Ezechiel, Pavel Zelinka | 18.12.2013 10:55

llahka_s Dva pohledy na aktuální desku slovenské Ľahké múzy "Byť Tvojím Zrkadlom". Jaká je?

Ľahká múza – Byť Tvojím Zrkadlom
eXcentriX rec., 2013, 43:56

Pohled: Pavel Zelinka

Tenká hranice je mezi pozitivně kvitovaným "tradičním zvukem" a negativně vnímaným "přešlapováním na jednom místě". Zvuk slovenské Ľahké múzy je rozeznatelný od prvních taktů a ani nové album "Byť tvojím zrkadlom" není výjimkou. Jenže stejně jako sprinter předvádí na své trati vizuálně podobné představení, jeho výkon se může diametrálně lišit v mnoha dalších ohledech. Gudrun, 667 a jejich noví spolupracovníci po devíti letech ticha přišli s kolekcí, která po letech experimentování a mentálním přebývání v podzemí spojuje na mnoha místech rituální podstatu jedinečného rukopisu Slováků se svižnými popovými melodiemi.

Sound Ľahké múzy stále tvoří čtyři základní elementy: vokál Gudrun zasazený někam mezi Lisu Gerrard a Diamandu Galás, polovojenské, polotribální předprogramované rytmy, postpunkové rejstříky 667 kytar a temná, často minimalistická elektronika. I nové album nevnáší do skladeb aranžérsky žádné další instrumentální novoty. Přesto, a nutno podotknout překvapivě, Múza ze známé hmoty uhnětla jinou, svěží nahrávku. Jakoby odhodila zábrany vypustit svojí hudbu na světlo, a ta, místo, aby se rozpustila, přijala energii slunečních paprsků, které vybudily darkwave sdružení k nečekaně svěžímu výkonu. Ve skladbách jako Hranica, Zlyhania nebo Keď sny kričali mentálně odbrzdili unikátní vehikl, který dříve jezdil pouze po vedlejších cestách, a vpustili ho hrdě do provozu na silnice první třídy.

Celé perkusivní pentlení zůstává stejně ornamentálně zdobné, přesto je podepřeno rovným základním rovným rytmem. Navíc Ľahká múza po letech ukázala, že umí vyšvihnout své stále temně introvertní hudbě silné melodické refrény. Slováci se díky nahrávce stávají dlouholetým známým, s nímž se po letech dalo výborně popovídat. V předvečer 30(!!!) narozenin souboru je to více než pozitivní zpráva.

Hodnocení: 80 %

muza_inlay

Pohled Ezechiel

Téměř deset let uplynulo od vydání zatím poslední řadovky „V Záblesku Večnosti“ slovenské ikony hloubavého dark wave Ľahké Múzy. Poměrně dlouhý časový rozptyl mezi alby ale nezapříčinil nedostatek invence nebo únava materiálu ústřední dvojice Gudrun (zpěv) a 677 (kytary, programování), ale nejrůznější technické i další překážky, které odložily nahrání a vydání alba hned několikrát. Jednou to dokonce vypadalo, že se celý materiál kvůli porouchanému hardwaru ztratí v Propasti nebytí. Dobře to ale dopadlo a novinka s tradičně mnohoznačným názvem „Byť Tvojím Zrkadlom“ se silou vůle nakonec úspěšně prodrala na svět.

Stříbřitý zrcadlový obal ukrývá ještě stříbřitější kotouč s jedenáctkou skladeb a bookletem v elektronické podobě. Strhněme tedy celofán a vrhněme se rovnýma nohama do poslechu.

Intro „Evohe“ nás zahalí hutnou syntetizátorovou mlhou, kterou probleskávají vzdálené virbly, a v níž vokalizující Gudrun Snake a sbory zpívajících kytar pana 677 spřádají své motivy. Už od prvních vteřin je tedy jasné, že si duo stále drží svůj charakteristický „Ľahká Múza trademark“ zvuk – unikátní, plný, tajemný, rituální až esoterní. Z něj vykvétá křehká poetika projektu jako bělostný leknín nad močálem zmaru – ovšem s kořeny stále nehybně zapuštěnými v zlověstných temných vodách, v nichž se může ukrývat cokoliv.

V těch se ostatně brodíme i s téměř kytarově-riffovitou skladbou „Ako“, svižně podupávající „Hranicou“, post-industriálně chladným „Príbehem o anjelských zahradách“ i titulní „Byť tvojím zrkadlom“. A stačí těchto pět skladeb, aby bylo úplně jasné, že novinka je celkově mnohem hybnější než její předchůdkyně. Není se ale třeba bát, že by tím jakkoliv utrpěla atmosféra – naopak. Svižnější tempo přidává skladbám na naléhavosti a jejich zneklidňující rychlejší krok jako by odrážel současnou realitu a stával se tak oním „naším zrkadlom“.

První „klasickou Múzovinou“ na čerstvé desce je až šestá skladba „Metamorfózy“ s poutavými kytarovými poloriffy/polovyhrávkami, ač i tady slyšíme různé zvuky navíc (harmoniky apod). Výraznější úkrok atmosférou představují syntetické smyčce s hradbami kytar v „Zlomeném kameni“, který zároveň označuje přechod do druhé poloviny alba. Vzdušnější a projasněnější tvář osmdesátých let s sebou nese i rozpohybovanější skladba „Zlyhania“. Další smírnější část prožijeme i s divošskými rytmy zmítanou skladbou „Keď sny kričali“.

Až následný ponor dovnitř „Naplnenie“ s hypnotickými plochami, protínanými řezavými kytarami a téměř martial industriálními rytmy, nás opět vrací do klasického světa „za zrcadlem“ Ľahké Múzy. Dále do jeho hlubin nás táhne i syntetičtější outro „Symetria“, které v nitru posluchače potvrdí a upevní dojmy i pocity, které během jedenáctky skladeb vědomě i nevědomě nasál.

Ľahká Múza i na novince používá charakteristické naléhavé (až operní) zpěvy, zpodobňující jak hlasy andělů, tak výskajících, skřehotajících divokých bosorek tančících mezi plameny v temných hvozdech. Zůstaly i typické refrény beze slov, nahrazené těkavými slabikami, které posilují pocit, že Múze k vyjádření všeho, co jí tíží, lidská řeč nestačí. To ale rozhodně neznamená, že by se neměla textům věnovat pozornost – opak je pravdou. Teprve s nimi totiž do sebe jednotlivé části zapadnou a celý koncept nejen alba „Byť Tvojím Zrkadlom“, začne doopravdy dávat smysl.

Ľahká Múza se tedy na nové desce opět dotýká posvátného, a svou zhudebněnou poezií a typickým rituálním výrazivem (na novince rychlejším, rytmičtějším a tepavějším, což mu jen a jen prospělo), dělá mnohem víc, než jen že „je naším zrcadlem“. Múza přesvědčivě vytváří elegie pro moderní dobu a odvádí posluchače od pouťového kolotoče vjemů do klidu a tmy vlastního nitra. O kolika deskách tohle můžete říct?

Hodnocení 80 %