Jelikož při nejlepší vůli nebude hodnocení vlastní akce nikdy zcela objektivní, berte tento příspěvek ne až tak jako standardní „report“, ale spíše jako „ohlédnutí za PGT 4 pohledem organizátorů“.






 

Když nás poprvé napadla myšlenka pojmout PGT 4 jako „Unite!“ akci, se záměrem propojit jednotlivé frakce protínající gotickou subkulturu, věděli jsme, že to nebude jednoduché. A abychom si to ještě ztížili, vymysleli jsme si rovnou dvě stage a picnic, aby se ti, kteří si PGT vybrali pro svůj první vstup na gotickou scénu, stihli seznámit s pár lidmi ještě před začátkem hudební produkce.

I přes velkorysé tropické teploty se v sobotu 8. srpna 2009 začaly kolem čtvrté odpolední na Parukářce objevovat hloučky černooděnců a potemnělých slečen, které se podle stupně plachosti buď přidružily k již sedícím účastníkům, nebo se ostražitě usadily kousek opodál a vyčkávaly dalšího vývoje. Přesto jsme se pokusili symbolickým pohoštěním přivítat všechny a prolomit tak hranice ostychu, v případě některých jedinců i úspěšně. Povinnosti v klubu však krátce před šestou vyhnaly čtyřčlennou organizační složku z našeho ležení ve stínu maskovací plachty a milé společnosti starých i nových známých (a Cinema Strange z přenosného magnetofonu), neboť party se zkrátka sama neudělá.

Jakkoliv jsme počítali s tím, že kočírovat přípravy akce se dvěma pódii nebude jen tak (o to více, že tento experiment bude jako první svého druhu velmi ostře sledován), drobné nepřízně se začaly kupit již v průběhu uplynulého týdne (na poslední chvíli rozbité CD playery, absence druhého mixpultu a hektické shánění těchto hejblátek den před akcí; úprava příjezdové komunikace a s tím související soutěž „tahej-si-ty-proklatě-těžký-bedny-stopadesát-metrů-v-ruce-sám“). Ty největší „Jobovky“ se však měly objevit až v sobotu, počínaje piknikem, na kterém jsme se dozvěděli, že DJane Ari se omlouvá, ale vzhledem k otravě jídlem nebude moci zahrát svůj set. Další komplikace se vyrojily přímo v klubu, kdy vyzkoušený aparát odmítal fungovat, nehledě na moment, kdy nám zatrnulo, neboť domluvený mix na Guitar stage „prostě z klubu někdo ukradl“, což se nám nikdo neobtěžoval sdělit předem. Naštěstí vše dopadlo dobře a našlo se alternativní řešení (díky, pane zvukaři!), ačkoliv dvacetiminutovému zpoždění se již vyhnout nepodařilo. Korunu „dobrým zprávám“ nasazuje moment, kdy se vydáváme na zasloužené pivko k baru, kde je nám sděleno, že „barmanka dorazí až v osm“. Na otázku: „Proč?“ dostáváme lakonickou odpověď: „ Protože prostě dřív nemůže“.

Alespoň, že horrorsurfový set DJ Paesanta, doprovázený projekcí těch nejlepších scén z Bčkových horrorů, jede na čas a usazuje část diváctva do pavučinami a kostlivci vyzdobené místnosti. Po chvilce se i Electro stage zahalila kouřem, stroboskop začal pálit svou světelnou salvu, a plátno se rozzářilo prvním videoklipem, které umně míchal DJ Sin z Depeche.cz. Prozatím však široký a neutuchající tok návštěvníků kulminuje v místnosti vyhrazené na odpočinek, která se během chvilky sympaticky zaplňuje a zabydluje, provoněna tabákem z bleskově rozbalených vodních dýmek. Doráží i zbytek DJs -  Marklyn s vídeňským DJem A Nurse Called Mikem, kteří si pochvalují prostředí klubu a DJ Disorder, leader brněnských Depressive Disorder.

O klubu se kladně vyjadřuje i většina dotázaných návštěvníků, ačkoliv se objeví i pár připomínek k úrovni poněkud punkovějších záchodů. Ty dávaly asi nejvíce poznat, kde má gotická subkultura své kořeny a nezbývá než souhlasit, že WC v Parukářce sice nebylo „na příjemné posezení“. Ovšem stejně jako loni u klubu Skutečnost (kde byly toalety čisté, ale úplně mimo prostory podniku) se dere na mysl myšlenka, že Batcave asi taky neměl zrovna zlaté kliky od kabinek. Čtenáři hudebních faktografií si jistě vybaví i podobně kultovní klub CBGB na Manhattanu, kde, podle dobových umělců, jednu dobu dokonce chyběly dveře na toalety úplně…

Ale z New Yorku zpět pod olšanský kopec, kde Guitar stage ovládl psychobilly/horror/punk set DJ Samgarra, strhující dav k tanci. Je sympatické vidět, že se i mladší/méně častí účastníci již zcela rozkoukali a dali svá těla do pohybu. Řádí se ale i na Electro stage, stále pod vedením DJe Sina, který se s nepříliš vděčným úkolem „otevřít večer“ popral s grácií, podtrhující jeho zkušenosti i velmi dobrou DJskou pověst.

V půl jedenácté je ale čas na vyhlášení výsledků tomboly, losované přítomnými DJs, kdy byly výhercům rozdány balíčky obsahující vstupy na většinu zásadních podzimních akcí, CDčka, věci z CzS merche a slevy do obchodu Nosferatu. Trochu bizarní moment nastal při vyhlášení vítěze hlavní ceny, kterým se řízením Osudu stala narychlo přizvaná asistentka Angie. Když jsme se tedy dostatečně dochechtali, dochází na obou scénách ke „střídání stráží“. Electro stage přebírá pevnou rukou DJ Disorder se svým tvrdě elektronickým setem (podpořeným projekcí stařičké Godzilly), který během tří tracků proměnil tunelovitou podzemní místnost v prostor plný freneticky rozhýbaných těl. Mezitím Guitar stage naprosto samozřejmě proplouvá od klasických kytarových hitovek k apokalyptickému folku a zpět. DJ Godefroi, průvodce tímto hudebním výletem, přilákal do prvního sálu hudební fajnšmekry, kteří po skončení setu nešetřili zaslouženou chválou - tyto věci se zkrátka v našich končinách na parties zas tak často nehrají, a je proto velmi dobře, že se jich někdo ujal. Kolem půlnoci, kdy sklízíme merch a vyklízíme stanoviště na vstupu, již víme, že náš loňský návštěvnický rekord padl, neboť na Prague Gothic Treffen 4 dorazilo více než fantastických 150 platících lidí (to znamená včetně organizátorů a hostů necelá dvoustovka - tedy téměř o polovinu větší návštěvnost než na PGT 3),  za což všem účastníkům patří náš hluboký dík!  Zajímavostí je i demografická skladba návštěvníků, kteří se do Prahy sjeli nejen ze všech koutů naší republiky a bratrského Slovenska, ale i z dalších míst Evropy. Namátkou jsme narazili na hosty z Itálie, Rakouska, delegaci z Ruska (!) a jednoho „bludného Holanďana“.

Večírek však zdaleka nekončí, neboť se na Electro stage mají vystřídat ještě další hosté, DJ Marklyn a DJ A Nurse Called Mike. Jako první pán jde na holení DJ Marklyn, zasvěcující návštěvníky do tajů (nejen) electroclashe a přidružených stylů, prosazujících se na aktuálních playlistech zahraničních klubů, což rozdělí osazenstvo na zvídavé tanečníky a ty druhé, kteří dávají přednost přesunu na Guitar stage za osvědčeným DJ Nephilimem, který pustil ze řetězů pestrý mix žánrové kytarové muziky. Kolem třetí hodiny ráno je však čas na poslední nelibé překvapení spojené s PGT 4, neboť od baru přichází zpráva, že je obsluha unavená a chtěla by tedy akci ukončit. Nic nepomáhá nabídka finanční satisfakce, ani domluva s klubem (který trvá na tom, že jsme chtěli pronájem jen do tří ráno (?!), a když kontrujeme opakem, dostáváme lakonické ujištění, že „stejně došly nápoje“ (?!?!?!)). Poslední „WTF?!“ je tedy na světě, ještěže DJ A Nurse Called Mike už svůj set odehrál. Na Guitar stage posléze dochází k zábavnému živému obrazu, kdy produkční klubu klečí na kolenou před DJ Nephilimem, a prosí ho, aby přestal hrát - marně. Každá legrace však má svůj konec, i když se nedáváme tak lacino, a přesunujeme se na afterparty do nedaleké Černé Vdovy, kde PGT 4 po čase definitivně končí, rozpuštěna v drincích a následně předzvěstí svítání.

Druhý den, po stěhovávání veškerých serepetiček z klubu, jsme vytvořili tento seznam „Ztrát a nálezů“:

1x  klíče (předány)
1x taška s ručníkem
1x čistý dámský (?) černý svetr bez cedulky
1x torzo síťového návleku (nechali jsme ho tam)

Pokud je něco z toho vaše, ozvěte se nám na redakce@sanctuary.cz

A na závěr naše tradiční shrnutí:

1. Přestože byli „piknikáři“ co do družení trochu ostýchaví, sešlo se jich dohromady něco přes třicet a dokázali se příjemně naladit na večer. Rozhodně má spojení picnicu a party něco do sebe…
2. I přes některé dílčí nedostatky a nutnou dobu, než se lidi dostali do správného „party“ rozpoložení, vládla v Bunkru příjemná smířlivá nálada, ve které jednotlivé frakce nenápadně oťukávaly „ty druhé“ (ovšem v přátelském duchu). V tomto směru se tedy snad naši hlavní „Unite“ snahu podařilo alespoň částečně realizovat – jen tak dál, přátelé!
3. Velmi příjemným je i zjištění, že nejen v zahraničí, ale i na naší gotické scéně se ani alkoholem notně posilnění jedinci nechovají jako primitivové, což nám opět udělalo radost, neboť jsme nemuseli řešit žádné konflikty, nebo podobné nepříjemnosti.
4. Prototyp akce se dvěma stagemi a „Unite!“ model se ukázal být plně funkční, takže zpětně rozhodně nelitujeme dnů a námahy, které jsme do pořádání PGT investovali. Dokonce se toto pojetí zanedlouho dočká dalšího následovníka, zářijovou „Black Faith party 5“ v režii serveru Depeche.cz. „Unite!“
5. Shodli jsme se na tom, že všichni, ale opravdu VŠICHNI pozvaní DJs (Sin, Godefroi, Disorder, Marklyn, A Nurse Called Mike) odehráli VYNIKAJÍCÍ sety, a jsme proto velmi rádi a poctěni, že přijali naše pozvání a pomohli dát čtvrtému PGT atmosféru něčeho výjimečného. Rozhodně s nimi počítáme i do budoucna!
6. Stejně tak počítáme do budoucna i s Vámi, návštěvníky akce, bez kterých by sebelepší party neměla smysl. Proto Vám patří náš největší dík za to, že jste přišli a (jak doufáme) bavili se alespoň tolik, jako my. Už teď se těšíme na další večírek ve Vaší společnosti.

A na úplný závěr by CZ Sanctuary Team chtěl poděkovat těm, kteří se podíleli na organizaci, nebo jinak zajišťovali hladký průběh PGT 4. Jmenovitě jde naše díky (abecedně) Anitce, Althee, Krysákovi, Llew, Murhaayovi, Silverovi a Vaškovi.

Část fotek najdete v naší Fotogalerii, dodatečné fotky z akce + picnicu čekejte koncem tohoto týdne.

mohlo by vás také zajímat

PŘEDSTAVUJEME PRVNÍ ČTYŘI JMÉNA JUBILEJNÍHO XX. ROČNÍKU PRAGUE GOTHIC TREFFEN!

PŘEDSTAVUJEME PRVNÍ ČTYŘI JMÉNA JUBILEJNÍHO XX. ROČNÍKU PRAGUE GOTHIC TREFFEN!

DALŠÍ NOVINKY K XIX. PRAGUE GOTHIC TREFFEN (picnic, jídlo a časy)

DALŠÍ NOVINKY K XIX. PRAGUE GOTHIC TREFFEN (DJs, pravidla a WC)