedno chladné ráno do fronty nešťastníků, ucházejících se o práci, způsobil mnoho neštěstí, ale nechtěně také dal bývalému policistovi nový smysl života a taky nové přátele – Holly a Jeroma.

S nimi po boku Bill dokázal překazit šílenému řidiči Bradymu mnohem větší katastrofu, kterou měl být výbuch haly během koncertu populární chlapecké skupiny ´Round Here. Místo toho však exploduje jeho šílená hlava pod údery Veselého pleskače (tak Hodges láskyplně tituluje punčochu naplněnou kuličkovými ložisky) v rukách vyděšené a odhodlané Holly. Hartsfield upadá do vegetativního stavu a zdá se, že je od něj pokoj.

Pro Hodgese se stal Brady Hartsfield zrůdnou nemesis a proto za ním ještě nějakou dobu dochází do nemocnice. Nevěří totiž, že by celá věc mohla skončit tak snadno. Časem však má díky soukromé detektivní kanceláři Právo nálezce, kterou si otevřel spolu s Holly, jiné starosti a i na nátlak svých přátel přestává Bradyho umanutě sledovat. To je samozřejmě velká chyba. Do Bradyho totiž láduje svoje experimentální medikamenty doktor Babineau, jeho chorobná mysl znovu přichází k životu a začínají přicházet zprávy o podivných sebevraždách.

Po menší odbočce v druhé knize „Právo nálezce“ se tak znovu vracíme k padouchovi z první knihy trilogie „Pan Mercedes“. Vrací se i Jerome a závěr detektivního pokusu Stephena Kinga se tedy odehrává v plném počtu. Mistr se v něm po čase znovu vrací ke zlu, skrývajícím se v moderních technologiích, jako tomu bylo třeba v románu „Puls“. Zrovna tenhle titul šel tak trochu mimo mne a vlastně ani „rybičková“ zápletka „Konce hlídky“ není úplně podle mého gusta. Je znát, že někdy je opravdu složité i pro velikána Kingova formátu, přijít s něčím originálním a silným. I tak se stařík psaním baví, do detektivky podle očekávání míchá hororové prvky a občas přihodí superhrdinský prvek.

Jedna věc je však jistá. Můžu stokrát remcat (představa, jak mezi záměrně blíže nespecifikovaným přístrojem a obětí běhají modré blesky, mi okamžitě evokuje osmdesátkové horory a sci-fi filmy – určitě víte, jaké „efekty“ mám na mysli), že mi finále celé série připadá až moc jednoduché a přitažené za vlasy. Hned však musím také dodat, že právě tam, kde se děj dostává na tenký led, ukazuje King svoje mistrovství. Nikdy se totiž nepropadne, kluzká místa ustojí a vy nakonec zjistíte, že jste mu to zase zbaštili na jeden zátah. A o kolika knihách a autorech tohle můžete říct, zatrpaceně!?

Konec hlídky i další "kingovky" najdete u jeho českého vydavatele Knihy Dobrovský.