Jihlavský kult se po delší době vrátil do moravsloslezské metropole. Jak se mu tam vedlo, vysledovala naše čtenářka Lasombra.
Luna se rozzáří nad ostravským nebem a magické číslo 13 dnes nabude velkých rozměrů. Je pátek 13. října a mé kroky vedou spadlým listím směrem ke klubu Garáž. Dnes večer zde totiž poprvé zazní temné tóny XIII.století. Dvacátá hodina je již na spadnutí a před music klubem se tvoří fronta se zuby drkotajícími černooděnci. Dostávám se k šatně a slyším, že se řeší nedostatek vstupenek k prodeji na místě. To mě přivádí na myšlenku, že dnes večer bude asi celkem slušně narváno. Což se mi vzápětí při pohledu do plné Garáže hezky potvrzuje – davy posedávajících lidí u baru, popíjející místní pivko, debatujících u stolu a netrpělivě postávajících před pódiem, ke kterým se přidávám.
Čekáme skoro do půl deváté. Skandující týpky „Třináctéééé stoletíííí“, přeruší až autentický zvuk rozbitého okna a krákorající vrány. Je to tady! Intro "Gotiky" ze stejnojmenného alba každý fanoušek poznává. Z temnoty se vynoří celá skupina a vejde do záře reflektorů. Hned to rozjíždí s "Kabarette Voltaire"", pěkný nakopávák hned na úvod. Sotva se mi lehce roztančí nohy, už jede má momentálně hodně oblíbená "Hodina stínů" z nejnovějšího alba "Intacto". U novinky zůstáváme i dále a zazní "Nocturama". Petr Štěpán je oděn do trička Nosferatu, kterým připomíná třetí desku souboru – což nemůžu popřít, že patří mezi mé nejoblíbenější alba. Jelikož mám na sobě stejný kousek oděvu s upírem Nosferatu, neubráním se sounáležitému úsměvu na tváři. Zbytek kapely je laděn do černého, včetně klávesistky, která má svůj oblíbený korzet.
Energií nabitý dav si žádá taneční pecky, přání se jim plní hned několikrát. Když zaznívá "Vendetta", rozhlížím se kolem a lidi se neskutečně dobře baví a užívají si super atmosféru. Je to vidět i na kapele – zatím nemají důvod k tomu, aby se jim nehrálo dobře. Taneční rytmy se po chvíli utiší a pod (svato)září reflektorů zazní hluboký hlas frontmana v jedovatě zeleném "Absinthu". Mimicky taneční a předvádí různé pózy k dekadentnímu textu. Užívám si to a vlním se do rytmu jako většina romantických duší v sále. "Katakomby" nás přivítají v další skladbě a k těmto rodákům z Jihlavy mi naskočí asociace k mystickému jihlavskému podzemí.
Téměř polovina zatím pěkně nadupaného koncertu je za námi. Slečna klávesistka začne hrát intro a v sále zazní bouřlivý jekot, jelikož tóny varhan zaznívají slavnou "Elizabeth". Už téměř končí pomalé intro a prásk, vypadne zvuk. Nemohlo to však přijít v lepší moment, protože z pětisekundového ticha skočí rovnou do neuvěřitelného rozjezdu a už zaznívá: „Zrozená jsi v horách temné Transylvanie, moc a křídla draků ve tvých žilách koluje“. Dav urputně skáče a zpívá známý refrén "Elizabeth – jsi hledaná, milovaná!" Píseň však přišla pro spoustu fanoušků překvapivě brzo, nejspíš jí většina čekala až jako přídavek.
Po nejoblíbenějším songu přichází jeden z nejnovějších a tím je "Černá věž". Petr Štěpán se stíhá převléci do gothicrockového trika CZ Sanctuary a já si opět neodpustím ten sounáležitý úsměv na tváři – jsem tady jako doma. Bohužel si musím v následujícím čase udělat pauzu, takže "Justýnu" slyším z dálky, měla prý ale velký úspěch. Přicházím akorát k méně známé, melancholicky plouživé "Iglau".
Pomalých však prozatím bylo dost a tak si dáváme těla opět do rytmu a příjmáme pozvánku na "Karneval", přitom se kocháme pohledem na "Nebe nad Berlínem".
Žel co na plat, symbolicky třináctá skladba končí a kapela se vzdaluje do zákulisí. Sálem zní vytleskávání, dupot a řev: "Ještě jednu, ještě jednu, dejte tam Fatherland!“ Přání budiž vyslyšeno a v tomto Třináctkou vyznamenaném večeru již zní středověké tóny země vzdálené země Fatherlandu. Ostravský klub se promění ve středověkou krčmu a pánové, kteří se neváhají po několikátém pivě odvázat, skáčou a předvádějí něco jako nesynchronizovaný tanec. Já však netrpělivě čekám, jaký bude další přídavek a těším se na něco klidnějšího.
Přichází "Růže a kříž", to jsem nečekala, jedna z prvních skladeb, která pamatuje zrod XIII.století, zahřeje mě u srdce. Pěkná tečka tohoto povedeného večera. Zažila jsem bohužel i méně atmosférické koncerty v sousedním Polsku, takže mohu říci, že tento se mimořádně povedl. I když nezazněly všechny mé srdcovky jako "Upír s houslemi", "Ten starý dům se rozpadá", "Legenda o krysaři" apod., jsem uspokojená a budu třeba i snít o dekadentní budoucnosti – XIII.století unplugged, pro milovníky těch pomalejších tónin. Proč ne?
Každopádně měli Ostraváci po kapele velký hlad a dostali pořádné sousto. Věřím tedy, že v Garáži bude brzy velká hudební hostina a neviděli jsme legendární kapelu naposledy.
Setlist:
Intro Gotika
Kabarette Voltaire
Hodina stínů
Nocturama
Vendetta
Absinth
Katakomby
Elizabeth
Černá věž
Justýna
Iglau
Nebe nad Berlínem
Karneval
Přídavky:
Fatherland
Růže a kříž
Komentáře
Nechci byt hnidopich ale 13.10 byl čtvrtek a ne pátek a nocturamu bohužel nehráli,ale hráli Phobia nocturna,ale koncert to byl opravdu obzvláště vydařený.
Máte bohužel chybičku v tak pěkné recenzi. Zaměnila jste si píseň Nocturama, která na koncertě nezazněla, s písní Phobia Nocturna. Osobně bych byl raděj za píseň Nocturama ale Petr Štěpán tuto píseň zatím živě hrát nechce. Jinak koncert byl opravdu skvělý :)
Děkuji za komentáře, opravíme :-) Jsem ráda, že jste si to užili, stejně jako já :-)
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.