Fajo, Pavel Zelinka | 12.03.2021 19:40

Je tomu přesně pět let, co se dnes už před koncerty nadobro uzavřeným Basementem prohnala pořádná elektronická smršť.

Kdysi jsme si snad ani nedokázali představit, že by mohla nastat doba, v níž budou zakázány veškeré koncerty. Jak rychle si člověk musí zvykat na nové pořádky, o tom se přesvědčujeme na vlastní kůži a my během této hluché etapy alespoň připomínáme koncerty, na které dodnes vzpomínáme. Jedním z nich je určitě masáž u nás oblíbené dvojice Synapscape - Chrysalide. Fajo a Pavel Zelinka v roli očitých svědků nešetřili superlativy. A jaké jsou vaše vzpomínky na tuhle jízdu?

Fajo: Moja prvá návšteva pražského Basement Baru sa konala v sobotu 12.3.2016. Sanctuary si v spolupráci s týmto vyhyteným podnikom pripravil pre verných fanúšikov dvojicu zahraničných, prevažne industriálnych záležitostí, na poslednú chvíľu obohatenú aj o domácich dídžejov.

Na miesto činu prichádzame približne o 21:30, v čase, kedy DJ Ron, v roli otváracieho aktu večera, pomaly končí svoj povinný zahrievací set a pomaly prenecháva pódium prvej z dnešných – kľudne ich tak pomenujme – hviezd.

Dvojica pánov menom Synapscape prišla z Nemecka a bez zbytočných rečí spustila svoj masakrálny industrial, točiaci sa okolo powernoise, rhythmic noise, sem-tam aj s malými odkazmi na dark ambient. Projekt v zostave Philipp Münch - Tim Kniep je na scéne vyše 20 rokov, čomu je podľa výzoru len ťažko veriť. Mladícky vzhľad však ide bokom, sme tu kvôli hudobnej zložke. Zo stejdžu k nám prúdi hluková masa, kde za mixpultom viac práce obstaráva Philipp. Druhý menovaný kolega ho striedavo v polke skladieb dopĺňa, v tej druhej však berie do ruky mikrofón a svojimi harsh vokálmi umocňuje trýznivú, miestami mierne hypnotickú náladu.

Synapscape prišli do Prahy odprezentovať najmä aktuálnu dosku "Rhythm Age", pochopiteľne sa však nebránia ponúknuť i staršiu tvorbu. Na záver setu ešte prevzali z rúk Rona, spoluorganizátora večera, který ten den slavil své kulatiny, akési ocenenie, snáď certifikát, ako vďaku za svoju dlhoročnú prácu.

Pavel Zelinka: Přiznám se otevřeně, tvorbu dvojice Synapscape sleduji trochu okrajově. Uznávám Philippovy a Timovy zásluhy, ale jejich vidění temné nátlakové elektroniky mě nikdy zásadně neoslovovalo. Navíc setkání s jejich setem během vystoupení na dekádu starém ročníku Dark Live Festu v pražském Crossu se neslo ve znamení jistého nepochopení. Dnes už vím, že velkou roli hrála únava. Nejen z dlouhého výčtu projektů, které tehdy před Synapscape hrály, ale také spíše brzké ranní hodiny, kam opožděný program set Synpscape posunul.

Dnes byly podmínky – alespoň pro mne osobně – příznivější. Náhle jsem necítil z produkce Němců pouze rytmický hluk, ale také aranžérské finesy, a co jsem od minula cenil asi nevíce, barevnost celého setu. Dostali jsme naloženo industriálně laděných instrumentálek, ale mnozí v sále celkem překvapivě konstatovali, kolik prostoru dostali tracky, kterým vládnul Timův vokál. Ty náhle dostaly někdy více, jindy méně EBM charakter. Rozhodně velké plus! Znalcům na začátek vadila skutečnost, že duo nepoužilo ke svému setu zadní projekci. Na konci ale všichni uznali, že i přes statické, temně modré osvětlení se návštěvníkům dostalo velmi silného zážitku. S tímto hodnocením musím osobně pouze souhlasit.

Fajo: Prestoj medzi kapelami trval dlhšie, než sme očakávali. Čo ale nasledovalo potom, stálo za to! Chrysalide, trio rytierov (nebrať doslovne!) z francúzskeho Strasbourgu, vtrhlo na pódium statočne pomaľované, resp. potriesnené čiernou farbou a show sa môže začať. Mohutná zvuková stena pozostáva z dvoch frontmanov deliacich sa o hlavné (prevažne harsh) vokály a jedného pána vzadu – ten má na starosti mixpult a občasné backing vokály.

Francúzi vedia publikum strhnúť, o čom sme sa dnes naplno presvedčili. Svoju hudbu škatuľkujú ako "21th Century Industrial Music"; pre bližšiu konkretizáciu si predstavte zmes rhythmic noise, digital hardcore, cyberpunk a samozrejme industrialu. Okrem šťavnatého zvuku je však súčasťou ich performance aj vizuálna stránka (spomínané warpainty), behanie po stejdži, ba aj občasné zoskočenie dolu k ľuďom – nie formou stagedivingu.

Podobne ako ich nemeckí kolegovia, aj Chrysalide primárne prezentujú posledný album ("Personal Revolution", 2014), okrem neho a starších vecí však vzbudil záujem napr. špecifický cover hitovky "Another Brick In The Wall Part 2" od Pink Floyd. Publikum reaguje prakticky počas celého setlistu, hýbe sa do rytmu spolu s kapelou a hoci Basement Bar kapacitne nepatrí medzi extra-veľké podniky, jeho koncertné priestory dnes boli prakticky plné.

Pavel Zelinka: Těch koncertů Chrysalide, které jsem měl v ČR možnost vidět, bylo už celkem dost (Matrix, Hell Party, Moravský industriální festival, Zombie Walk afterparty). Přesto mohu svědomitě prohlásit, že ten z minulého víkendu, byl ze všech nejlepší. Pánové za roky fungování dokážou prodat vše, co mají v připravené a nacvičené podobě z minula, ovšem navíc postupně zintenzivňují zážitek v jistou podobu hardcore elektronické katarze.

Přibyly pasáže se samplovanou kytarou (s velkou citlivostí), vokály Arca a Syca se zarývají čím dál hlouběji do těla a já měl celou dobu znovu neodbytně pozitivní náladu z toho, že milovaná temná elektronika právě skrze spolky jako je toto trio, jasně ukazuje, že není muzeální záležitostí, ale směrem, který má potenciál nabízet nové myšlenky, neopisuje od starých mistrů a hmatatelně jiskřící atmosférou dokáže elektrizovat i částečně neznalé publikum. Masakr, bouřící publikum pod pódiem, už teď se těším na jejich další vystoupení.

Fajo: Chrysalide v roli headlinera splnili všetko, čo sme od nich očakávali. Výborne rozbehnutú akciu mal už v nočných hodiných zakončiť DJ Maldoror. Naša púť však končí s odchodom spomínaných Francúzov, odchádzame však s veľmi dobrým pocitom a budeme sa tešiť na ďalší zaujímavý koncert pod krídlami Sanctuary.