Uplynulou neděli se v Praze podruhé představila americká hudebnice s ruskými kořeny Zola Jesus. Hudebnice nemálo oslavovaná také na gotické scéně dostala příležitost smazat neuspokojivou pachuť loňského koncertu a nahradit ji novým, intenzivnějším prožitkem z její třetí desky „Conatus“. Jak intenzivní zážitek nakonec diváky čekal, čtěte v následujícím reportu.

Dlouhé období nejsuššího podzimu za poslední léta spláchla v neděli 4. prosince mrazivá sprška jedovatého deště, který se v tuto výjimečně chmurnou noc zažíral po cestě smíchovským industrialem až do morku kosti. Počasí naprosto příznačné koncertnímu očekávání plačtivého temnopopu, který do Prahy po roce přivezla americká hvězda nezávislé scény Nika Roza Danilova aka Zola Jesus.

Za jejím oslavovanou pověstí se, s hlavou potupně směřovanou k zablácené zemi, domotalo kolem půl devadáté do prostor MeetFactory na dvě stovky zvědavých zbloudilců, neodmyslitelných hipsterů, několik skoro-gotiků i protřelých odborníků současné alternativně popové scény. O zářném fenoménu andělsky blonďaté dívčiny, vznášející se ve videoklipech prostorem jako duchové japonských hororových klasik, toho na našem webu bylo v posledním roce napsáno dost na to, aby přesvědčil i neoblomné vyznavače čisté gotiky k návštěvě tohoto žánrově nevyhraněného experimentu.  

Pro odklon do minulosti a připomenutí jejího vzestupu na scéně se velice pochvalně o tvorbě této mladičké Američanky s ruskými kořeny vyjadřoval na našem webu kdysi i slovenský DJ Marklyn aka St.Mark:
„Najviac skloňovaným menom v roku 2010 bola jednoznačne Zola Jesus. Dvadsaťjeden ročná americká speváčka Nika Roza Danilova sa konečne odpútala od ranných noise nahrávok, očistila ich od všetkej špiny a zamerala sa na to podstatné. Na monotónny bicí automat, silné klávesové linky a to najdôležitejšie, jej spev…“

 
(Více ve článku Ohlédnutí za rokem 2010 - díl druhý , čtěte ZDE)

A právě v duchu odpoutávání se od hudební minulosti situované na zaplivané klubové koberce, po kterých se Zola převalovala v extatických stavech, se neslo její druhé vystoupení na české půdě. Zatímco loni v září, přizvaná kolektivem A.M. 180 do úsporných prostor žižkovského klubu začínajících kapel, nezapůsobila sólující, doprovodu prostá performerka nejlepším dojmem, letošní spoluhráčský booster překvapil MeetFactory nevídanou silou.

Nerdovské období Zoly s playbackem, krabičkou a zcela nekontaktním depkaření na podiu vystřídala stabilní hradba z trojice klávesáků a padistů uzavřená vysloveně rockovým, pevným soundem bicí soustavy. Rytmická část arizonského temno-projektu bylo doposud českému publiku známá jako dunění továrně chladné, anorganické elektroniky. Na živé prezentaci třetí a neméně chladné řadovky „Conatus“ ale narážíme na živelný tlukot a příjemně řinčící činely v gradujících refrénech intenznivních hitů Night, Vessel a zejména pak Sea Talk. Přirovnání s některými pasážemi živáků Nine Inch Nails, mistrů industriálně-rockové alchymie, nebude rozhodně přehnané.

Nad tím vším zavaleným v peřinách mlhy s překvapivou lehkostí, rozkošnými gesty a tanečky levitovala drobná a přesto nečekaně přesvědčivá  majitelka několika úchvatných vokálních poloh. Něco z nejistoty předchozích let si Nika přenesla i do roku 2011, ale ačkoliv se „to něco“ v jejím mystickém korzování po podiu dá jen ztěží popsat, bylo to rozhodně neuvěřitelně přitažlivé. 

Pokud tedy dvaadvacetiletý středobod úchvatné nedělní show v rozhovorech přiznává, že letošní deska a s ní související túrovaní pojímá jako osobní boj s ostýchavostí a práci na sobě samotném ve všech směrech – můžeme bez jakékoliv známky zapochybování konstatovat, že se tento plán zdařil v plném rozsahu a jeho naplňování bylo pro diváky asi nejmagičtějším momentem letošního podzimu.

Zola Jesus - Vessel (live @ MeetFactory 2011)

mohlo by vás také zajímat

Zola Jesus se na novém singlu ztratila ve skalním bludišti

Pokusy o sebevraždu blízkého přítele zhmotněné v nové skladbě Zoly Jesus

Poctu japonským hororům vzdává ve svém novém klipu Zola Jesus

Zola Jesus láká na páté album