Ačkoliv cyberpunk není legitimním stylem hudebním, ovlivnil a ovlivňuje pěknou řádku žánrových umělců, a to jak po stránce tématické, tak vizuální. Na tento zajímavý inspirační proud se podívala Lyrel ve svém pojednání.

Žereš nutrigranulát a říkáš tomu večeře. U protějšího stolu ti ségru opruzuje korporátní oblek, a ty mu ani nemůžeš načít úsměv, protože ten grázl podepisuje šeky místní policii. Tvůj kámoš se šťourá konektorem v hlavě, mektá něco o softu, co do sebe stáhnul, střídavě si odklápí plastovej kryt mozkovny a vyměňuje čipy, cos mu přines. Říkáš si, že to pomalu přehnal, řezníci mu prodali špatnej ware, chápej, levný čínský šméčko, žádný sexy úpravy, co by připomínaly maso, jenom blbý dráty a uťapanej plech. Má ruce, že by se dal použít místo magnetický tabule pro parchanty ve školce. Ale v tomhle pajzlu se to ztratí, tady je každej nula, mizernej datovej kapsář, drogovej programátor. Takhle sis to, brácho, nepředstavoval, co? Budoucnost není ani zdaleka tak nablejskaná.

Definice: Cyberpunk 

Někdy v sedmdesátých letech překrásného dvacátého století, vyexcitovaná studenou válkou a dobýváním vesmíru, byla science fiction (alespoň v literatuře) na svém vrcholu. Chvíli poté se budoucnost stala „odhadnutelnou“ a nalepila se na ni nehezká patina společenské závislosti na technologiích. Najednou měl každý televizi, rádio a telefon. Najednou to do Číny nebylo až tak daleko. S nástupem osmdesátých se od sci-fi odloupl subžánr velmi pevně definovaný, dalo by se říci, že jediným autorem. Přesto, že je W. F. Gibson (*1948) považovaný za hlavu cyberpunku, není otcem názvu, ani jeho prvním spisovatelem. Žánru dal jméno Bruce Bethke, „Cyberpunk“ byla jeho krátká povídka. Estetiku stvořil až film. Inspirován Dickovou novelou „Sní androidi o elektronických ovečkách?“ natočil Ridley Scott kultovního Blade runnera (1982 - u nás šel pod českým názvem „Ostré komando“). Smršť, která následovala, dala vzniknout celému hnutí - umělý jazyk, stvořený pro papír a čtenáře prosákl do vědy. Stejně tak bodymodifikace a kybertechnologie, původně pouze teoretizované spisovateli, se díky komunitě (hlavně té odborné) staly realitou. Dnes se nadšenci scházejí na serverech jako Grinding nebo Fashioning Technology.

Cyberpunk je blízká budoucnost, nijak malebná, možná právě proto uvěřitelná a realizovatelná, taková, ve které se kybernetika stala součástí evoluce lidstva. Je to téměř urbanistická óda na kolektivní vědomí skrz informační sítě, místo, kde orwellovská prasata nahrazují megakorporace a média. Jen místo koní a oslů nastupují „internetoví anarchisté“ a vykradači dat. V cyberpunku zaniká fyzický sektor, virtualita, která tolik věcí usnadňuje, se mění v dvojakou zbraň - co se dá do systému vložit, dá se i smazat, ukrást, upravit. Lidské tělo, modifikované na supervýkonný stroj, příslib nesmrtelnosti skrz síť, ale zároveň s tím i sněť, rez, přelidněnost, extrémní sociální rozdíly, kriminalita, hlad. Z wiki se mi moc líbí shrnutí nálad cyberpunku do hesla: „High tech, low life.“

Cyberpunk: Bez definice

Nakrásně můžete vyjmenovat poznávací znaky, úkazy a polohy cyberpunku v literatuře a filmu, ale když dojde na lidi, hlásající ho vizuálně, tedy pomocí „hadrů“, není žádné pravidlo, žádná uniforma, která by to řekla jasně. Pokud vyloženě nepotkáte geeka v triku „Jsem cyberpunker.“ S muzikou je to ještě horší. Ale nejdřív k punkerům.

Gothic scéna tuhle část příběhu nemá moc ráda, ale byly jednou dvě taneční subkultury…jedna techno a druhá rave, obě dost podobné, když došlo na oblečení, neonové barvy, umělé kožešiny, sci-fi oblečky, stříbrné bundičky. To, co z ní vzešlo kontaktem s cyberpunkem a přitvrzením muziky je to, co znáte pod označením cybergoth - syntetické dready, kyberbrýle, síťované topy, hyperkrátké sukně, prvky bondáže a fetiše, respirátory, platformy, chlupaté návleky na nohy, ujetý make-up. Krom cybergoths existuje ještě druhá skupina „oháknutých“ a to cosplay, neboli lidé oblečení podle cyberpunkových filmů (a knih) za účelem zúčastnění se karnevalové (či jiné tematické) párty. Protože těch, kteří by nosili opravdovou cyberpunkem ovlivněnou módu, čili si pošili  svůj osmdesátkový křivák kabely a přes oko natáhli noktovizor, je totální minimum. Je ovšem ještě jedna skupina lidí a to jsou hi-tech a už zmiňovaní bodymodification příznivci. Už dnes je totiž možné pořídit si elektronické funkční implantáty, UV tetování nebo kostrbatě polyfunkční umělou končetinu.

Skrz naskrz sluchový aparát

Jestli doufáte, že existuje něco jako cyberpunková hudba, pak vás zklamu. Neexistuje. Ale existuje hudba cyberpunkem inspirovaná a existují bandy, které se k CP hlásí celým svým nanoboty prolezlým srdcem. Vzhledem k tomu, že opravdu není jediný zvuk, který by šlo označit jako zvuk cyberpunkový, jde o kapely s naprosto ulítlou vizuální stylizací a pak je jedno, jestli do světa srší disko, elektro, EBM, industrial, techno nebo new age. Soudobá taneční scéna je zvyklá spojovat si s cyberpunkem spíš tvrdší elektronickou hudbu jako australské Angelspit, Amducsii z Mexika nebo bogotské těleso Psyborg Corp, kteréhož součástí je veleslavná DJane Miss Pixel. K inspiraci světem megakorporací se otevřeně přiznávají i kytarovější Dope Stars Inc., jak prozrazuje už samotný název zatím poslední desky "21st Century Slave". Malé pozdvižení na scéně způsobil v roce 1993 rockový muzikant Billy Idol vydáním alba s názvem „Cyberpunk“. Po prvotním nadšení došlo k nemalé kritice a doteď panuje názor, že se muzikant pokusil svézt na vlně popularity knih a filmů, zatímco úroveň hudby je nevalná (vnesu osobní zážitek z poslechu alba - usnula jsem).

Takže to shrnu. Je potřeba si uvědomit, že cyberpunk není hudební žánr, ale žánr literární. Dostal poměrně pevné mantinely hned zezačátku, a není snadné z nich vybočit, aniž byste sklouzli zpátky do sci-fi. Přesto kolem CP vznikl fanouškovský kanál, jakési hnutí, které se snaží dát cyberpunku reálný, převážně vizuální rozměr. Cybepunk je kultura za kulturou, protože oslovil nadšence z hodně rozdílných poměrů a společenských vrstev - od odborníků a vědců po taneční ligu. Každý ho pojal po svém. Prosákl i do té naší drobné potemnělé subkulturní rodinky - vždyť Angelspit se svým heslem: „Cyberpunk riot squad“, či japonští freaci Psydoll hráli v Praze na Electro Prague festivalu a nemálo podobných formací se každoročně objevují na Wave Gotik Trefen, či Castle party.

Nakonec ještě děkuji Muchacho Robotovi za přednášky z kyberfilosofie a četné konzultace, tento drobný článek by bez něj nevznikl.

mohlo by vás také zajímat

Cathedral In Flames po svém překopali klasiku Billyho Idola

Angelspit před vydáním nové desky předvádí největší trik

Čerstvý singl Angelspit je venku

Nejlepší desky roku 2021 podle Sanctuary.cz