Ohlédnutí za rokem 2017 - část poslední

Na úplný závěr našeho hodnotícího seriálu se podíváme do vlastních řad. Co loni zaujalo naši redakci? 

Otázky jsou stejné:

1) Jaké hudební nahrávky Tě v minulém roce zaujaly? 
2) Jaké živé koncerty nebo parties považuješ za nejvydařenější v loňském roce? 
3) Co považuješ za největší průšvih/zklamání uplynulého roku? 
4) Jaké je Tvé (hudební) očekávání do roku 2018? 

Vezmeme to pěkně podle abecedy:

Ash

1) Nebudu vypisovat desítky nahrávek, tak vypíchnu jen ty nejdůležitější. "Spirit" od Depeche Mode se mi sice zprvu moc nezamlouvala, ale poslední dobou ji sjíždím pořád dokola. Považuju ji za nejlepší a nejdůležitější depešácké album od "Songs Of Faith And Devotion" (takže za jejich nejlepší počin posledních 25 let). Gary Numan na "Savage" dokázal dotáhnout do dokonalosti to, co na předchozím "Splinter" ještě úplně dokonalé nebylo. To album pro mě prostě nemá slabé místo. A "The Demonstration" od Drab Majesty ukázalo, jak se v dnešní době dá dělat oldschoolový darkwave clanofxymoxovského typu.

2) Pražský koncert Nicka Cavea. To zase dlouho nic nepřekoná, takhle silný (skoro až náboženský) zážitek se nevidí každý den.

3) Snažím se nezabývat se negativními věcmi (zvlášť v muzice), co se mi nelíbí, nebo nezaujme, zkrátka ignoruju. Nepotěšil mě ale definitivní konec finských HIM, na kterých jsem hudebně vyrůstal. A taky je obrovské zklámání konec pořadu DarkWave na Rádiu Wave, ač to přinesl až rok letošní. Je (a bude to) ale velká rána, která potvrzuje, že gotika je i v roce 2018 pořád odsouvána na vedlejší kolej.

4) Těším se na nové desky (IAMX, The Soft Moon, Whispers In The Shadow) a koncerty, které nám letošní rok přinese. Tak snad se dočkáme nějaké novinky od The Cure nebo The Sisters Of Mercy (haha)...

 


Drab Majesty - Too Soon to Tell

 

Demi

1) Zaručenou kvalitu potvrdily desky Diary of Dreams „Hell in Eden“, End of Green „Void Estate“, Clan of Xymox „Days of Black“, Principe Valiente „Oceans“, Mr. Kitty "A.I." a Confrontational „The Burning Dawn“. Nečekaným posunem potěšila alba Legend „Midnight Champion“, Veil of Light „Front Teeth“, Drab Majesty „The Demonstration“ a Bruno Ferrari „Ayhuascero“. Příjemně překvapili Eye Steal s „Burning Out“, Raskolnikov s „Hochmut kommt vor dem Fall“, Lapis Exilis s "Hexagram", Velvet Kills s "Mischievous Urge" a The Shyness of Strangers s „Time“. Příjemnou nostalgií pohladil John Carpenter na „Anthology: Movie Themes 1974-1998“.

2) Pro mne bude nezapomenutelné letošní PGT už díky tomu důležitému životnímu kroku v nejvybranější společnosti. Určitě největší hudebně/nehudební zážitek. Nejlepší koncerty předvedla Rabia Sorda v Praze a konečně v plné síle, The Foreign Resort tamtéž, zábavní Vive La Fête! na Castle Party, působivá dvojice Amanda Palmer a Edward Ka-Spel v Praze, Black Nail Cabaret na lodi, kde zafungovalo neopakovatelné kouzlo okamžiku. Skvělí byli i She Past Away v Brně i Aeon Sable v Praze. Potěšila taky výsledná podoba kompilace „Dark Tunes from Czech and Slovak Caves“ a následné pozitivní reakce na ni.

3) Konec klubu Incognito a s tím další hledání domova pro Hardwired. Pořád jsem neviděl naživo Mr. Kitty.   

4) Očekávání nemám obecně žádná. Nechám se raději příjemně překvapovat.

 


Eye Steal - Ordinary Girl

 

Ezechiel

1) Zase mne moc potěšil můj oblíbenec Gary Numan, kterej se podle mýho deskou „Savage (Songs from a Broken World)“ usadil na současnym indusrockovym trůnu. Vlastně se přistihuju, že mne to baví víc než poslední věci Nine Inch Nails (a to je co říct!). Kromě toho se mi z letošních desek líbila "Blood" našťavených postpunkerů Then Comes Silence, nová deska The Last Days of Jesus „The Last Circus“, nezklamali ani goatwave okultisti The Devil and The Universe a jejich "Folk Horror" nebo torontští synthrockoví králíčci The Birthday Massacre "Under Your Spell". Pozornost si určitě zaslouží i darkwave zjevení Drab Majesty a "The Demonstration", pak Veil of Light a "Front Teeth", "Endless" od Soviet Soviet... vlastně toho bylo dost, hurá!

2) Tradičně PGT – strašně mne baví, jakou má tahle akce atmosféru. Čistě z koncertů mne loni asi nejvíc odpálili dánský postpunkoví kralevicové The Foreign Resort se Second Still v Underdog's a pak nekompromisní electrorockový tornádo Rabia Sorda se skoro až hardcorovym energetickym nápřahem. A vlastně bych do tohohle ranku určitě zahrnul i vydání Dark Tunes from Czech & Slovak Caves. To byl pro nás určitě taky silnej hudební zážitek.

3) Obecně patřím k těm, kteří raději moc neočekávají, takže spíš to jsou věci z toho osobně/hudebního ranku – akce, který jsem prošvihnul, Ega některých lidí ze scény, prostě klasika. Aktuálně nejvíc bolí zrušení Dark Wave po deseti letech, ale to je až lednová věc, čili sem nepatří.

4) Věřim třeba The Spiritual Bat, XIII. PGTčku a dalším našim akcím. Rád bych viděl větší zájem o kapely z naší scény, ať už v našich končinách (třeba v rámci jiných subkultur), tak v zahraničí. Doufám, že účastníci Dark Tunes budou pokračovat ve svých projektech a stejně tak že porostou další slibní umělci. Tahle scéna opět ukazuje, že neřekla svoje poslední slovo, takže se rád nechám překvapit, co přinese. Těšim se!

Gary Numan - When The World Comes Apart

 

Nephilim

1) Drab Majesty - The Demonstration, Chelsea Wolfe - Hiss Spun, Gary Numan - Savage, The Devil & The Universe - Folk Horror. A trochu samožersky doplním naši CZ/SK kompilaci "Dark Tunes", kterou jsem ze všech nahrávek slyšel jednoznačně nejvíckrát a mám z ní prostě radost.

2) Jedinečné vystoupení Kite na Wave Gotik Treffen bylo zřejmě mým největším koncertním zážitkem loňska. V těsném závěsu pak premiérové setkání se Sono a srdcovka Diorama na E-Werk Ost v Drážďanech, za každých okolností originální Skinny Puppy v Lucerna Music Baru, kostelní oldschool set In Strict Confidence na Castle Party, nečekaně nakažlivá živelnost Vive la Fête tamtéž na hradě, hypnoticky chladný set Second Still v Underdogs, nekompromisní běsnění Rabia Sorda ve Futuru. Z parties určitě únorová ,narozeninová' Batsave party ve FAMU, která byla v mnoha ohledech nezapomenutelná.

3) Tak jako už tradičně, opět žádná nová deska The Sisters of Mercy a Fields of the Nephilim. Smutek vyvolávající vystoupení Tiamat v Bolkówě, konec Vanessy, smrt Chrise Cornella a Toma Pettyho.

4) Všechny chystané akce pod hlavičkou Sanctuary - letošek bude znovu plnotučný, až odtajníme všechny plánované akce, bude to mazec! McCoy už se určitě dokope k té léta slibované desce a třeba i ten Eldritch překvapí, ne? Na viděnou na akcích!

 


Kite - True Colours (live WGT 2017)

 

Pavel Zelinka

1)
a] KYTAROVÉ
Then Comes Silence "Blood"; Drab Majesty "The Demonstration"; Sextile "Albeit Living"; Your Life On Hold "Burning For The Ancient Connection"; The Shyness of Strangers "Time"; SUIR "Ater"; Lea Porcelain "Hymns To The Night"; Soror Dolorosa "Apollo"; Fotocrime "Always Night"

b] ELEKTRONICKÉ
Laibach "Also Sprach Zarathustra"; The Tear Garden "The Brown Acid Caveat"; 11Grams "Panacea"; The Frozen Autumn "The Fellow Traveller"; Totem Obscura "Nordishe Feste"; The Opposer Divine ‎"Changing Into The Wasteland"; The Saint Paul "Three";  Vomito Negro ‎"Black Plague";  Boy Harsher ‎"Yr Body Is Nothing";  Statiqbloom "Blue Moon Blood"; AD:Key "Reanimator"

c] OSTATNÍ
Amanda Palmer & Edward Ka-Spel "I Can Spin A Rainbow"; Trepaneringsritualen "Kainskult"; Mikko Joensuu "Amen 3". Ač by se to asi nemělo, tak mne nadchlo, co se nám podařilo nashromáždit za materiál na "Dark Tunes" kompilačku


2)
Hologram_ a Sonic Area - Audiotrama fest, Praha
Klangstabil, Kite a Revolting Cocks - WGT 2017, Lipsko
Gary Numan - Majastic Music Club, Bratislava
KIFOTH - Underdogs' club, Praha
Užil jsem si maximálně jarní návratovou Batsave párty i letní Hardwired, PGT


3)
ADULT. "Detroit House Guests" (nenaplněné očekávání zjitřené hvězdými hosty); Fever Ray "Plunge" (výrazné poselství, kterému hudební obsah až na výjimky nestačí)
A vedle toho politické směřování ČR směrem na východ.


4)
Těším se na koncerty Audiotrauma festivalu, Sextile, Snog, Sonic Jesus, další Sanctuary.cz akce, WGT a PGT.
Z připravovaných desek se těším na spolupráci Lisy Gerrard s The Mystery Of The Bulgarian Voices sborem, připravované album The Soft Moon, novinky na labelech Artoffact nebo Progress Productions, které jsou téměř vždy zárukou kvality a těším se na dobrou domácí muziku. Potenciál tu rozhodně je!!

 

Sextile - Ripped

 

Sudlice

 1) Lapis Exilis – „Hexagram“, zjevení Rendered a všechna čtyři epka, která během roku vydali, „A.T.O.M.“ od Near Earth Orbit, debut Massive Ego, „Night Physics“ od Faderhead, „Northern Flux“ od Antipole, reedice „The Dazed Prophet“ a „Paths“ slibně oživeného projektu Melanculia. Velice chutnou pastvou pro oči a uši se stalo debutové album „Fetish“  She Pleasures Herself. „New Flesh“ od Priest považuju za synthpopové album roku.  Největší highlighty v mém přehrávači či pod jehlou jsou La Scaltra – „Freakshow“, Your Life On Hold – „Burning For The Ancient Connection“,  „Walpern – Redux“, „Folk Horror“ a „Goat Trance“ kozlečí bandy The Devil And The Universe, kterou tímto prohlašuji za kapelu roku 2017! A nakonec drobný přesah do nového roku – fyzická podoba kompilace „Dark Tunes from Czech & Slovak Caves“, kde se sešla výborná sbírka zavedených jmen i úplných nováčků a pro spoustu z nich je to vlastně úplně první vydání na fyzickém nosiči. Radost a nadšení z toho přímo čiší.

 
2) Jednoznačně všechny koncerty, na které jsem se vypravila. Každý byl něčím výjimečný. Energií mě nejvíc nabušili Blutengel začátkem dubna v Drážďanech. Nejmagičtější bylo dlouhá léta toužebně vyhlížené pražské vystoupení Aeon Sable a jsem nesmírně ráda, že s nimi jako support dorazila La Scaltra, která zatím vystupuje spíše sporadicky. Takže jsme měli jedinečnou možnost vidět kapelu, kterou si spousta lidí zamilovala díky debutové desce „Freakshow“, ale jen málo kdo je viděl živě. Což se pevně doufám, během letošního roku změní. Nicméně nejromantičtějším hudebním zážitkem loňska byl letní dýchánek s Black Nail Cabaret na palubě (A)void Floating Gallery, s nímž se jejich následné vystoupení v rámci PGT nedalo srovnávat. Na seznamu hudebních oblíbenců mám i takové, za nimiž bych jela světa kraj. Třeba až do Brna, jako v případě The Devil And The Universe. Nejdivočejší okozlení! V nejsladší koncertní zážitek vykrystalizovala show Nicka Cavea and The Bad Seeds. Intimní obýváková akce v monstrózním prostoru O2 Areny, nezapomenutelné! Oproti tomu listopadový koncert Hurts byl úžasný z mnoha osobních důvodů, které s hudbou až tolik nesouvisí, ale i tak jsem je ráda viděla.
 
3) Největší zklamání přišlo až těsně po začátku roku, jeho zárodek se jistě už nějakou dobu klubal, takže tu určitě má své místo. Je jím zrušení pořadu Dark Wave na Radiu Wave. Záležitost, která mé hudební nitro zasáhla opravdu hluboce. Do nového roku proto kolegům a vlastně nám všem přeju, aby se co nejdříve podařilo najít náhradní platformu pro tento unikátní pořad, který se jako samojediný v našem zeměpisném prostoru kontinuálně bezmála deset let věnuje temné alternativě. 
 
4) Od muzikantů toho v novém roce očekávám opravdu hodně, nebudu však předjímat. Doufám i v pár nových objevů a od sebe opět očekávám maximální možnou podporu pro všechny, kteří mi svou hudbou zpříjemňují žití.
 
 

The Devil & the Universe - Black Harvest

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář