Aneb jak parta z Vancouveru a parta ze Šumperka zválcovaly nacpaný Lucerna Music Bar.
O tom ostatně vypovídal i proud lidí, který začal úderem osmé plnit pražský Lucerna Music Bar a nevyschnul ani po deváté hodině. Zvěsti o počtu prodaných lístků, který kolísal mezi šesti a osmi stovkami (záleží na tom, koho jste se ptali), byly nejprve vyslechnuty se shovívavým úsměvem, ale když člověk kolem deváté přehlédl dav, musel uznat, že takhle našlapáno jsme na podobné akci viděli naposledy snad na Front 242.
Ale obraťme svůj zrak k pódiu, neboť je devět hodin a táhlým hlukovým intrem, doprovázeným úvodní projekcí z mořského světa, nás do svého setu vtahuje šumperská industriální družina Akimbo. Trojice, se svým vybaveníčkem stísněným mezi stojany slavnějších kolegů, začala svůj set energicky a stačilo pár minut ke zjištění, že i když by celkový zvuk snesl malinko větší „volume“, byl dost možná nejčistším a nejzřetelnějším, jaký jsme za poslední dobu u Akimba slyšeli. Vřelá reakce naplněného klubu bičovala výkon nabuzeného souboru a i zdánlivá neporušitelnost železného řetězu musela kapitulovat před frontmanovým extatickým, (doslova) jiskřícím bušením do kolejnic, kdy se asi dvacetikilový kus kovu uvolnil za závěsu a spadl z pódia – naštěstí do míst, kde nikdo nestál. Vynikající zvuk (konečně bylo rozumět zpěvu!), nasazení, silná projekce a netradiční hudební nástroje (nechyběla ani vojenská siréna) burcovaly dav, který jsme snad vůbec poprvé mohli vidět doopravdy tančit na Akimbo. Zkrátka výborně strávená třičtvrtěhodinka, tvořená průřezem toho nejlepšího z tvorby tělesa a zakončená brutální novější skladbou „Carol“. Vystoupení jistě získalo šumperské trojčlence řadu nových fanoušků.
Playlist Akimbo:
1. The Beginning
2. Lidi
3. Alarm Preface
4. Alarm
5. Divny veci
6. G
7. Dilema
8. Yugoslavia
9. Arytmie hlavy
10. Paradoxy
11. Carol
Tak rychle na bar, „exnout“ jeden, dva drinky a zpátky na značky – taková byla evidentně taktika většiny posluchačů, kteří se tísnili před stageí, aby měli vystoupení hlavní hvězdy pěkně z první ruky. Na tu si museli počkat až do čtvrt na jedenáct, kdy byly všechny systémy zkontrolovány a show tedy mohla začít. Po krátkém intru vidíme do blikání projekce přicházet na pódium postavy maskované v teroristických kuklách, které se chápou svých zbraní. Jeden, dva, tři, čtyři útočníci i s bubeníkem? Moment, tady něco (někdo) nehraje! A taky že ne. Jak se formace během otevíracího tracku „I.E.D.“ odmaskovává, poznáváme vepředu Billa Leeba, Jeremy Inkela u kláves a Jareda Slingerlanda s kytarou přes rameno – je to tak, Chris Peterson dnes chybí (jak jsme se později dozvěděli, tak na celé evropské části tour).
Ale analýza situace a spekulace nad Petersonovou absencí může zabrat jen malou chvilku, neboť Front Line Assembly nedávají prostor k ničemu jinému, než k pohybu do rytmu a pasivnímu vystavení tělesné schránky masáži vypilovaným zvukem. Tomu dominují především živé bicí a nebezpečně nabroušené kytary, podmáznuté bublavými syntetizátorovými linkami a vokálem pana řídícího, kterému byste díky pohybu na pódiu a sebejistému, energickému projevu rozhodně netipli 52 let. Zvukové ozvláštnění přináší i dvojice perkusivních kotlů, do kterých střídavě mydlí všichni tři hráči ve „front line“, doprovázejí basové linky a akcentují beat vycházející od bubeníka. Kotel je ale i po celé délce kruhového pódia, lidi skáčou jak šílení a nadšeným rykem reagují na výkon svých vancouverských miláčků. A ti fanoušky rozhodně nešetří.
Hodinka a čtvrt probíhá (celkem logicky) především ve znamení čerstvé desky „Improvised Electronic Device“, stranou však nezůstanou ani starší tracky jako "Circuitry", „Prophecy“ nebo „Millenium“, které ohlašuje konec hlavní části. Na tu FLA navážou peckou „Liquid Separation“ a vyhrabou stařičkou hymnu „Mindphaser“. A jelikož dav kapelu odmítá ze svých služeb propustit, vrací se na pódium ještě jednou, aby svůj set definitivně zakončila klidnější skladbou „Bio-Mechanic“.
Zpocení lidé posléze zvolna opouštějí kotel, občerstvují se, někteří zůstávají na parketu, drženi zde neviditelnou hudební rukou setu DJ Nephilima, další berou útokem merchandise stánek Front Line Assembly, a ve velkém skupují trika (za příjemnou cenu 370,- Kč), CDčka a další proprietky. Takhle nějak by asi měla vypadat ideální akce – obě dvě kapely zahrály výborné koncerty a dokázali nadchnout a přitáhnout velké množství diváků. Těch osm set lístků se totiž nakonec doopravdy prodalo. V tomto světle se zdá, že se můžeme na koncert Skinny Puppy, který proběhne za tři týdny, právem těšit.
Playlist Front Line Assembly:
1. IED
2. Circuitry
3. Angriff
4. Resist
5. Release
6. Hostage
7. Plasticity
8. Pressure Wave
9. Prophecy
10. Shifting Through The Lens
11. Millennium
12. Liquid Separation
13. Mindphaser
14. Bio-Mechanic
-----------------------
Kompletní fotoreport najdete v naší galerii
Komentáře
Mal som tu česť sa v Bratislave rozprávať s Jeremy Inkelom ktorý mi okrem iného prezradil je Chris Peterson sa oženil s dievčinou pochádzajúcou z Ruska a momentálne sa sťahuju. Pravdepodobne ona k nemu do Kanady. Ale na jeseň by už mal hrať s nimi.
Tyjo, zajímavá informace - díky, že ses o ní podělil...tak to je ten tajuplný důvod... :)
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.