Report z koncertu Mindless Self Indulgence

I když Mindless Self Indulgence není kapela, která by se dala nějak zvlášť zařadit mezi "gothic" formace, nechtěli jsme si jejich zběsilou, nespoutanou show plivající energii na všechny strany nechat ujít. A dobře jsme udělali.


Autor: Ezechiel
Fotky: Paesant

Nedá se říct, že by nás bylo v Lucerna Music baru nějak hodně - účast v klubu mohla podle mého odhadu čítat maximálně 150 duší. Jejich škoda. Kolem deváté obsadila pódium Lucerna Music Baru formace Sporto se svým alternativně electro popovým setem. Trojici Bonus, Piko, Dada to celkem pěkně šlapalo, pochválit zaslouží i poměrně intonačně čistý zpěv, ale nutno přiznat, že se po čase začaly do poslechu vkrádat pocity dlouhé chvíle, od kterých nepomohla ani projekce (tu tvořil nejprve černobílý expresionistický snímek, následovaný celkem pěkně udělanou animací). Pořizujeme tedy pár fotek, a po zhruba 20 minutách se přesunujeme k baru vyčkávat věcí příštích. Něco před tři čtvrtě na deset kapela za vlažného potlesku sbalí fidlátka a uvolňuje prostor technikům MSI.

Ti jsou hotoví lehce po desáté, světla potemní a všech 150 hrdel se rozkřičí. V tento moment nejde přehlédnout, že jsou slyšet především dívčí hlasy. A pak rozpoutalo electro punkové peklo.

Na kruhové stage se do hymnického intra objevuje vychrtlá postavička zpěváka Little Jimmy Urina v černorůžovém modelu (jak vidno z fotek v naší **Galerii**) s vlasy vyčesanými do rozježených, nejméně 30 cm dlouhých drátů, točící zkráceným stojanem na mikrofon jako mažoretka. V pozadí vidíme dámskou rytmiku MSI Kitty - bicí a a Lyn Z (čerstvá novomanželka frontmana My Chemical Romance, Gérarda Waye) - basa, po levé straně pak kytaristu Steve, Righ?, který přerušuje intro riffem ze songu "Tornado", čímž odstartuje show plnou živoucího ztělesnění zdravého šílenství a nespoutané energie. Uřvaný (ale čitelný) zvuk plný osmdesátkových osmibitových samplů, tvrdých kytar a ozlomkrkových breaků, fintiček a zastavovaček perfektně doplňoval neustále pobíhající frontman vyluzující ze svého hrdla vše od melodií, přes šílený ryk a vzteklé rapy až po kleštěnecké fistulky. Nejednou mi přišel na mysl příměr chovance psychiatrické kliniky cloumaného drogovým deliriem. Ale nutno uznat, že mne tenhle druh šílenství bavil.

I oko si užilo dostatek potěchy - k vidění byly různé scénky, kdy si například Little Jimmy Urine strčil mikrofon do kalhot a dožadoval se davu, aby ho někdo vytáhl. Zábavné bylo i jeho prohlášení, že končí se svou závislostí na mikrofonu, se kterým praštil uprostřed songu o zem a utekl k baru. Největší "majstrštykem" však byla asi "cigaretová epizodka" (ten nejdivnější představitelný způsob kouření a odklepávání popela na vlastní hlavu), kterou zpěvák zakončil tím, že típnul žhavý nedopalek kytaristovi o jazyk. Ale abychom byli fér, i v Mindless Self Indulgence platí "jeden za osmnáct a druzí bez dvou za dvacet", takže kytarista běžně odhazuje mikrofonový stojan (až o něj jednou sám zakopne a rozplácne se na pódiu), a Lyn Z při procházce po odposleších uklouzne noha, takže zahučí do davu a nechává se nosit na jeho rukou. Prostě více než hodinu trvající show doslova našlapaná akcí, ze které cákala spolu s potem neuvěřitelná energie, kterou 37letému Urineovi nezbývalo než závidět.

Lidi pochopitelně šílí nadšením spolu s bandou potrefených newyorčanů (ještě nikdy jsem neslyšel 150 lidí vydávat takový hluk), což nejlépe dokazuje mladík, který se v kotli svlékne a při písni 1989 vyleze na pódium, jak ho pánbůh stvořil, aby následně skočil do lidí a vrátil se na své místo v kotli, odkud svůj výstup v průběhu koncertu ještě jednou zopakuje.

Všechno však má svůj konec, a každý naháč se někdy musí obléct, a tak, když se kapela dostatečně vyběhá, vynadává, Little Jimmy Urine předvede dost scének a Lyn Z svých pověstných "mostů", je tu čas na poslední song, provařený "Straight to Video", při kterém frontmanovy kalhoty putují k zemi. Nadarmo burácí dav touhou po přídavku, dostanou maximálně krátkou "scénku" na starou píseň opěvující showbusiness. A to je jediná vada na kráse jinak výborného kulturního zážitku. Osobně by mne potěšil další song daleko víc, nežli podpisová akce, která se rozjela hned pod pódiem. Přesto se však jednalo o hudební večírek, který rozhodně stojí za to zopakovat - pokud tedy netrváte na striktně určených hudbeních škatulkách.

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

skoda, ze jsem to nejak nestihl...tohle jsem chtel videt..;-)
krasny report to musela byt mela ;-)
zavist...smutek...zavist ZAVIST!!! muselo to byt solidni peklo
To teda bylo ;-) Aspoň trochu si můžete udělat představu z fotek v Galerii
až na to, ze po intru bylo Tornado a ne Shut Me Up :-)
[5] A víš, že máš vlastně pravdu? Shut Me Up bylo až potom...mnojo...jdu to opravit, díkes ;-)
Neni za co ;-)
při shut me up byl ale stejně největší jekot :D<br />akorát mě trošku štvalo že jí nedali nakonec, to by teprve bylo XD
Myslim, že hodně lidí nedorazilo, protože to byla neděle večer. Ale i tak to bylo výborný. Myslim, že všechno už bylo řečeno v tomhle článku, takže nemám co dodat :-) Snad jen, že doufám že se brzy ukážou znovu :-)
[7] Ale jo, mít nepřesnosti v reportu je blbý <br /><br />[8] Asi si mysleli, že Straight To Video je lepší kotel ;-)<br /><br /><br />[9] Snad ano...a třeba přijde i víc lidí, myslím, že by si to MSI zasloužili ;-)<br /> ;-)
[10] to je taky možný.. ale já si myslim že nebyl, přece jenom je SMU asi profláklejší než STV.. ale co už, zahráli co zahráli :D
nedela vecer neni vhodny cas na koncer :-(

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.