Týden před očekávanou Castle party jsme měli možnost odložit část naspořených financí a vypravit se na pátý ročník Elektro festu do pražského klubu EXIT-Chmelnice. Počáteční zmatky okolo organizace nakonec naštěstí ustaly, ale nepřímo to odnesly k mému velkému zklamání kapely, na které jsem se nejvíce těšil - Mulphia, No Name Desire a Immunology. Nicméně stále tu bylo spousta lákavých projektů a vstup 250 na oba dny nebyl nic co by si průměrný Pražák nemohl dovolit. Přesná docházka byla komplikovaná rozkopanou tramvajovou tratí, takže pro mnohé mohla doprava na místo znamenat nepříjemný začátek pátečního večera. Výstup na zastávce Chmelnice, pár kroků pěšky, minete řadu budov s atmosférou minulého režimu a v jedné z nich u vchodu velký nápis EXIT music hall.

O tomhle klubu jsem před jeho navštívením zaslechl různé zvěsti a od začátku mi nebylo dost dobře jasné jak s minulostí plné hip hop, R´n B a podobných "parties", mohl tak prudce přejít k pořádání všemožných metalových a jiných černokněžnických akcí a považovat se tak samozřejmě za rock club. Sám jsem byl nejvíce zvědav na takzvanou "gotickou" výzdobu klubu, která ale jak se později ukázalo, skýtala pouze pár naprosto kýčovitých maleb kostlivců prohánějících se na motorkách s plameny v zádech...Nevkus je už zkrátka prokletím většiny českých klubů. Když jsem o pár řádků výše hovořil o dochvilnosti, zapomněl jsem dodat, že k celé akci vlastně dochvilnost nebyla moc štědrá a tak oproti původnímu začátku ve 20:00 začala první kapela hrát až kolem půl desáté. Za to už hodinu předtím nás zvukař mučil šílenými výkyvy decibelů při zvučení. Takže radost z toho, že na projekci spustili pro ukrácení chvíle záznam z koncertu Crüxshadows se brzy proměnila v srdeční zástavu, když někdo jakoby úmyslně točil čudlíkem volume jednou úplně doleva, podruhé doprava. Když do klubu před půl desátou dorazilo ještě pár opozdilců, počet návštěvníků - více než dvacet- už postačil na to, aby se na pódiu představila první kapela

Katarinas Perverses

Na koncertech ve vás většinou kapela, která vás svým výstupem později zaujme, zanechá určité pozitivní dojmy už při samotném zvučení, ale u Katarinas Perverses jsem kolísal někde mezi a než začali hrát, zůstával spíše v nejistotě, co příjde. Už od chvíle, kdy jste vstoupili do koncertní haly jste si nemohli nevšimnout odvážně oděné skupinky lidí převážně neurčitelného pohlaví. Nakonec se z nich vyklubali právě první vystupující a image téhle perverzní performance od počátku sliboval něco "velkého". Ostatně zpěvák navlečený v punčochách, síťce a minisukni na botách s vysokým podpatkem, tomu říkám odvaha, se kterou se na domácí scéně jen tak nesetkáte! Počáteční nadchnutí ovšem trochu zchladilo zvučení kytaristy, který se jal vyhrávat riffy, silně se podobající blackmetalovým Mayhem.

Agresivní elektroniku doplněnou tvrdšími kytarovými riffy mám skutečně rád, ale v tomto případě jsem se obával nějakého úskoku v metalové končiny. Naštěstí se obavy vyvrátily a první skladbou KP ukázali, že i na české scéně se sem tam objeví kapela po hudební stránce srovnatelná s těmi zahraničními..a navíc, s odvahou oživit vystoupení o jistou dávku fetiše! KP jsou podle všeho skupinou poměrně mladou a mimo zasvěcené kruhy se o ní jen těžko dozvíte. Jediné co jsem se o nich dočetl bylo, že jsou po hudební stránce slabší a skrývají to prostřednictvím,jak to oni sami nazývají, kabaretního vystupování. Tohle tvrzení se mi ale vyvrátilo, protože styl, který KP hrají mě jednoduše zaujal. Ale stejně si nemůžu odpustit jednu připomínku. Skutečně jsem se snažil soustředit při koncertu dost často jen na baskytaristu a jeho styl hraní. Pokud to mělo být něco..originálního, nebo snad nějaká zvláštní metoda hraní, asi mi to uniklo, protože..nemůžu si pomoct, připadalo mi, jako by narychlo ve čtvrtek večer zavolal manažer KP prvnímu basákovi a v pátek večer už bez jediné zkoušky s nimi vystupoval. Samozřejmě, každému hudebníkovi se stane, že se někdy zkrátka nestrefí, i kytarista občas evidentně ujel, ale v případě baskytary to byla vážně zažraná skvrna na jinak čistém koncertu.

Ale málokdo z publika se asi soustředil na výkon jednotlivých členů a raději věnovali pohledy tanečnici ve stylu "domina", kterou utvrdila nacistická čepice na hlavě. I mě od začátku připadalo, že její výstup celému koncertu hodně přidává na úrovni a divák má větší možnost ponořit se do celkové atmosféry této performance a více vnímá taneční podklady tak, že po chvíli začne nevědomky alespoň přikyvovat hlavou do rytmu. Tohle zpestření je vidět i u mnoha světových EBM kapel, ale v trochu "umírněnější" podobě, takže když se původně tanec zvrhl v podstatě ve "striptýz" připadalo mi to spíš už jen jako přílišná snaha získat si posluchače touto cestou. Jistě, že to v publiku vyvolalo nadšení mezi mnoha pány , když se kolem nich začala vrtět tato spoře oděná slečna, ale podle mě to bylo zbytečně kýčovité a obešlo by se to bez toho. Nechci teď vypadat jako nějaký puritán, spíš zastávám názor, že když už se kapela rozhodne sklouznout do nějaké fetish performance, mělo by se to více rozvést, nebo alespoň udělat vkusněji. Kdo někdy viděl kupříkladu vystoupení německých Umbra et Imago, ví o čem mluvím...

Ale i přes tyhle drobné mezery odehráli Katarinas Perverses výborný set skladeb, dokonce (zřejmě kvůli zatím malému repertoáru) přidali znovu druhou skladbu, která si mě získala asi nejvíc. Agresivní zpěv zpěváka v minisukni, chytlavé beaty a melodie, tvrdé kytary a rozproudění publika díky oné "domině", to si zaslouží znovu slovo ODVAHA a já se budu jen těšit na jejich další vystoupení a doufat, že vychytají i ty poslední mouchy a jednou jim bude dopřáno hrát i na větších zahraničních festivalech. Po tom co dlouhé začátky akce plné čekání a snahy čelit nesnesitelnému vedru v klubu nakopli Katarinas Perversis vše začalo vypadat optimističtěji a čekalo se co předvede další kapela s poněkud "smažkami-zavánějícím" názvem Bratři v tracku.

O tomto uskupení se na internetu dozvídáte jedině z hip-hopových či technařských serverů a jedná se, pokud jsem se správně dočetl, o jeden z projektů Dj Gregoryho, který společně s živým bubeníkem vystoupil i následující den v projektu nesoucí jeho jméno. Nemělo by smysl rozepisovat se o jejich vystoupení déle, z mého pohledu to byl zkrátka náhled do blížícího se Czechtekku, samozřejmě je to přitažené a možná jsem nadmíru kritický, protože jsem celou tu nepochopitelnou hodinu považoval koncert za velmi vydařený bolehlav, ale za dobu jejich hraní jsem nerozpoznal větší změnu v melodiích, pokud se o nějakých melodiích dá vůbec hovořit a ani v publiku evidentně tento styl nevyvolal zrovna pozitivní ohlasy. Potom, co naše modlitby byly vyslyšeny konečně Bratři v tracku, kteří snad skutečně museli být "v tracku", protože si jako jediní svoje vystoupení opravdu užívali, dohráli a neustále rostoucí teplota vzduchu uvnitř Exitu nás vyhnala z akce. Afterparty podle všeho byla úžasná, takže z toho jasně plyne ponaučení - raději se vyhnout živým vystoupením neznámých kapel a dorážet na akce až v ranních hodinách...

Fotoreport z akce naleznete zde: http://pg.photos.yahoo.com/ph/paesant2/album?.dir=/f473scd&.src=ph

mohlo by vás také zajímat

Report z 12. ročníku Electro Prague Festivalu

Vyhlášení soutěže o dva volné vstupy na Electro Prague festival 12

Last minute soutěž o lístky na Electro Prague festival vol.12

Electro Prague Festival vstává z popela a přiváží řadu zahraničních hvězd