Pavel Zelinka | 21.11.2011 11:41

Gotický kmotr Peter Murphy letos přišel se zbrusu novou deskou, kterou posléze doplnil šestiskladbovým EPčkem. Je jeho tvorba jen nostalgickým vzpomínáním na doby Bauhaus, nebo máme tu čest se silným autorským albem, které obstojí i na sklonku roku 2011? Přečtěte si recenzi Pavla Zelinky...

Peter Murphy – Ninth
Vydavatel: Nettwerk

Proč je tolik lidí spokojeno s novou deskou bývalého frontmana Bauhaus Petera Murphyho? Asi proto, že stále velmi vitální muzikant na letošní desce nekalkuluje. Nepřemýšlí o tom, co by se hodilo, jak by to mohlo znít nebo zda to, co dělá, je správné, nebo ne. Pochybnosti tentokrát zůstaly zamčeny ve sklepě jeho istanbulské rezidence – Peter prostě objednal studio, přizval spoluhráče, metaforicky odpočítal první skladbu a jelo se.

Ano, letošní Murphyho album je jízda. Sebevědomá, mladicky drzá a přitom na mnoha místech mazácká až běda. Už otvírák „Velocity Bird“ se s ničím nemaže, ale stále je to jen rozcvička před další položkou „Ninth“. Singl „See Saw Sway“ totiž dává definitivní odpověď, zda má praotec gotiky v dnešní době ještě co říci. Sice se nejedná o žádnou pravověrnou gotickou fošnu, kdo ale není zaslepený žárovými hranicemi, ten musí uznat, že tohle je čistě trefený střed terče.

Peter Murphy - See Saw Sway

A držme si klobouky, pokračujeme nadále ve strmé jízdě. Teprve pátá položka „Never Fall Out“ zvolňuje tempo a další oddechový čas „The Prince & Old Lady Shade“ je dalším vrcholem tři čtvrtě hodiny dlouhé desky. Pak už, pravda, deska není tou zběsilou jízdou jak na začátku stopáže, přesto jí setrvačnost dotlačí do cíle stále ve slušném tempu.

Že jsem stále nedodal dostatek pádných důvodů, proč mít devátou sólovku Petera Murphyho rád? Tak dobrá tady jsou:

V rozhovorech Peter přiznává, že se mu zachtělo natočit přímočařejší album. Prý v duchu návratové „Go Away White“. Jenže na rozdíl od reunionové desky Bauhaus, která chtěla být divoká, ale zároveň se jednalo o kompromis několika silných muzikantských osobností, „Ninth“ je diktátorskou one man show, která se neohlíží napravo ani nalevo. Autorská bezohlednost zde slaví velké vítězství. Hudbě totiž kompromisy nesvědčí.
Ty tam jsou Murphyho pověstné vokální kudrlinky. Ano, patří neodmyslitelně k jeho osobnosti, přesto jejich absence nahrazená na mnoha místech čistým rockerstvím dává na tuto stránku Murphyho osobnosti hravě zapomenout.
Peter předložil na desce hned několik rozbušek nejvyšší kadence. Vedle již zmíněných „See Saw Sway“ a „The Prince & Old Lady Shade“ je rozhodně i klipovka „I Spit Roses“ nebo „Memory Go“. To rozhodně není málo.

Stále nestačí? Tak si teď nečekaně pomůžeme druhou deskou, kterou Peter letos vydal, viz níže.

Peter Murphy - The Secret Bees of Ninth
Vydavatel: Nettwerk

Další šestice skladeb už na první poslech jasně naznačuje, proč byla vydána zvlášť od hlavní sady skladeb na „Ninth“. Jedná se kolekci balad, jakousi chladivou protiváhu žhavého litého olova dlouhohrajícího předchůdce.

Pokud jsem naznačoval, že existence „The Secret Bees Of Ninth“ je dalším argumentem hrající do karet letní deváté řadovce, tak je to právě z toho důvodu, že EP vrací ve středních tempech do hry Murphyho ne jako rockera, ale coby jezdce na zpěněných emocích. Jenže jízda je to pomalá. Příliš pomalá na divoké piruety a další kejkle, které spíše než uvěřitelně působí v baladách nepatřičně. Jako byste si natáhli na sebe nejlepší večerní šaty a vyrazili s nimi na pravidelný fotbalový trénink.

Peter Murphy - Gaslit

Tím nechci druhou sestavu písniček úplně odpravit, přesto se mi dere na jazyk citát hry Divadla Járy Cimrmanna „Dlouhý, široký a krátkozraký“: „Dr. Zeman nebo cumbašpíl Dr. Drábek povídali taky zajímavosti, ale proti Dr. Svěrákovi to byly úplné voloviny.“

Průměr „The Secret Bees Of Ninth“ se odhalí zařazením singlu „See Saw Sway“ na konec baladického nosiče. Po ušlechtilém klimbání vás nakopne dobře míněný štulec pod žebra. A to by měl být jedna z vlastností dobrého rocku, ne?

Hodnocení

Ninth – 85%
The Secret Bees Of Ninth – 55%