Report z lednového Schachtfrequenz festivalu

Cassiel se vypravil do Německa na Sonar, Architect, Prager Handgriff a další. Jaké to bylo?

Městečko Zwickau kousek od česko-německých hranic a proslulý BPM club navštěvovala před lety početná pražská, holíčská či např. čelákovická  fanouškovská enkláva. Ta zde zhlédla nezapomenutelná vystoupení například YelworC, AmGod, Klinik nebo Vomito Negro. Proto jsem se do Cvikova opět po letech těšil a po zhlédnutí line-upu Schachfrequenz festu jsem byl vcelku rychle rozhodnutý vyrazit,. Kontaktoval jsem znalce  Roba, ten zafungoval skvěle a za dva dny jsme seděli v autě směr Trabant city. BPM club už žel nefunguje, akce se odehrávala v útulném klubu Seilerstrasse ve vybydlenější části města, asi deset minut pěšky od centra. Jak je v Německu dobrým zvykem, klub nabídnul super sound a solidně vybavený světelný park.

Jako povedené intro zafungoval německý industrial experimental projekt MDS 51. Nabušený a zvukově hutný set v sobě zahrnoval vlivy power elec, noisu či jeho rytmičtějších poloh. Vizuální stránce dominovala tématická projekce např. Metropolisu. Performer v kukle a jeho distorted vokál, další sound manipulate  performer a ve dvou tracích vilná zpěvačka, jejíž němčina skladby skvěle zarámovala.

MDS 51

Na jednu z vlajkových lodí labelu Ant-Zen, německé power noise techno duo Synapscape, jsem se díky jejich posledním povedeným pražským koncertům těšil. Rytmickým težkotonážním techno blokům dodával šťávu charakteristický zkreslený vokál Tima Kniepa a zrezivělé industriální struktury. Spolu s Philippem Münchem se oba nadšeně pohybovali do rytmu a plný sál včetně mě s nimi. Naprostá spokojenost a čistý zvuk.

Následoval další domácí projekt Xotox. Ten sice nevydává na vybroušených  labelech typu Hands či Ant-Zen, přesto podobně jako třeba další šlapačka Soman stojí za zhlédnutí. Xotox a jeho mozek Andreas Davids předvedl uvolněný set, kterému dominovali hlukové  EBM struktury, zabalené do našlápnutých techno rytmů a poskakující roštěnka za sekvencerem.

Německé  EBM. klasiker duo Prager Handgriff není potřeba početným českým fanouškům představovat, jejich koncert v pražském Rock Café patří do první ligy památných a skvělých pražských  koncertů. Zpěvák Stefan Schäfer a klavesák a třeba velký fanda Schalke 04 Volker Rathmann jsou na svou značku právem hrdi, o čemž svědčí na projekci pod jejich logem umístěné Est.1990. První dvě skladby napálili tak, že Stefan se musel minutku vydýchat a pak už pokračoval v klidnějším nikoliv klidném tempu. Volker skladby odpaloval s razancí kapele vlastní a nadšeně poskakoval za klávesami. Jeho nadupané beaty a komprese v nádherných naléhavých vokálech obohacoval Stefan, to vše v neúprosném tempu jako vždy. Sálem se prohnaly skladby např. "Schwermetall", "Schlagende Wetter", pak byla úplně nejlepší moje oblíbená "Frontal" a nechyběly hity "Bilder Meiner Angst" či závěrečná "Deutschland?". Opět boží koncert jako vždy!

Prager Handgriff

Projekt Architect neuvěřitelně hudebně plodného velikána evropské elektro scény Daniela Myera patří spolu s např. Rendered k jeho směrem k technosoundu vymodulovaným  projektům. Nelze také nevzpomenout jeho výborné  EBM based projekty Destroid či Haujobb. Jako Architect dovezl nadšenému cvikovskému sálu zvukově vymazlený set plný strukturovaných technobeatů, které prokládal vkusnými plochami, řevem do micu či živými perkusemi.

Jako poslední do již řádně nažhaveného a rozpumpovaného sálu zapustil svůj rhythmic noise set belgický Sonar. Ikonické duo  Dirk Ivens (Klinik, Dive, Absolute Body Control) a Eric Van Wonterghem (Insekt, Monolith, Absolute Body Control) vydal na podzim na labelu Hands Productions povedené album "Future Cries" a s tím také začali křižovat Evropu. Takže jsme s Robem zaujali fleky v první lajně a celý  set si náležitě užili. Borci stojící na podiu klasicky proti sobě začli od mašinek svůj hudební dialog. Vlevo Eric v křiváku a černých brýlích spokojeně posílal beaty a jako správny virtous si to podupáváním a kýváním hlavou ze strany na stranu užíval a vpravo se přidával pařící Dirk, který se celý set tlemil a působil velmi spokojeně. Sálu diktovaly nekompromisní  rytmické vzorce, proložené ruchovými pasážemi za doprovodu skvělé  projekce a mraků stroba a dalších světel. Nálož jak má být! Po koncertě ještě nechat podesat od Dirka s Ericem nové CD a nadšený a spokojený odjezd domů.

Schachtfrequenz

mohlo by vás také zajímat