Já je beru (tedy ty staré, německé) jako jistý druh historického dědictví. Proto je mám tak moc ráda. Dýchá na mě takový to kouzlo toho neznánýho, a kolikrát přemýšlím nad tím, co se asi stalo, proč ti lidé zemřeli (hlavně když jsou tam jména malých dětí) a nebo z jakého důvody ten hrob už nikdo nenavštěvuje. Občas mě tohleto dovede k zajímavým námětům k přemýšlení. A některé ty "básničky" na hrobech, napsané schvabachem, jsou úchvatné (tedy když posléze někoho poprosím, aby mi je přeložil).
Já je beru (tedy ty staré, německé) jako jistý druh historického dědictví. Proto je mám tak moc ráda. Dýchá na mě takový to kouzlo toho neznánýho, a kolikrát přemýšlím nad tím, co se asi stalo, proč ti lidé zemřeli (hlavně když jsou tam jména malých dětí) a nebo z jakého důvody ten hrob už nikdo nenavštěvuje. Občas mě tohleto dovede k zajímavým námětům k přemýšlení. A některé ty "básničky" na hrobech, napsané schvabachem, jsou úchvatné (tedy když posléze někoho poprosím, aby mi je přeložil).