Ezechiel | 02.01.2012 12:42
Už poněkolikáté jsme vypustili sondu mezi kapely, DJe a vůbec umělce, abychom zjistili, jak hodnotí čerstvě uplynulý rok z hudebního hlediska. V tomto článku se tak můžete nahlédnout do bilancování frontmanů Stephana Grotha z Apoptygmy Berzerk, Nica z Joy/Disaster a Ashley Dayoura z Whispers in the Shadow, DJů SIna a Papoucha a osobní pohled do světa skladatelky Pavly Mikulášové.
1. Jaké hudební nahrávky Tě v minulém roce zaujaly?
2. Jaké živé koncerty nebo parties považuješ za nejvydařenější v loňském roce?
3. Co považuješ za největší průšvih/zklamání loňského roku?
4. Jaké je Tvé (hudební) očekávání v roce 2012?
Stephan Groth (Apoptygma Berzerk)
1) Nejlepší deska roku 2011 podle mého byla určitě "Angles" od The Strokes.
2) Tak to byli bezpochyby Digitalism v norském Oslu.
3) Je to neustále stejné, jako každý jiný rok – bylo vydáno spoustu sračkových desek, ale pokouším se tomu nevěnovat pozornost a soustředit se na věci, které mají smysl.
4) Myslím, že pro APOP bude rok 2012 opravdu zajímavý. Pracujeme na novém studiovém albu, spoustě remixů a spoustě koncertování. Jsem natěšený :).
Ashley Dayour (Whispers in the Shadow)1) Myslím, že rok 2011 byl pro hudbu dobrým rokem. Opravdu jsem si zamiloval nové desky od Zoly Jesus, M83 a nejvíc Esben & the Witch. Jejich “Violet Cries” je můj osobní favorit roku 2011. Opravdu strašidelná, děsivá, tajuplná hudba. Něco jako Siouxsie 21. století. Také zhruba před měsícem vydali nové EP a pracují na nové desce. Myslím, že jsem se stal tak trochu jejich fanouškem. Ale na druhou stranu, pro mne se toho na gothic rockové scéně nestalo mnoho zajímavého. Snad jen nové album Miserylab “Void of life”, ale kromě něj nevylezlo ze scény nic nového, co by mne doopravdy zaujalo. Ale tahle deska je parádní!
Tady je můj "Top 10": 1) Esben & The Witch – "Violet Cries", 2) Merciful Nuns – "Hypogeum II", 3) Zola Jesus – "Conatus", 4) M83 – "Hurry up we´re dreaming", 5) Gary Numan – "Dead Son Rising", 6) Aun – "Black Pyramid", 7) The Soft Moon – "The Soft Moon", 8) Russian Circles – "Empros", 9) Chealse Wolf – "Apocalypsis", 10) Miserylab – "Void of Life".
2) To není jednoduchá otázka, protože jsem letos byl na hodně koncertech. Ale asi to byla Zola Jesus ve Vídni – já prostě miluju její hlas a živě je ještě lepší.
3) To je naopak hodně jednoduchá otázka – album "Lulu" od Metallicy a Lou Reeda! Je to dost možná vůbec nejhorší deska, kterou kdy kdo vytvořil. Je nepřekonatelně groteskní, ačkoliv ne v pozitivním slova smyslu. Ale aspoň mne párkrát od srdce rozesmála.
4) Především se těším na vydání naší nové desky Whispers in the Shadow, která vyjde v dubnu a bude ji následovat turné. Pracuji na ní přes rok a už se doopravdy nemůžu dočkat, až tyhle skladby konečně zahrajeme živě. Kromě toho je jednou z nejslibnějších věci možný reunion Dead Can Dance s novou deskou a tour. U toho nebudu chybět.
Nico (Joy/Disaster)1) Pro mne to byly dvě EP nových kapel z úplného undergroundu – Winter Severity Index z Itálie a Blue Void z Francie. Tyhle skupiny mají dokonalý, velmi intenzivní ženský zpěv. Ze stejné scény mne ješta baví poslední alba Ulterior a Date At Midnight. Z větších kapel se mi líbí novinky od Foo Fighters "Wasting Lights", Beady Eye "Different Gear, Still Speeding", PJ Harvey "Let England Shake" a Sonic Youth "Simon Werner a Disparu".
2) Koncert roku pro mne byli Los Carniceros Del Norte na Gravefestu v Lisabonu.
3) Určitě a bez sebemenší pochybnosti se nedá ani slovy vyjádřit, jak moc jsem zklamaný počinem "The Bestival" od The Cure!!! Prostě hrozná, velká sračka...
4) Nebudu zapírat, že se samozřejmě nemůžu dočkat reakcí na album "Sickness" od Joy/Disaster. Jsme na tuto desku opravdu hrdí a jsme z ní nadšení! Další věc, na kterou také čekám (ačkoliv mám v hlavě směs nadšeného očekávání a silných obav) je nové album Black Sabbath. A také "The Girl With The Dragon Tatoo" od Trenta Reznora. Na tyhle věci se teď těším.
DJ Papouch
1) Kant Kino – "We are Kant Kino - You Are Not"
2) Koncert – Covenant v Roxy; party – DMF v kostele a Prague Gothic Treffen
3) Koncert Cojure one (před FLA) byl propadák
4) Nové album norských Kant Kino
DJ Sin1) Clan of Xymox – "Darkest Hour", Deathcamp Project – "Painthings", Haujobb – "New World March", M83 –"Hurry Up, We're Dreaming", Cartonnage – "I´m not Your Computer", Carved Souls – "Waveform", Daft Punk – soundtrack k filmu Tron.
2) Loni mě hodně bavili Camouflage v KC Vltavská – a to nejen kvůli obětavosti a nasazení zpěváka, který si den předtím zlomil nohu, a tak zpíval vsedě... Příjemné překvapení bylo i živé podání písní Oceánu s Jitkou Charvátovou – z toho jsem měl velké obavy, ale ono to v Roxy fakticky fungovalo. No a z klubových akcí se mi líbil Prague Gothic Treffen – díky velmi příjemné, a určitým způsobem specifické atmosféře. A možná bych ještě jako klad loňského roku zmínil otevření klubu Necropolis.
3) Docela mě zklamaly neustálé a nikdy nekončící tahanice mezi bývalými členy Joy Division (potažmo New Order). No a napadá mě ještě zklamání z malé účasti na koncertě Covenant v Roxy, a ještě k tomu utíplý konec po hodině hraní. U nás bohužel v té synthpopové scéně, pokud kapela není vyloženě mediálně profláklá (namátkou Erasure či Hurts), tak to prakticky nikoho nezajímá. I když... VNV Nation jsou s nimi "na stejné lodi", a vypadalo to v Lucerně jinak. Tak nevím :)
4) Mí oblíbení synth interpreti Depeche Mode, Camouflage i Mesh pracují na nových nahrávkách - myslím že Camouflage jsou z nich nejdál, vypadá to na březen příštího roku. Několik skladeb už hráli na koncertech, a neznělo to zle. Pak plánuju vidět někde Deathcamp Project jak předvedou nové skladby na koncertech – nejspíš na Castle Party. Víc mě nenapadá, uvidíme co čas přinese.
Pavla Mikulášová1) Odpovědět na první otázku je dost těžké, protože muziku poslouchám ze všech koutů :). Ale která se mi nejvíce přibližuje a ve které nacházím i svůj stín je stále Ryuichi Sakamoto. Největším překvapením v tomto roce bylo pro mne objevit tvorbu Thomase Feinera – fakt skvělá. Nesnáším někoho kopírovat, ale je fakt, že Thomas jako by byl odpovědí na mne a pro mne. Myslím, že Feiner je ohromný objev. Pak držím palce i Jarkovi Švejdíkovi z Umakartu – je to můj vzdálený bratranec z máminy strany a můj rodák z Jeseníků. Alois Nebel... další velký objev pro Česko ve světě... :)
2) Na druhou otázku je těžší odpovědět. Rozešli jsme se se skupinou a založila se nová, která začíná teď fungovat. Takže se začínalo znovu, ale dobře. Je nás pět, co hrajeme. Muzika, kterou píšu na CD "Mirror", které má vyjít 2012, je elektronická, ale live se snažíme hrát akusticky. Přidaly se housle s výbornou houslistkou Robertou Tucchiareli. Takže čekáme víc koncertů do roku 2012, možná i Německo apod. O tomhle moc nerozhoduji, protože máme agenturu, která mě drží nad vodou. Alessio Bandiera je můj producent, který ve mne věří. Takže v témhle době hrajeme a přiipravujeme se na live :).
3) Průšvih nebo zklamání? Letos toho bylo dost. Zpomalení, rozchod skupiny – vlastně jen jednoho – výborný muzikant, ale jak to bývá, vztahy nebyly dobré. A pak další problémy v soukromém životě... všechny starý zahodit :).
4) Nevím, co čekám od roku 2012. Po všech problémech jsem konečně našla takovou svojí mezní čáru a cítím se dost vyrovnaná. Vyjde nové CD a to znamená hraní a hraní. Snažím se hodně skládat i jenom klavír a housle a zkoušet filmovou muziku. Na začátku ledna by měla vyjít menší nahrávka – jen akustický klavír "Rain". Je to pro mne dost důležitá skladby. Tento rok byl opravdu moc kritický, ale i v dobrém. Jako bych našla jiné hraní, moc o tom nedokážu psát. Myslím, že "Rain" je moje osobní přeměna.
Názory dalších umělců a DJů vám přineseme v druhém díle článku již brzy... a jak byste na tyto otázky odpověděli vy?
Přidat komentář