V sobotu 10. března jsme pořádali PostApo párty v pražském klubu Parukářka. Kdyby tomu tak nebylo, určitě by někdo z nás vyrazil zkontrolovat, jak se dařilo XIII. století na berlínském třetím ročníku Dark Spring festivalu. Poprosili jsme tedy DJ Cyberpagana, který do klubu SO36 vyrazil, aby pro nás z místa připravil krátkou reportáž. Vielen Dank Oliver!!!

Třetí vydání berlínského Dark Spring festivalu se konalo ve slavném kreuzbergském klubu SO36. Letos byla hlavní hvězdou večírku slavná postpunková legenda Die Art původně z Východního Německa. Dále se návštěvníkům představili němečtí deathrockoví floutci Bloody Dead and Sexy, nedávno v Praze hrající Berlíňané Golden Apes, The Eternal Fall ze Španělska a – v neposlední řadě – XIII. Století z české Jihlavy.

Předchozí dva ročníky se festival mohly pochlubit také velkými gothic rockovými jmény jako Nosferatu, Merciful Nuns (ex-Garden of Delight), Escape With Romeo, Whispers in the Shadow, Vendemmian nebo Pretentious, Moi?, přesto mě až letošní ročník zlákal k návštěvě slavného klubu SO36. Zalíbila se mi totiž odvážná dramaturgie tohoto minifestivalu, protože dnes ani v Německu není mnoho příznivců tradičního gothic rocku.

Sám jsem už mnohokrát navštívil vynikající žánrové koncerty pro méně než 50 návštěvníků a pokud se vcítíte do pozice pořadatele, je vám jasné, jak velký risk si na sebe šijete, pokud se do podobného podniku, jakým Dark Spring festival je, pustíte. Naštěstí minulou sobotu se ukázalo, že Dark Spring festival si na nedostatek fanoušků stěžovat nemůže.

1. XIII. století

Abych byl upřímný: objevil jsem tuto kapelu teprve v loňském roce, kdy jsem byl pozván jako DJ na Prague Gothic Treffen a sdílel jsem stejné pódium s jejich lídrem Petrem Štěpánem. Hned jsem se do hudby Třináctky zamiloval a právě vystoupení Století bylo pro mě jedním z hlavních důvodů, proč jsem se na festival vypravil. A rovnou konstatuji, že jsem rozhodně nebyl zklamán. Čtveřice odehrála solidní, velmi profesionálně odvedený set. Není divu, že byl místním publikem velmi dobře přijat. Vzhledem k tomu, že je XIII. století v Německu poměrně neznámé, zařazení dvou coverů "Butterfly on a Wheel" od The Mission a "Bela Lugosi's Dead", původně z pera Bauhaus, bylo velmi moudré rozhodnutí. Mluvil jsem s několika návštěvníky na konci jejich vystoupení a ti se shodli na tom, že kapela na ně udělala velmi dobrý dojem.

2. The Eternal Fall

Po poměrně krátké pauze nastoupila na pódium další kapela, kterou jsem prozatím neměl čest vidět naživo – španělský projekt The Eternal Fall. Přesněji řečeno, v případě The Eternal Fall se nejedná o opravdovou kapelu, ale spíše one-man projekt zpěváka / kytaristy Sola, která se tentokrát předvedl s hostujícím basákem. Možná proto, že většina skladeb je z velké části puštěna z podkladů počítače, byl set postaven na Solově pěveckých schopnostech. Jeho uhrančivý hlas dal písním hloubku a atmosféru, a já opravdu doufám, že The Eternal Fall zase brzy uvidím.

3. Bloody Dead and Sexy

Už si popravdě nepamatuji, kolikrát jsem viděl Bloody Dead and Sexy v posledních deseti letech naživo. Ale je úžasné, jak německá kapela tohoto žánru (bez ohledu na to, jak dobrá je) přežila tak dlouho. Jistě, na scéně najdete spoustu dlouho fungujících spolků, přesto v deathrocku je taková „dlouhověkost“ zcela výjimečná. Jako vždy se hrálo do nadšeného davu, starší hitovky jako "Bloody Rose" se střídaly s novými písněmi jako "Liquid Grey" a klubem se nesla spokojenost. Jedinou pihou na kráse byl dokonce dvojitý výpadek mikrofonního vstupu.

4. Golden Apes

Hostitelé festivalu Golden Apes, kteří byli předposlední položkou večera, jsou další kapelou, kterou jsem měl tu čest předtím několikrát naživo vidět. Jejich charakteristický zvuk spolu s Peersovým charismatickým vokálem a atmosférickými melodiemi udrželi vysoký kvalitativní standard Dark Spring festivalu a já si znovu lámu hlavu, proč tahle skvělá kapela není o mnoho úspěšnější, když by si to zasloužila. Golden Apes jsou prostě jednou z poměrně podceňovaných německých kapel současnosti – koneckonců šesti vydanými alby na svém kontě!

5. Die Art

Headlinery letošního ročníku byli Die Art z Lipska. Formace byla založena v roce 1986, kdy město bylo ještě součástí Německé demokratické republiky a (post) punk určitě nebyl vítanou součástí tehdejší kultury. Die Art vydrželi hrát až do dnešních dnů a to přesto, že už dávno nebojují proti nepříteli jménem komunismus. Zpěvák Holger a zbytek kapely odehrál úžasný koncert, kdy polovinu setu tvořily písničky v němčině a druhou polovinu v angličtině. A dav závěrečné vystoupení nejen ocenil, ale spousta návštěvníků dokonce tančila a zpívala společně s kapelou. Dalo se předpokládat, že publikum si vydupe přídavek. Dostalo ho, samozřejmě, včetně nádherné verze klasického hitu Joy Division "Love Will Tear Us Apart". Ale všechny dobré jednou končí, a tak kolem 1:30 ráno se ozval poslední tón headlinerů festivalu.

Co ještě mohu říci o tomto festivalu? Snad jen tohle: pět kapel za výhodnou cenu 20 EUR, pěkná sestava vystupujících, vhodný klub – co víc si můžete přát? No, možná trochu víc návštěvníků. Prostory sice nezely prázdnotou, ale samozřejmě i této oblasti je prostor pro zlepšení. Skutečnost, že jen v Berlíně bylo ve stejný den pět dalších "Goth" události, návštěvnosti samozřejmě také nepomohlo. Ale i tak afterparty pokračovala až do 4 hodin (s pěkným výběrem hudby od DJs Ragnara a Örlöga). Jsem si jistý, že příští rok se organizátoři přihlásí se čtvrtým pokračováním Dark Spring festivalu.

Kompletní fotoreport naleznete v Death-Rock.de galerii. Další videa z III. Dark Spring festivalu od autora reportáže najdete na jeho YouTube profilu. 

mohlo by vás také zajímat

Podpořte film o Petru Štěpánovi, ikoně punku a gotiky

RYZE GOTHICROCKOVÁ NOC OPŘEDENÁ KOUZLEM XIII. STOLETÍ A YOUR LIFE ON HOLD

XIII. století odhalilo nový klip, novou desku a to ještě není vše!

Premiéra druhého dílu dokumentu o Petru Štěpánovi je na dohled