Report z koncertu P.I.L. v Praze – postpunkové 40tiny se povedly

I my jsme oslavili narozeniny společně s post-punkovou legendou...

Public Image Ltd.
Praha, Lucerna Music Bar, 13. 7. 2018

Kulaté výroční fungování kapely. To svádí k marketingovému ždímání od vydání exkluzivních box setů a reedic až po opulentní turné s honosnou výpravou a exkluzivními hosty. U Johnnyho Lydona a jeho Public Image Ltd. až na jednu výběrovku nic z toho neplatilo. Kapela se nebrání oslavit výročí s fanoušky, ale že by kvůli tomu měla dělat nějaké psí kusy? Ostatně nechuť k takovým tahům jasně prezentoval bývalý zpěvák Sex Pistols v rozhovoru pro náš portál o pár týdnu dříve (ZDE).

Natěšenost fanoušků byla velká. Koncert byl předem vyprodaný a přitom bylo jen kousek od jeho zrušení. Podle organizátorů totiž předák den před koncertem prožil na oné místnosti, místo aby se kochal krásou Prahy a nákupu milovaných vinylů. Na koncertě ale nic poznat nebylo, tedy až na odpadkový koš pod bicími, do kterého si principál pravidelně odplivával. Playlist je na turné neměnný, takže bylo jasné, že nás čeká pozvolný začátek, který posléze set vygraduje.

Chladnější odezva se také dala přičíst dřívějšímu začátku vystoupení (v pátek prostě v LMB musí být 80.ties party) i fakt, že před kvartetem nerozehřál publikum žádný support. Nešť před námi stáli pánové, které jen tak něco nerozhází. Kytaru, kterou často měnil za signifikantní saz, suverénně drtil Lu Edmonds (dříve The Damned nebo The Mekons), celý set hnaly kupředu bicí Bruce Smithe, další postpunkové legendy z The Pop Group nebo The Slits. Specialitou bylo rytmické hlídkování manažera Johna „Rambo“ Stevense, který ze svého místa na kraji pódia zacláněl fanouškům na levoboku.

 

 

Ale už konečně k muzice. "Warrior" z desky „9“ dal poznat, že čtveřice si ještě vypomůže předtočenou elektronikou. Zato válečník Johnny se vokálně nešetřil. V tmavém obleku (který nesundal ani během přídavku), ovládl pódia a nepotřeboval u toho zásadně komunikovat s publikem. Po "Memories" z „Metal Boxu“ s latinskými náznaky a "The Body" z kolekce „Happy?“, na které se v roce 1987 podílely tři čtvrtiny současné sestavy kapely, se publikum ocitlo v zajetí křišťálového prostorového zvuku a proklatě nízkých basů. Ale proč ne?

Došlo i na tři ukázky z novinky „What The World Needs Now“, ale bylo jasné, že publikum čeká především na ikonické hitovky z počátku fungování kapely. A ty samozřejmě přišly. A to jak basově načechraná "Death Disco", tribální "Flowers of Romance", řádně protáhlá "This Is Not a Love Song" závěrečná tečka základního setu – pozvolna gradující "Rise".

Přídavek byl na snadě, protože fans byli v tu dobu na lopatě. A když se spustila "Public Image" s dovětkem šéfa, že nejsme na žádném zasraném fotbalovém zápasu, klub šel do kolen. Závěr pak obstarala dvojice prolnutých kousků. Původně čistě elektronická "Open Up" od Leftfield dostala kytarovou hrubost, závěr pak obstarala novinka "Shoom", která je i na albu spíše jamem, kde se mohou všichni účastníci vyřádit po svém.

Samir Hauser byl z pohledu na 62letého Lydona zhnusen. Přiznám se, že mi bylo úplně jedno, jak kapela vypadá. Cítíl jsem jen, že je bezvadně sehraná a dokáže stále posluchače řádně přitlačit do kouta. A především bylo zcela hmatatelné, že to tyhle čtyři téměř důchodce stále hodně baví. A to byl asi nejdůležitější moment celého povedeného abiturientského večírku.

 

 

Setlist z koncertu 13. 7. 2018 (Lucerna Music Bar, Praha)

1. Warrior
2. Memories
3. The Body
4. The One
5. Corporate
6. The Room I Am In
7. Death Disco
8. Cruel
9. I'm Not Satisfied
10. Flowers of Romance
11. This Is Not a Love Song
12. Rise

13. Public Image
14. Open Up (Leftfield cover)
15. Shoom

Další fotografie Kryštofa Peterky najdete v naší galerii.

mohlo by vás také zajímat