Ash | 25.04.2018 16:44

Jako cesta do minulosti působilo nedělní dostaveníčko páně Michala Gravese do klubu Barrák.

Michale Graves, The Rocket Dogz, Baby Secondhand
Ostrava, klub Barrák, 22. 4. 2018

Když se v roce 1995 dali znovu dohromady Misfits, na postu zpěváka se usadil tehdy ještě devatenáctiletý Michale Graves. Svým nezaměnitelným a charakteristickým hlasem opatřil desky „American Psycho“ a „Famous Monsters“, než šel zase o dům dál. Z Misfits se stala karikatura sebe sama, Graves se vydal na sólovou dráhu. První pořádné turné po kontinentální Evropě se odehrálo až v roce 2018 a tam jsme zkrátka nemohli chybět.

Ale nepředbíhejme, večer odstartovala opavská kapela Baby Secondhand. Na pódiu se objevil pán v pruhovaném sáčku á la Beetlejuice, hlavní zpěvák a basák si to přicválal zase s umrlčím makeupem. Image slibovala zajímavou podívanou, hudebně se však jednalo o tuctový punkrock, který ničím neoslovil. Texty v češtině působily úsměvně, přítomnost Beetlejuice na pódiu jsem navíc nepochopil. Působil jako rodičovský (věkem spíše prarodičovský) dozor muzikantům, na nic nehrál, sem tam něco zaskřehotal do mikrofonu a plnil funkci roztleskávačky. Otřesen bizarní podívanou jsem po třech skladbách radši vyrazil na vzduch.

To v případě pražské smečky The Rocket Dogz se jednalo o šálek úplně jiného pitiva. Sehraná banda, která za roky působení na scéně nabrala tolik zkušeností, že by mohla školit mladší kolegy, do lidí hned ze startu valila poctivý psychobilly set. Hafani mají na kontě momentálně silnou a hodně povedenou desku „Bad Blood“, ze které se tedy logicky hrálo nejvíc. Aktuální albový zářez je nadprůměrnou psychobilly jízdou i ve světovém formátu, na našem malém rybníčku působí taková profesionalita osvěžujícím dojmem. Na klucích jsou stovky koncertních pódií, na kterých prolili pot, vidět, veškeré zkušenosti zúročili v energické vystoupení, během kterého promočil košili nejeden psycho tanečník. Klobouk dolů.

V klubu byli ale všichni natěšení na hlavní hvězdu večera, která se brzy došourala na pódium se svým klasickým kostliveckým makeupem a hned od prvního pohybu bylo jasné, že je pro spoustu osazenstva legendou současného punkrocku. Celý koncertní set byl sestaven převážně ze skladeb Misfits, a tak si všichni přítomní zavzpomínali na svá mladá léta. Písně z Gravesova sólového počinu tvořily minoritu celého koncertu, a vlastně to ani nebylo na škodu, některé (převážně ty novější) do celkového vyznění koncertu nezapadaly.

Ale hity jako „American Psycho“, „Scream!“, „Crying on Saturday Night“ nebo „Dig Up Her Bones“ byly vrcholy večera, které si užíval snad každý. Pravda, nestává se denně, že by do Ostravy dorazila osobnost takového věhlasu a odehrála tyhle nesmrtelné songy, natřískaný klub a hlučná odezva byla snad podařenou odměnou. Sympaticky navíc vyzněl i závěr koncertu, kdy se kapela neodebrala do backstage a nenechala se hloupě vyvolávat zpět. Dle vlastních slov jsou pánové na toto divadýlko už staří a se slovy „Teď skončil koncert a od teď hrajeme přídavky“ nahrnuli dalších osm (!) songů. Nakonec ale i na to zprofanované vyvolávání došlo a skutečně se Graves s družinou ještě vrátil.

Michale Graves - Pumpkin Head

Velkou devízou celého koncertu byla určitě sehraná doprovodná kapela. Kytarista Loki s Gravesem vystupuje už skoro dvacet let od chvíle, kdy odešel z Misfits. Prošli spolu několik kapel (Graves, Gotham Road) a dle zpěváka jsou momentálně nejlepší přátelé. Bubeník Tony Baptist žene koncerty dopředu taky už řádku let, na postu baskytaristy se jako host v posledních měsících usadil výrazný Argyle Goolsby z jiné hororové veličiny Blitzkid. Na jeho hru na basu je radost koukat, ten člověk jako by ji měl přirostlou k tělu. Všichni navíc vložili do koncertu svou nemrtvou duši.

Misfits revival zkrátka nadchnul, silný Gravesův hlas se linul celým klubem, energie a pot stříkaly na všechny strany a ve tvářích přítomných se povětšinou zračil úsměv a uspokojení, že mají možnost vyslechnout nestárnoucí klasiky přímo od jejich tvůrce. Sám jsem si nejvíc užil milovaný Misfití lovesong „Helena“ („If I cut off your arms and cut off your legs, would you still love me anyway?“), po punkové smršti, která se ani na chvíli nezastavila, jsem však odcházel nesmírně nadšen. Michale Graves je pan zpěvák a jeho hity zkrátka nestárnou. Díky za ně!

Děkujeme Zedovi za video z koncertu!