Ano, ano, jak tu bylo řečeno, třeba se za tři roky stanu velkým raperem. Ale teď jím nejsem a žiji svůj život tak jak ho žiji, se svými přáteli a zájmy a nemá smysl zabývat se tím, co bude za pár let. Teď nic nezměním, ani nechci, to nejhlavnějším na této "lidské identitě" je přeci to, abychom se cítili dobře, mezi svými a tím, co nás zajímá. A jestli je to rap nebo gotika, to je přece jedno. Nemyslíte?
