Už zítra u nás odehraje svou českou premiéru berlínský elektronický projekt Formalin. A abychom vám tuto stoupající hvězdu trochu přiblížili, zavolali jsme Tomovi a Gaborovi a popovídali si s nimi o pohádkovém startu u Out Of Line, Berlíně, výhodách a nevýhodách, když si člověk dělá všechno sám, o kytarách v elektronice, němčině a angličtině, proměnách image, neustálém vývoji nebo jak se na Formalin jako relativní nováčky tváří kolegové ze zavedených elektronických spolků.



 

CZ SANCTUARY: ČAU KLUCI, JAK SE MÁTE?

Tom: Máme se celkem fajn. Jsme rádi, že budeme za pár dnů v Praze a moc se na to těšíme. Zrovna jsme ve zkušebně a dolaďujeme nějaké věci na koncert.

CZ SANCTUARY: JE MOŽNÉ NÁM NA ZAČÁTEK ŘÍCT NĚCO O KAPELE? NĚKDE JSME SE DOČETLI, ŽE FORMALIN EXISTUJÍ UŽ SKORO DESET LET...

Tom: No, dalo by se to tak říct, ale já bych ten začátek Formalin datoval spíš až do roku 2009, kdy jsme se s Gaborem potkali. Do té doby každý z nás dělal hudbu dlouho sám pro sebe, ale myslím, že jsme tenhle projekt doopravdy spustili až v tom roce 2009. O rok později jsme vyšla první deska "Bodyminding", takže pak už to šlo dost rychle...

CZ SANCTUARY: NAVÍC TOHLE DEBUTOVÉ ALBUM VYŠLO U VELKÉHO LABELU OUT OF LINE. JAK SE TO STALO, ŽE SE VÁM PODAŘILO HNED OD ZAČÁTKU UCHYTIT U TAK ZÁSADNÍHO VYDAVATELSTVÍ?

Tom: My jsme jednoho dne poslali do Out of Line pár raných demáčů skladeb z "Bodyminding“… a najednou o týden později jsme u nich a bavíme se o tom, kdy vydáme desku, protože byli se zvukem dema velmi spokojení. A upřímně – Out of Line byli jediné vydavatelství, do kterého jsme demáče poslali. O to jsme byli radši, že se jim líbily a přijali nás do své rodiny. Všechno tedy hrálo pro nás (smích).

Gabor: Je to takový klasický příběh – kapela pošle své demo, střih a najednou sedíte se šéfem vydavatelství, který vám říká: „Máte smlouvu, pánové“ – prostě typický průběh (smích).

CZ SANCTUARY: PANEJO, TAK TO JE OPRAVDU POHÁDKOVÝ ZAČÁTEK. ALE TAK TOU DOBOU JSTE TAKÉ VYSTOUPOVALI JAKO PŘEDSKOK HOCICO – MYSLÍTE, ŽE I TO VÁM MOHLO KE SMLOUVĚ POMOCI?

Tom: Spíš obráceně – chvilku poté, co nás upsali Out of Line, jsme totiž vyrazili na velké turné po evropských zemích s Hocico. A to nám samozřejmě taky pomohlo, protože jsme hráli na velkých pódiích a to nám dalo spoustu nových dojmů a inspirací. To byla poměrně dobrá zkušenost.

CZ SANCTUARY: NA PÓDIU VYSTUPUJETE JAKO DVOJICE, ALE JAK JE TO SE SKLÁDÁNÍM? DĚLÁTE SKLADBY DOHROMADY, NEBO KAŽDÝ ZVLÁŠŤ? JAKO ŽE TŘEBA TY, TOME, PÍŠEŠ TEXTY A GABOR DĚLÁ HUDBU, NEBO JAK JE TO?

Gabor: Poslední dvě alba to bylo různé. Já přišel s nějakými nápady, Tom přišel s nějakými nápady, já napsal nějaké texty, Tom taky, takže to byla směs. Tu finální míchací fázi jsem ale měl na starosti já, protože jsem schopný strávit pět hodin laděním správného kopáku (smích). 

Není to tak, že bychom měli nějaké jasně rozdělení role. Třeba na nové desce psal Tom jak texty, tak nějaké skladby, já dělal jen hudbu, protože se místo psaní textů chci soustředit na hledání nových a lepších zvuků. Pokoušíme se věci dělat víc v pohodě, ale i tak si myslím, že to byl velmi kreativní proces, kdy jsme vzali své oblíbené vlivy a zkoušeli z nich vymáčknout něco vlastního. Každý krok probíráme spolu, takže je to společná práce ve všem, co děláme – od hudby přes video až k ostatním věcem kolem Formalin.

Tom: Jo, prostě spojíme své síly a pokusíme se z nich vyrazit to nejlepší.

CZ SANCTUARY: A ODKUD TEDY BERETE TY INSPIRACE?

Tom: Myslím, že si oba nasáváme inspiraci z mnoha různých zdrojů – od filmů přes fotky, módu až k hudbě ostatních. Ale myslím, že nejvíc nám v tomhle ohledu dávají filmy.

Gabor: Pro mne to není ani tak muzika ostatních kapel. Abych byl upřímný, už před dvěma lety jsem přestal poslouchat hudbu, protože na to nemám čas. Když dělám zvuky a skladby nebo věci na synťácích, není to tak, že bych vzal desku nějakého jiného umělce a řekl si: „Chci, aby to znělo takhle“. Ty věci vycházejí ze mne samotného. Přestal jsem sledovat muziku i proto, že se mi vlastně moc nelíbí, co za poslední dva roky vyšlo. Moc mne to nezaujalo. Radši věnuji svůj čas vlastní hudbě než hudbě ostatních. A taky jsou to počítačové hry, které nějakým způsobem formují naši hudbu.

Tom: U nás nejde ani tak o hudbu ostatních, ale spíš o témata a náměty. A ty vidíme ve filmech, v knížkách, které čteme, prostě z různých světů kolem nás.

CZ SANCTUARY: TY JSI, TOME, TAKY NĚKDE ZMÍNIL, ŽE TVOU NEJVĚTŠÍ INSPIRACÍ NA MINULÝCH DVOU DESKÁCH BYL BERLÍN. JE TO TAK I V PŘÍPADĚ TOHO CHYSTANÉHO ALBA?

Tom: Jo, ale myslím, že je to nepřímé působení. Tím, že v Berlíně žijeme, nás ovlivňuje neustále. Myslím, že to je věc, kterou nemůžeš od hudby jen tak oddělit, ačkoliv nakonec tvoříme něco unikátního. Není to Berlín, ale zároveň ho od nás nejde oddělit. Myslím, že v sobě prostě má jistou „berlínskost“ (smích).

Gabor: Jo, protože Berlín je jedno z hlavních měst elektronické hudby světa. Má třeba i svůj vlastní styl techna a to nás samozřejmě ovlivňuje – když totiž jdeš na party, tak tam takovou hudbu uslyšíš. Ale jak jsem říkal, berlínská hudební scéna pro nás není tak důležitá jako filmy nebo hry.

Tom: Na prvním albu jsme Berlín vzali jako námět a také jsme o něm mluvili jako o desce ovlivněné tímhle městem. V nové tvorbě je taky, ale někde v pozadí.

CZ SANCTUARY: A CO TEDY TO NOVÉ ALBUM? PODLE TRAILERU TO VYPADÁ, ŽE JSTE TENTOKRÁT BRALI INSPIRACI PŘÍMO Z VESMÍRU…

Gabor: Jo, chtěli jsme udělat další krok od desky „Wasteland Manifesto“ a myslím, že to, co teď děláme, je toho jen přímým důsledkem. Nechci toho zatím odhalovat moc, ale je to prostě logický krok po předchozí desce.

CZ SANCTUARY: UŽ OD ZAČÁTKU MAJÍ FORMALIN TEXTY V ANGLIČTINĚ – PROČ ZROVNA V TOMHLE JAZYCE A NE VE VAŠÍ MATEŘŠTINĚ?

Tom: To je dobrá otázka – myslím, že prostě líp ladí s naším zvukem. Nám se to tak líbí víc.

Gabor: Jo, když píšeš hudbu a texty, jednou dojdeš do bodu, kdy se musíš rozhodnout, jestli budou zpívané v němčině, nebo v angličtině. A v angličtině dokážeš věci říct líp. Máme ale i dva songy německy – „Antiheld“ a „Körperfabrik“, kde ten tvrdý německý jazyk zněl lépe.

Tom: Jo, záleží na samotné skladbě a u těchhle dvou to fungovalo lépe, ale většině písní víc sluší ta angličtina. Není to tak, že bychom se zařekli, že budeme dělat písničky jen anglicky, ale zdá se nám, že to s naším zvukem jde dohromady líp.

CZ SANCTUARY: VAŠE ŽIVÁ VYSTOUPENÍ JSOU HODNĚ PROPOJENÁ I S PROJEKCEMI. REŽÍRUJETE SI JE SAMI, NEBO NA TO NĚKOHO MÁTE?

Tom: Ne, to si všechno děláme sami. Formalin totiž neznamená jen ten zvukový svět, ale i ten vizuální, který je pro nás velmi důležitý. Ve všech těchto směrech jsme perfekcionisté, takže chceme mít pod kontrolou i tu vizuální stránku. Proto si děláme všechno sami

Gabor: My totiž víme, co chceme, a vysvětlovat své vize někomu dalšímu by bylo dost těžké. Z čistě praktického hlediska je tedy skoro jednodušší si všechno udělat sám – svého cíle dosáhneš rychleji a přesněji než když do toho budeš zapojovat další lidi. Samozřejmě to znamená mnohem víc práce a ohromnou spoustu času, ale na druhou stranu jenom tak jsou to 100% Formalin.

CZ SANCTUARY: A JE TO I DÍKY TOMU, ŽE TY, TOME, PRACUJEŠ JAKO DESIGNÉR?

Tom: Jo, to je moje další profese a samozřejmě je nedokážu od sebe moc dobře oddělit, čili ano, využívám toho i pro Formalin, to je jasné.

CZ SANCTUARY: LONI JSME MOHLI ZAZNAMENAT I POMĚRNĚ RAZANTNÍ ZMĚNU VE VAŠEM VZHLEDU. CO VÁS K TÉTO RADIKÁLNÍ PROMĚNĚ IMAGE VEDLO?

Gabor: Já si nemyslím, že je to to zas až tak radikální změna. Jako muzikant by ses měl neustále vyvíjet, měnit se a předefinovávat to, co děláš. A to, co lidi vidí na Tvých fotkách a obalech, by měla být v podstatě taková momentka, zachycující celý tento posun. Pro nás to tedy byl další logický krok, jakkoliv to možná ostatní vidí jako proměnu.

Tom: Je to vývoj, neustále se měníme a nikdy nepřestaneme. Je to tedy důsledek neustálé evoluce ve zvuku i vizuálu.

Gabor: Je spousta kapel, které svůj vzhled nijak nemění dvacet, třicet let, což není vždycky špatně, ale je tu reálné riziko, že to po čase začne být nudné. My ale nemáme pocit, že se měníme nějak přehnaně –, vždycky jsou to Formalin, jenom z různých úhlů pohledu.

CZ SANCTUARY: A KDYŽ SE BUDEME DRŽET TÉ HUDBY, MŮŽETE PROZRADIT NĚCO O NOVÉ DESCE? MŮŽETE PROZRADIT TŘEBA NĚJAKÉ RÁMCOVÉ INFORMACE JAKO JE DATUM VYDÁNÍ NEBO TAK NĚCO?

Tom: Zatím to nemáme úplně přesně naplánované. Chceme tomu věnovat tolik času, kolik bude potřeba a udělat jednu z nejlepších věcí, které jsme zatím natočili, takže uvidíme, kdy to bude. Myslím ale, že téměř určitě v druhé půlce tohoto roku.

Gabor: Jo, po „Wasteland Manifesto“ jsme napsali spoustu skladeb. V jeden moment jsme měli asi čtyřicet hudebních nápadů, takže jsme tomu dali prostor, chvilku si od toho odpočinuli a zkusili objektivně zhodnotit, které z nich jsou dost dobré na to, aby se dostaly na album. Nemusíme to album vydat teď hned, takže se kvůli tomu nestresujeme. A myslím, že to i z nové desky bude slyšet, že je taková víc v klidu.

CZ SANCTUARY: USLYŠÍME V NICH ZASE I GABOROVY KYTARY, NEBO TO BUDE ČISTĚ ELEKTRONICKÁ ZÁLEŽITOST?

Gabor: No, možná nějaké kytary v nových skladbách budou, ale zatím jsme desku nedokončili, takže těžko říct. Momentálně nevím, jestli se ještě nějaké kytary budu dotáčet, nebo ne – možná (smích). 

Co ale můžeme říct určitě je, že to bude elektronické album; určitě z toho nevyleze kytarová deska. Použijeme všechny své charakteristické prvky, pokud se do skladeb budou hodit. U některých starších písniček jsme si řekli, že tam prostě kytary být musí, protože jsme tam chtěli dostat takový ten industrial rockový zvuk, ale necítíme potřebu to tak dělat s každým trackem. Když se to tam hodí, dáme je tam, a když ne, tak se bez kytar obejdeme. Chceme si v tom nechat úplnou svobodu.

CZ SANCTUARY: JSTE V PODOBNÉ SITUACI JAKO ČEŠTÍ DEPRESSIVE DISORDER, SE KTERÝMI BUDETE V PRAZE HRÁT. TAKÉ MAJÍ KYTARY, ALE POUŽÍVAJÍ JE JEN TAM, KDE SI O TO SKLADBA ŘEKNE.

Tom: Jo, myslím, že nejdůležitější je myšlenka skladby a jak ji dovedeš k pointě, o jakou instrumentaci si řekne. A pokud tam zafungují kytary, proč je nepoužít?

Gabor: A když se podíváš do historie industrirální hudby, používání kytar bylo vždycky předmětem dohadů. Front Line Assembly s tím začali na albu „Millenium“, kam dali metalové kytary Devina Townsenda. Každý z EBM scény tuhle desku nesnášel, ale přitom to bylo jedno z nejlépe zprodukovaných alb v historii. Teď už tedy otázka nestojí tak, jestli používat, nebo nepoužívat kytary, ale „proč?“ – protože je to móda nebo protože to dělají všichni? Nebo jestli to naopak nedělat proto, že EBM scéna nemá v elektronice ráda kytary? Vím, že tyhle diskuse se na scéně vedou pořád, ale mne to nezajímá. Sám hraju na kytaru nějakých 25 let…

Tom: Jo, nikdy jsme se moc nestarali o to, jak to vezme scéna. Vždycky jsme dělali takové skladby, jaké jsme je chtěli.

CZ SANCTUARY: USLYŠÍME NĚJAKÉ PŘIPRAVOVANÉ SKLADBY NA PRAŽSKÉM KONCERTĚ?

Gabor: Ano, určitě zahrajeme nějaké nové skladby – nebo aspoň ty, které jsou hotové, protože s nedokončenými skladbami bychom na pódium nevylezli. Ale ty dodělané určitě uslyšíte. V celosvětové premiéře (smích).

CZ SANCTUARY: NO PARÁDA. MIMOCHODEM, JAK JSEM TU ZMÍNIL TY DEPRESSIVE DISORDER – ZNÁTE NĚJAKÉ ČESKÉ KAPELY ZE SCÉNY?

Tom: Abych byl upřímný, vlastně ne (smích). Ale jsme zvědaví na Prahu a tamní temnou scénu – i na to, jak se jim budeme líbit. Jinak jsme se ale s žádnou českou kapelou nikdy nepotkali…

CZ SANCTUARY: TO JE BĚŽNÁ ODOPOVĚĎ, NIC SI Z TOHO NEDĚLEJTE. TAK JEŠTĚ POSLEDNÍ OTÁZKA – JSTE JEDNA Z TĚCH MLADŠÍCH KAPEL NA SCÉNĚ. JAKÉ MÁTE VZTAHY S TĚMI STARŠÍMI? NEMAJÍ TŘEBA TENDENCE SE NA VÁS DÍVAT SPATRA, ŽE JSTE OPROTI NIM NOVÁČCI A TAK?

Gabor: Upřímně – ne. Byli jsme na turné s Nitzer Ebb, Leaether Strip i Front 242 a všem se naše hudba líbí. Myslím, že jsou rádi, že industrial zajímá i další generace. Se všemi jsme si moc pěkně popovídali v šatnách, takže si myslím, že nás mají celkem rádi. A myslím, že je dobře, že industrial vykazuje nějaký vývoj. Když se totiž jakýkoliv hudební žánr nevyvíjí, za pět let přestane existovat. To, co začalo v sedmdesátých letech, znělo úplně jinak než to, co se děje teď. Proto si myslím, že nás berou.

Tom: Jo a myslím, že se jim i líbí, že se pokoušíme přenést tenhle žánr na další úroveň, do další fáze a ne jen kopírovat to, co už tu bylo a opakovat se. Což je ostatně věc, kterou v současnosti dělá hodně kapel. My se ale pokoušíme dělat něco nového.

Gabor: Jo, ale přitom nás fakt zajímají klasické industriální skladby, které se v průběhu let vyvíjely a které bychom mohli nazvat „vintage industrial“. A takový zvuk taky umíme udělat, ale zkombinujeme ho s novými věcmi. Jako třeba takové to klasické arpeggio z osmdesátých let, u kterého si dáme záležet, aby znělo dobově, ale smícháme ho s novým zvukem, takže to celé dostane takové svěžejší vyznění. To je vývoj.

CZ SANCTUARY: DĚKUJEME ZA ODPOVĚDI A UVIDÍME SE BRZY V PRAZE.

mohlo by vás také zajímat

Království lehkých mravů v novém videu navštívili Formalin

Recenze Formalin – Supercluster

Report z Out of Line Weekender 2015

Formalin přináší hudební spásu v novém videoklipu