Ezechiel, Přemek, sin, Tereza Pavlíčková | 04.09.2013 14:40

pgt8_s Jelikož je (jako obvykle) poněkud těžké zhodnotit vlastní akci s dostatečným odstupem, berte následující report spíš jako takové ohlédnutí okem pořadatelů.

Letošní PGT jsme chystali v mnoha ohledech zase trochu jinak než ty předchozí, ale jedno zůstávalo stejné – těšili jsme se jako malí. Zvlášť, když jsme měli zase další stage, diskusi a domluvené takové DJe jako je Daniel Myer nebo Martin Oldgoth, které považujeme za špičky ve svých oborech. A jak se později ukázalo, právem. Ale to bychom předbíhali.

Akci jsme tentokrát přesunuli na úplný konec prázdnin, aby se nekryla s jinými letními festivaly a shodli jsme se na tom, že tohle datum nejspíš udržíme i na další ročníky. V pátek 30. srpna jsme tak posbírali na letištích a nádražích DJe, přesunuli je do hotelů, dolaďovali poslední podrobnosti, pobalili dekorace a skoro nemohli dospat. Inu, PGT je PGT.

Jak už je milou tradicí, i letos Prague Gothic Treffen začínal gotickým piknikem na vrchu svatého Kříže. A nutno přiznat, že si tohle příjemné posezení pořád drží velmi slušnou návštěvnost (kolem pěti desítek účastníků) a funguje skvěle pro prolomení prvních ledů ostychu. Pravda, letos jsme sice nestihli uspořádat soutěž o nejstrašidelnější sušenku Spooky Cookie (částečně i kvůli studijnímu vytížení našich gothic-lolita posil), ale nebojte se, příští rok už na piknik rozhodně nějakou taškařici vymyslíme.

Místo toho jsme ale letos měli v rukávu jinou zajímavou událost – diskusi a autogramiádu s Natashou Scharf, autorkou knihy „Gotický svět“. Jelikož jsme nikdy nic podobného předtím nepořádali, trochu jsme se báli, jak debata dopadne, ale po několika úvodních slovech se i plně obsazené stolky v XT3ce osmělily a od zhruba třicítky účastníků začaly přicházet i tuzemské dotazy. Ty se díky pohotovému překladu Andromedy Draco dařilo rychle obousměrně odbavovat ve směrech čeština-angličtina, a tak se za více než půlhodinku stihlo probrat vše od stigmatu „gotického“ spisovatele přes gothic metal až k Andrew Eldritchovi. Kolem čtvrt na osm se ale už vytvořil had lidí, kteří si nechali podepsat českou/anglickou verzi knihy nebo vydání Natashina zinu „Melt“.

Mezitím zaujal své místo u DJ pultu elegán s kravatou Volker Zacharias, který guitar stage nastartoval. A pravdou zůstává, že se stylově určitě nedržel při zemi a počet „klasik“ překonával počet skladeb méně známých. To ovšem vůbec nebránilo tomu, aby se už během několika pecek pod pódiem neutvořil hlouček nadšených tanečníků. Paráda.

To už ale PGT žilo svým typickým životem: návštěvníci přibývali, korzovali po klubech a hlavně – potkávali se. A i my jsme potkávali staré známé a poznávali ty nové.

Electro stage byla oficiálně otevřena v půl osmé a skutečně velmi osobitým hudebním elektronickým stylem návštěvníky přivítal DJ The Last. Nebál se věnovat čas domácí přípravě a bylo to znát. Měl přichystány vtipné hlášky, které v různých jazycích zpestřovaly jeho set. Tento DJ má výhodu své univerzálnosti – tím je myšleno, že jeho záběr v oblasti elektroniky je široký, tudíž je schopen odbavit velké množství náruživých posluchačů. Dokázal zahřát účastníky PGT nejen hudebně na srdci, ale i na těle. Tím velmi dobře připravil fanouškovskou základnu hlavní hvězdě večera, kterou byl Daniel Myer.

Tentokrát však Daniel vystoupil jako DJ a nutno říct, že i tuhle roli umí na výbornou. Přišlo mně až neuvěřitelné, že Myer působil skromným dojmem a metr od něj šíleli rozpumprdlíkovaní „elektrikáři“ a celkově vládlo obrovské hudební nadšení. Jeho setem prošlo mnoho zajímavých remixů a za zmínku těchto netradičních kousků stojí „modifikace“ tracků od Nitzer Ebb, Depeche Mode a Daniel se nebál zajít až za pomyslné hranice, za které se málo kdy zajde… Klub se otřásal v základech, když z reprobeden zazněl remix od 2 Unlimited a na hudební vrchol jsme vylezli s Rage Against the Machine. Dle reakcí většiny přítomných lze jen usoudit, že to byl skutečně extra povedený set.

Po Danielovi M. nastoupil další Daniel, ale tentokráte Papouch. Naši Danielové si pohovořili a vzájemně si předali DJ žezlo a pokračovalo se v jízdě dál. A i tohoto matadora EBM je třeba nadmíru pochválit. I on předvedl set, radost pohledět (nebo ještě lépe poslechnout). Tradičně se vracel ke kořenům elektroniky a vyhověl většině přání, která byla již předem vyřčena. Udržel bdělé obecenstvo do půl páté ráno, což je obdivuhodný kousek :). Ještě jednou bych chtěla všem poděkovat, neboť tento ročník PGT měl na „electru“ neuvěřitelný drive!!! HOWGH!

Rachot kovů, lomoz, odér oleje a naleštěné oceli rozebraných bicyklů tvořily dohromady kulisu industriálnímu undergroundu v žižkovském Bajazylu, který druhý den čekala rekonstrukce, jejíž demoliční část jsme začali hudebním i nehudebním hlukem. Ponurou atmosféru hned z kraje večera zahájil kultovní video manifest německé nejen industriální kontra kultury "Decoder", ve kterém se představili v rolích herců dystopického příběhu členové Einsturzende Neubauten, Christiane F. – autorka slavné My děti ze stanice Zoo, William Burroughs nebo Genesis P. Oridge.

Video frekvence záhy rozvibroval zvuk rytmického industriálu a elektra v podání Dj Cassiela, který dokázal svým setem roztancovat i nemnohé návštěvníky této stage, kteří si našli cestu od párty atmosféry do intimní katarze hlukem, která vyvrcholila příchodem Dj Jaegera. NON, Paprsky Inženýra Garina, Laibach, Test Dept a mnohé další legendy včetně extrémistů power electronics předvedliy nebohým nemnohým plně nepřátelskou tvář elektronické hudby. Vizuál v podání Begotten jenom podrthl lezavou temnotu a připravil atmosféru pro neo-folkový závěr Jaegerova setu. Těm, co neměli dost, vyhrával k tanci a poslechu rozjetý Dj Cassiel, aby následně uvolnil prostor pro dodělávací projekci filmu Tetsuo. Svět se měnil v kov až do tří do rána. Unětické pivo a extrémním frekvencím otevřená crew jenom doplnila vytříbenou atmosféru hudebního fanatismu.

Videofrekvence záhy rozvibroval zvuk rytmického industriálu a elektra v podání DJ Cassiela, který dokázal svým setem roztancovat i nemnohé návštěvníky této stage, kteří si našli cestu od párty atmosféry do intimní katarze hlukem, která vyvrcholila příchodem DJ Jaegera. NON, Paprsky Inženýra Garina, Laibach, Test Dept a mnohé další legendy, včetně extrémistů power electronics, předvedli nebohým nemnohým plně nepřátelskou tvář elektronické hudby. Vizuál v podání Begotten jenom podrthl lezavou temnotu a připravil atmosféru pro neo-folkový závěr Jaegerova setu. Těm, co neměli dost, vyhrával k tanci a poslechu rozjetý DJ Cassiel, aby následně uvolnil prostor pro dodělávací projekci filmu Tetsuo. Svět se měnil v kov až do tří do rána. Unětické pivo a extrémním frekvencím otevřená crew jenom doplnila vytříbenou atmosféru hudebního fanatismu.

Hudební dění na Synth stage zahájil DJ Favourite Slave svým stylově poměrně barvitým setem, kde se vedle syntezátorových klasiků (De/Vision, Mesh, Covenant...) vyjímaly i darkwave záležitosti (In Strict Confidence, Diary of Dreams, Clan of Xymox...) a 80.kové vály (Talk Talk), který nakonec zakončil kytarovkami jako The Cure, Placebo, Editors či nesmrtelnými Sisters of Mercy. DJ [R.A.D] již hudebně poněkud přitvrdil – jeho set se pohyboval na pomezí synthpopu a electronic body music. Pomalu plnící se klub rozpumpovával například Skinny Puppy, Project Pitchfork, And One, VNV Nation či velmi oblíbenou Vanessou, od které si publikum vyžádalo hned dva songy z alba Ave Agony.

favourite

DJane Synth-Butterfly si na darkwave scéně odbyla svou premiéru. Set odstartoval track "Resonance" z aktuální albové novinky FLA, následovano "vykopávkou" Edge Of Down z debutové desky Covenant. Prim v jejím setu hrály syntezátory (Solitary Experiments, Rotersand, Assemblage 23, NIN, Iris, Hurts...), ale nechyběly i vsuvky jako She Wants Revenge či IAMX. Před půlnocí nastoupil host z Rakouska, DJ Matt C. z kapely dAVOS, který nespoléhal na výpočetní techniku, a jako jediný hrál klasicky ze stříbrných kotoučků. Jeho set byl byl především ve znamení "klasiky", jako Depeche Mode, Camouflage, Apoptygma Berzerk, VNV Nation....a projevil svůj rozhled zařazením elektro vypalovačky "Až jednou" od českého Shalomu. Konec setu již ovlivnila četná přání od pařících návštěvníků, které mile a ochotně plnil.

mattc

V tom ostatně i pokračovala "afterparty" DJe Sina, který již hrál prakticky jenom na přání pozůstalých pařmenů, a tak se kromě Rotersand, Substaat, Cesium 137... v playlistu často objevovali Depeche Mode, Oceán či Kraftwerk...Bylo zde dokonce i přáni zahrát Hanku Zagorovou, ale bohužel jsme nedisponovali žádnou její nahrávkou :)

V půl jedenácté přišel na Guitar stage čas vylosovat šťastné lístky z našťouchané tomboly, které se daly sehnat u našich přesličných (od slova „sličná“, nikoli „přeslička“) kolegyň. Snad vůbec poprvé v historii se podařilo ceny vylosovat napoprvé (tedy žádné „opravné tahy“) – zřejmě tedy měli Volker Zacharias, Natasha Scharf i Martin Oldgoth šťastnou ruku. Vstupenky na koncerty nejen z naší režie šťastně našly své nové majitele a byl tedy čas vrátit se zpět do tance.

Po tombole se ujal vlády DJ Martin Oldgoth, který dostál svému jménu a tančícímu hroznu naservíroval výběr toho nejlepšího ze starých gotických časů. Ke cti slouží přiznat, že došlo i na pár výletů do současnosti, ale pokud si někdo chtěl zatančit na poctivý gotický „oldschool“ užil si letos na PGT opravdový hudební svátek. A našince samozřejmě zahřeje u srdce, když z rukou britského DJe slyší hrát naše bratry The Last Days of Jesus. Navíc když si Martin (stejně jako DJové v 70. letech) pomáhal příposlechem z upraveného telefonního sluchátka. Krásná práce, smekáme!

oldgoth

To ovšem neznamená, že by se Natasha Scharf v následujícím hodinovém setu nějak upejpala. I ona zasekávala do stěn XT3ky starší i novější věci, a samozřejmě nemohla chybět ani nějaká ta typická hitovka, která z okrajů vyzdobeného klubu stáhla tanečníky přímo do víru pod pódiem. V tomto duchu se ostatně na Guitar stage pokračovalo se Sanctuary.cz DJs (především DJ Nephilimem) až do půl páté ranní, kdy sice židle zaujaly své obligátní místo na stolech, ale dvacítka statečných by klidně tančila dál. V pět už je ale čas na tradiční rozlučkovou ukolébavku od Cinema Strange, sbalit výzdobu, zahnat pavouky a netopýry zpět do svých skrýší a vypustit je zase až na další akci.

Shrnuto do jednoho odstavce – i my jsme si osmé PGT užili maximálně. A vlastně se ani není co divit – vynikající DJsety, skvělá návštěvnost a především úžasná atmosféra setkání příjemných lidí, spojených stejnou vášní pro scénu. Přesně pro tyhle věci Prague Gothic Treffen děláme, a tak nás těší, že to funguje. I proto se rozhodně příští rok chystáme PGT zopakovat – tentokrát už podeváté. Děkujeme všem, kteří přišli a pomohli z PGT opět udělat něco mimořádného, vážíme si toho!

A na úplný závěr samozřejmě nemůžeme nepoděkovat ani všem kolegům, kteří se na hladkém průběhu Prague Gothic Treffen podíleli, tedy (abecedně): Andromedě Draco, Angelině Angelic, Esther Von Tessa, Magdě, Vladimůře, Arkham Productions (Přemkovi a Magdě), Beowulfovi, Sinovi a samozřejmě všem DJům a klubům. Díky!

Fotoreport čekejte každým dnem v naší fotogalerii.

volker