Pavel Zelinka | 03.06.2011 15:23

KMFDM_-_WTF_crop Industriální mašina KMFDM jede! Po vydání singlu Krank přišla na řeadu plnohodnotná deska, která má znovu pětiznakový název - WTF?!. Pod její pokličku se podíval Pavel Zelinka.

KMFDM - WTF?!
Dependent (www.dependent.de)

Je bláhové čekat od starého industriálního psa Saschi Konietzka a jeho smečky KMFDM nějaké převratné změny (velký žánrový úkrok ostatně principál páchá v letošním roce se svým bočním sólovým projektem OK•ZTEIN•OK). Ono by vykročení pravděpodobně nepřineslo nic kvalitativně hodnotnějšího a spíše by se dal očekávat hromadný odliv fanoušků do všech světových stran.

Ale aby mé mudrování nevyznělo poraženecky, prostor, ve kterém se KMFDM nachází, má naštěstí docela rozsáhlé rozměry. S přestěhováním ústřední dvojice z Ameriky do Německa nám to kapelník předvedl už na předchozí řadovce Blitz, která byla po delší době znovu postavena mnohem více na elektronice, než na rockových základech. Je jasné, že s americkou větví pětice se jde do studia mnohem složitěji, než když jste bydleli od sebe několik bloků.

KMFDM - Krank

Ale zpět k hudbě samotné. Desku WTF!?, jak už zoufalý výkřik v názvu kapely napovídá, ovlivnily současné zběsilé politické události, z nichž ta okolo WikiLeaks se dotkla Saschy asi nejvíce (viz. Rebels In Kontrol ad.). Hudebně můžete čekat přímočaré energické pumy v rockovějším nápřahu (Krank, Vive La Mort!), ale také popově přístupné položky (Take It Like A Man, Amnesia) s dominantním vokálem tvárné dračice Lucie Cifarelli, které by mohla do svých playlistů zařadit rocková rádia. Tedy pokud ztratila předsudek před množstvím elektroniky, které kytarové linky obaluje.

Krom položek, které jdou přímo na solar tu máme ještě experimentálnější položky (Spectre nebo Come On - Go Off), které pokaždé posouvají náladu desky jiným směrem. První z nich připomene táhlé rockové nálady Front Line Assembly, druhá, členitá a zároveň nekompromisní položka, pak jasně demonstruje, že když dva dělají totéž, výsledek může být diametrálně rozdílný. Konietzko má industriálně rockový rukopis vepsaný ve svém DNA, a proto si může dovolit: 1) tvořit podobně bizarní kompozice s výsledným chytlavým podtónem a 2) vydávat takové kvantum muziky, protože mu to tak Pán Bůh prostě nadělil a současná produkce, která se stále drží na velmi slušném nadprůměru, mu v tom dává zapravdu.

Patnáctá řadová deska KMFDM je, jak už jsem naznačil na začátku, známá písnička. Není ale ohraná, ba naopak, i po letech je přitažlivá, což WTF!? jasně potvrzuje. Takže nakonec musí být po poslechu letošní novinky spokojen nejen každý fanoušek industriálně rockové legendy, ale i nahodilý posluchač, který se k tvorbě KMFDM dostane poprvé.

75%