O bubnování jednou rukou, vytržení, dementních králích, skvělém koncertu na WGT a samozřejmě nové desce "Rapture" s předákem kapely, Ashley Dayourem.
For English click here.
SANCTUARY.CZ: AHOJ ASHLEY, MLUVÍME SPOLU PÁR DNÍ PO VAŠEM VELMI ÚSPĚŠNÉM KONCERTU NA WGT, KDE JSTE HRÁLI PŘED ÚPLNĚ NACPANÝM FELSENKELLEREM. NA FOTKÁCH TO VYPADALO FAKT SUPER – A BYLO?
Ashley: Jo, byla to fantastická show. 1500 lidí, kterým se strašně líbily i nové skladby, které ještě neslyšeli, protože desky tehdy ještě nebyla venku. Hrát novinky, to je vždycky sázka do loterie, ale vyšlo to skvěle. Bylo to naše deváté vystoupení na festivalu WGT a troufám si říct, že to bylo zatím nejlepší.
SANCTUARY.CZ: TO JE SUPER, ŽE TO DOPADLO TAK DOBŘE. ZVLÁŠŤ KDYŽ PŘÍPRAVY NEBYLY ÚPLNĚ BEZ PROBLÉMŮ…
Ashley: To je pravda. Pár týdnů před koncertem si náš bubeník Alex zranil ruku. Nejdřív jsme nevěděli, jak budeme řešit, ale pak dostal Alex šílený nápad, že odehraje celý 80minutový set jen jednou rukou. Dali jsme tomu pár extra zkoušek a on to zvládl na jedničku. Jsem si jistý, že nikdo nepoznal rozdíl. Alex je můj hrdina. Mohli jsme sice vystoupit s náhradním bubeníkem, ale to by nebylo ono. Měl jsem pocit, že to bude skvělý koncert, a jsem rád, že ho mohli zažít dohromady jako celá kapela. Bylo to správné rozhodnutí.
SANCTUARY.CZ: SPOLU S KONCERTEM JSTE VYDALI I NOVÉ ALBUM „RAPTURE“. TO UVEDL POVEDENÝ SINGL „FROM THE MOUTH OF BABES“ A NÁSLEDNĚ SUMMER HIT „ILLUSION OF GRANDEUR“ I S VIDEOKLIPEM. VZHLEDEM K TOMU, ŽE JSTE SE NA SVÝCH POSLEDNÍCH ALBECH ZABÝVALI I SOCIÁLNÍMI OTÁZKAMI, MŮŽEME SI TIPNOUT, ŽE TO TÉMA POMATENÝCH VLÁDCŮ JE INSPIROVÁNO URČITÝMI SKUTEČNÝMI UDÁLOSTMI, KTERÉ DNES VIDÍME KOLEM SEBE VE SVĚTĚ?
Ashley: Ty dva singly mají úplně odlišná témata. „From The Mouth Of Babes“ je spíš osobní skladba o ztrátě a smíření se s ní. Snažil jsem se napsat song, který mluví o tom, že všichni jednou umřeme, ale nechtěl jsem to téma vykořisťovat a pojmout ho nějak okatě nebo klišovitě.
Píseň „Illusions Of Grandeur“ byla ovlivněna textem, který napsala moje drahá žena Edie. Byla v něm věta: „Král má vše pod kontrolou. Vždy.“ To mě inspirovalo k napsání tracku o pomateném paranoidním králi na sklonku své vlády, který bloudí sám ve svém opuštěném hradu. Archetyp šíleného krále. Tarotová karta Král obrácená vzhůru nohama. Jsou tu podobnosti s určitými vůdci a děním v našem světě? Jasně, má. Ale to jste mohli říct i před sto lety a jsem si docela jistý, že to samé budete moci říct i za sto let. Zdá se, že tenhle typ mužů nikdy nevymře. Takže to ani tak není píseň o naší době. Je to univerzální song o přílišné moci, zkaženosti a ceně, kterou se za to platí.
Ashley: Super. Přesně tak by „Resume The Pose“ měla působit. Je to track o celé té pitomosti bytí v rockové kapele. O čirém šílenství toho všeho. Je to vlastně karikatura klasického rockového fláku. Proto je tu taky to sarkastické odpočítávání „1, 2, 3, 4“ na začátku. „Zealots“ mi upřímně připadá, že je spíš ve vodách některých skladeb z „The Rites Of Passage“. Na „Rapture“ je zajímavé, že bys mohl takhle snadno uvést kterékoliv naše předchozí album, protože jsou v něm vlivy ze všech období kapely. Mohli jsme ho klidně pojmenovat prostě „Whispers In The Shadow“, protože je esencí posledních 29 let. Esencí téhle kapely.
SANCTUARY.CZ: A PROBÍHALO PSANÍ NOVÉ DESKY SPÍŠ JAKO PŘIROZENÉ POKRAČOVÁNÍ PRÁCE NA PŘEDCHOZÍM ALBU „GHOSTS“, NEBO PŘIŠEL NĚJAKÝ ÚPLNĚ JINÝ IMPULS, KTERÝ TI ŘEKL: „TAK, A TEĎ TO CHCI UDĚLAT TROCHU JINAK“?
Ashley: Já jsem prostě psal písničky. U desky „Ghosts“ jsem měl zvukový koncept – divný nápad udělat nejtvrdší album Whispers v historii. Což vůbec nebyla sranda; napsat tohle album bylo fakt hodně těžké. U „Rapture“ to všechno šlo velmi přirozeně a snadno. Byla to čistá radost od začátku do konce. Nějak jsem otevřel brány kreativity a nechal ji proudit, aniž bych se ohlížel nalevo nebo napravo. Prostě jsem psal písničky. Zábavné je, že i když jsou všechny tracky dost odlišné, dohromady dávají dost smysl – včetně pořadí, jak jdou za sebou na albu.
SANCTUARY.CZ: JO, TO JE ŘÍZENÝ SHORA … NICMÉNĚ PŘI BLIŽŠÍM POSLECHU JE SLYŠET, ŽE SES NA NOVINCE ROZHODL ZKOUMAT I NOVÉ ZPŮSOBY VLASTNÍHO PROJEVU. NECHÁM TEĎ STRANOU TVOU KYTAROVOU PRÁCI, ALE MÁM POCIT, ŽE TĚ VŮBEC POPRVÉ SLYŠÍM NA DESCE TU A TAM ZAZPÍVAT FALZETEM… A VLASTNĚ DOST PŘESVĚDČIVĚ.
Ashley: Je to tak, tentokrát jsem si na několika místech zkoušel ve zpěvu nové věci. Falsetem jsem už zpíval několikrát, ale spíš někde v pozadí jako backing vocal. Poprvé jsem ho ale použil v hlavním zpěvu. Nebylo to nějak záměrné nebo vědomé, spíš se to prostě nějak stalo, když jsem nahrával demo vokály. Fungovalo to, a tak jsem to nechal. Ale určitě budu svůj styl zpěvu rozvíjet i nadále.
SANCTUARY.CZ: UPŘÍMNĚ, PODLE MÉHO NÁZORU JE „RAPTURE“ VAŠE NEJLEPŠÍ ALBUM ZA POSLEDNÍ DOBU. JSOU TU SILNÉ NÁPADY, JE TO SKLADATELSKY VYZRÁLÁ DESKA, KTERÁ SI ALE ZACHOVÁVÁ URČITOU HRAVOST. SETKÁVÁTE SE S PODOBNÝMI POZITIVNÍMI REAKCEMI I ODJINUD? OD FANOUŠKŮ, PUBLICISTŮ?
Ashley: Děkujeme, moc si toho vážíme. Ano, reakce jsou zatím velmi nadšené. Dostali jsme skvělé recenze od kritiků i fanoušků. Můžu zmínit, že skutečná síla alba se projeví až po druhém nebo třetím poslechu. Pak to všechno začne doopravdy dávat smysl. Nebo aspoň mi to lidi říkají.
SANCTUARY.CZ: A JAK VIDÍŠ „RAPTURE“ TY? CHÁPU, ŽE PRO UMĚLCE JE JEHO POSLEDNÍ DÍLO VŽDYCKY TÍM NEJLEPŠÍM, ALE ČÍM JE PRO TEBE NEJLEPŠÍ?
Ashley: Já obvykle neříkám, že moje poslední dílo je nejlepší – tomhle jsem brutálně upřímný. Ale jsem si stoprocentně jistý, že tohle album patří mezi naše nejlepší, ne-li úplně nejlepší. Čas ukáže, jak se na něj budou lidi dívat v kontextu ostatních desek. Určitě je to naše nejlépe zprodukované album. Martin Gutmann odvedl skvělou práci na mixu, stejně jako všichni, kteří se na celém procesu podíleli.
SANCTUARY.CZ: CO JE PRO TEBE NEJVĚTŠÍ „RAPTURE“, TEDY „VYTRŽENÍ“?
Ashley: Tvorba tohohle alba a sezení na vrcholu kopce v londýnském Greenwich Parku. Je to jedno z mých úplně nejoblíbenějších míst na světě. Vlastně je to ten kopec, o kterém se zpívá ve druhé sloce skladby „From The Mouth Of Babes“.
SANCTUARY.CZ: KROMĚ HUDBY SE TAKÉ MOC POVEDLA VIZUÁLNÍ STRÁNKA ALBA – OBAL I MERCH. KDO HO VYTVOŘIL, JAK JSTE HO NAVRHLI A JAK JE PROPOJENÝ S HUDBOU?
Ashley: Všechno navrhl BillyPhobia, se kterým spolupracujeme už několik let. Obvykle mám nějakou (velmi mlhavou) představu, kudy bychom se mohli ubírat, a vždycky mu posílám demoverzi alba, aby se mohl inspirovat skladbami. To mu dost pomáhá. Na základě toho přichází BillyPhobia s různými nápady a nějakou dobu si je pinkáme tam a zpátky, až jednoho dne vznikne základní idea, která podle mě nejlépe sedí k desce. Billy se pak toho nápadu chytne a udělá svá kouzla. Když se podíváte pozorně, najdete na obalu některé scény z písniček. Třeba Horu pokušení z „Origin Story“.
SANCTUARY.CZ: VY JSTE PO MNOHA DLOUHÝCH LETECH PŘEŠLI OD VYDAVATELSTVÍ SOLAR LODGE K ICY COLD RECORDS. JAK TO PROBĚHLO A V ČEM TO BYLO JINÉ?
Ashley: Po 13 letech byl na čase změnu. Icy Cold Records byla moje první volba a měl jsem velikou radost, když řekli, že s námi chtějí spolupracovat. Naštěstí podpořili myšlenku vydat album co nejrychleji. A proto jsme ho už měli na WGT show, což bylo skvělé.
SANCTUARY.CZ: ALBUM JE VENKU, PRVNÍ VIDEOKLIP TAKY, TAKŽE HÁDÁM, ŽE SE CHYSTÁ VELKÉ TURNÉ…
Ashley: No, my jsme si mysleli, že podepsání smlouvy s novým vydavatelstvím a vydání alba potrvá minimálně do podzimu, takže jsme po WGT neplánovali žádné další koncerty. Teď tedy máme malou pauzu. Nicméně příští rok jich odehrajeme mnohem víc, největším z těch zatím potvrzených je asi hraní na Amphi festivalu.
SANCTUARY.CZ: TAKŽE BUDEŠ MÍT KLIDNĚJŠÍ LÉTO? CHYSTÁŠ TEDY NĚJAKÉ CESTOVÁNÍ/DOVOLENOU?
Ashley: Sice v létě nehrajeme s Whispers in the Shadow, ale máme několik koncertů s The Devil & The Universe, v druhé půlce roku také vydáme nové album. Začal jsem pracovat i na další desce Whispers In The Shadow – zatím mám pár nápadů a hrubých aranží pro několik písniček. A ještě nějaké zbytky z „Rapture“, které jsou vlastně celkem fajn. Uvidíme, jestli se dostanou na další album. Z nějakého důvodu je pro mě léto vždycky velmi kreativní období. Nevím proč, ale je to tak. To ale samozřejmě neznamená, že další album bude hned.
SANCTUARY.CZ: V MATERIÁLECH K DESCE PÍŠEŠ, ŽE WHISPERS IN THE SHADOW EXISTUJÍ UŽ 29 LET, ČEMUŽ SE MI TEDA DOST TĚŽKO VĚŘÍ. JE VIDĚT, ŽE GOTIKA PRO TEBE NEBYLA JEN „FÁZE“ . CO TĚ VLASTNĚ POŘÁD ŽENE A UDRŽUJE V TOM, ŽE TAK DLOUHOU DOBU POŘÁD TVOŘÍŠ A VYDÁVÁŠ DESKY? JAKÉ JE TVÉ TAJEMSTVÍ?
Ashley: Jo, je to neuvěřitelný, žejo? Ale vlastně to tak i cítím. Když jsem začínal, bylo mi teprve 17 let. Byl jsem úplně jiný člověk, a i svět byl úplně jiný. To, co mě žene dál, je prostě touha psát písničky a tvořit. Je to vlastně dost sobecké. Ta čistá radost, když napíšeš dobrý song. Tajemství spočívá v tom, odmakat si to. Sedneš si a píšeš, dokud nejsi spokojený… a pak píšeš dál. Ono to zní, jako bych byl workoholik, ale to ani zdaleka nejsem. Nepíšu pořád. Ale když už píšu, úplně se ztratím ve světě, který jsem vytvořil. Je to opravdová magie a alchymie. Vytvořit celý svět z ničeho. Veškeré umění je takové. O tom to celé je.
SANCTUARY.CZ: KLASICKÁ OTÁZKA NA ZÁVĚR – POKUD BYS CHTĚL NĚCO VZKÁZAT SVÝM ČESKÝM A SLOVENSKÝM FANOUŠKŮM, TEĎ JE TVŮJ ČAS.
Ashley: Vždycky jste na nás byli moc milí a mám v paměti spoustu skvělých koncertů v Čechách. Čili to, co vám chci říct, je: díky, že jste celou tu dobu s námi! Doufám, že se brzy uvidíme na koncertě.
Fotky: Eclipse New Media / Bernd Grünwald
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.