Původně jsem tenhle report vůbec nechtěl psát. Je nás v elektro komunitě fakt málo a já nikdy nechci nikoho hanit. Ale nakonec jsem ho napsal.

Fotky jsou od SaxiWitch

Pravidelná brněnská klubová noc Clubbers Die Younger měla minulý víkend už 21. pokračování, a protože hlavní pořadatelka pozvala můj momentálně velmi oblíbený ansámbl z Reichu, nezbývalo než se vydat do Asie. Klub Brooklyn není zrovna zvuková a světelná Mekka, ale pokud si umíš říct Vildovi (místní… no… jak bych to… zkusím napsat zvukař) a pohlídáš si to, tak to i přes kolosální minimalismus zdejšího PA systému, docela hraje.

Rozdělme večer na český a německý set. Na ten první bych opravdu nejradši zapomněl. Domácí trio Plague Called Humanity se snaží o hodně krutou verzi EBM, ale celé to působí směšně a nedotaženě. Říkají tomu cyberpunk, což mi nedochází ještě teď. Vůbec nechápu, proč byl na pódiu kytarista, kterému lezl z nástroje tak hrozný zvuk, že snad ani deathmetalové party před dvaceti lety, neměly na demu z garáže takovouhle odpornost. Dozvěděl jsem se, že je to záměr… Vůbec nechápu, proč frontman jasně deklaruje levičácko-anarchistické postoje, fuckuje Facebook atd. a vedle něho se celý koncert velmi slabě svíjí goth-electro kurvička, která v kontextu vůbec nedává smysl. Dozvěděl jsem se, že je to záměr a že tomu nerozumím. Potom to opravili na tezi, že to byl jen pokus, prý pro jednou.

Muzika sama o sobě absolutně bez nápadu, snad jen ta úplně poslední věc, kterou složili, se nám pozdávala. Mám rád v tvrdé hudbě naefektovaný hlas, ale chci mu alespoň trochu rozumět. Tady nešlo o efekt, celý koncert byl jen odeřvaný bordel bez chvíle změny. Dozvěděl jsem se, že to je záměr, protože zpěvák vysvětlí text ještě před písničkou. Prostě sorry, i ty největší německé šrumce alespoň vzdáleně pracují s dynamikou, ale tohle začalo a v té samé intenzitě to i skončilo. Celá kapela musela vědět, jak z prdele to dole hraje, ale zpěvák si neodpustil kecy, proč stojíme vzadu a proč nejdeme blíž. Ice, fakt mi věř, že jsme vzadu byli kvůli zvuku, kdybych se od Tebe nechal zlákat dopředu, umřel bych na ušní otok.

Pojďme dál. Pražská gruppa Neuromancy rating koncertu také neposunula. Opravdu jsem věřil, že moji značně egocentričtí kamarádi udělali od léta kus práce – neudělali. Bylo znát, že oproti PCH mají alespoň harmonické nápady a dynamické změny, ale tím to končilo. Kytarista, který se neslyší, nemůže hrát přesně, viď Dočky?! Klávesačka, co se neslyší, nemůže hrát přesně, viď Martino?!

Ale největší tragédie je skladatel a zpěvák v jedné osobě. Ori, to se nedá poslouchat. Jeho zpěv není punk, jak mi tvrdil, protože punk je Haubert z Visacího Zámku. Předvedl vokál člověka, který je zcela bez sebereflexe a hudebního sluchu. Slyšet ale musí, protože muziku dělá on, takže je pouze egomaniak, který není ochotný připustit, že zpívat neumí a neměl by to dělat. Moje zklamání bylo obrovské. Jediné světlé momenty byly, když se postavil za mikrofon basák Dirby, který svým narapovaným zpěvem alespoň trochu korigoval ten Titanic.

 
Původně jsem tenhle report vůbec nechtěl psát. Je nás v elektro komunitě fakt málo a já nikdy nechci nikoho hanit. To jsem radši nepsal nic. Ale druhý den po koncertě jsem si na sociálních sítích přečetl, jak to byl špatný klub (v Brooklynu už hrát nebudeme – takže si myslíte, že v jiném klubu vám to půjde lépe?), špatný zvukař, nedostačující vybavení…. Ne, ne, nic takového – vy jste byli špatní, jak jen to šlo. Dokonce mi někdy přišlo, že to kapela ví, že to zní totálně z prdele, ale je jí to jedno. Ale to rozhodně není polehčující okolnost. Tentokrát to opravdu bolelo a myslím, že byste s tím měli něco udělat, protože si neumím představit magora, který by to chtěl slyšet znovu. Ori, rozhodně se nenech ukecat těmi internetovými rozumbrady, kteří Ti tam píšou, ať se na všechny, komu se to nelíbí, vysereš a ať teda nechodíme na tvoje koncerty. To nejsou kámoši, ani muzikanti, ale kreténi.
 
Jelikož to píšu naněkolikrát, měl jsem zrovna možnost si přečíst, že kapelník kvůli mým kecům po koncertě a svojí vrozené nenávisti k lidem Neuromancy asi rozpustí. No nevím, přijde mi to dětinské. Jenom kvůli tomu, že se nepovedl koncert a frontman zjistil, že neumí zpívat, tak se nemusí končit. Třeba by jen stačilo za mikrofon postavit někoho, kdo to umí, nebo daleko víc využít ke zpěvu basistu. Je mi fakt líto, že jsem tohle musel napsat. Doufám, že se mnou ještě někdo z nich promluví. Daleko radši bych jásal nad novým, kvalitním českým bandem, který zvíří ty místní stojaté vody. To se nestalo….

Po tomhle dvojitém nesmyslu jsem byl strašně nasranej, že jsem si nechal doma ujít křest Mortal Cabinet, protože jsem si myslel, že obě kapely hrály divně kvůli PA systému a už se to nezmění. Tak to ani náhodou, protože přichází berlínský drak s třemi hlavami – Schramm. První tóny jsem si myslel, že mi někdo nepozorovaně nasadil sluchátka. To byl zvuk, že mi to otevíralo póry. Jak naše tělo dýchá i kůží, tak já v ten moment kromě uší vnímal i tělem. Kurva, kurva, kurva to byl zvuk jak víno! Basovalo to, dynamiku to mělo, kapela se slyšela. Takže naprosto zbytečné české kecy o špatném klubu a zvukaři – hovno, je to jenom o kapele a možná o equipmentu, ale nemyslím si, že by měli nějak kapitálně lepší nástroje. Paradox je, že jim se zvukem pomáhal basák z Neuromancy. Trvalo to docela dlouho, ale výsledný noise byl v daném místě zcela dostačující.

Zlá Hadice, která pořádá Clubbers Die Younger, má se Schramm stejný zážitek jako já v Mnichově. Náhodou je viděla ve Vídni a totálně si z toho sedla na prdel. Oslovila je a ti frajeři si to tady sekli jen za cesťák. Největší respekt! Ještě loni hráli převážně songy z eponymní desky, ale letos už přivezli v podstatě nový playlist, kde se objevily jen čtyři songy z prvního LP. Baví mě na nich, jak je deska celá synth, ale naživo, je tam kytara opravdu znát a je to o moc ostřejší. Celý zbytek playlistu už byly fláky z nové dlouhohrající fošny „Antiform“, kterou podle svých slov zrovna domíchávají.

Koncert byl opravdu nabitý. Malinko mě nakrkli, že nezahráli mojí nejoblíbenější „Illuminati“. Když jsem se Schauleho ptal proč, když hrají u nás poprvé, hned vynechají svůj největší hit. Odpověděl s úsměvem: „Proč ne? Alespoň přijdeš příště!“ To mě rozesmál, fakt dobrá taktika.

Výkon celého bandu byl takřka bezchybný, bubeník přesný jak metronom. Tentokrát měl pod svou zvedlou bicí soupravou i jeden šlapák, ale nehrál na něj, protože celou kopákovou kanonádu generuje drum modul a Roman „Schaule“ Zilski jenom domlacuje virbl, přechody a činely. Kytarový apokalyptický punkáč Ringo S. Zillator Behn byl také přesný jak geometr. Miluju jeho stojan na keyboard, který je z ohromného tlumícího péra, pravděpodobně z nějakého obřího Zilu. Když se opře o klávesy a potom je od sebe zostra odstrčí, vypadá to bezvadně, jak se klátí na té ohromné pružině. Absolutorium patří i k mikrofonu. Rober Meyer (není už těch Meyerů nějak moc?) předvedl, že umí zpívat tak, jak to předvedl na desce, prostě to není žádné studiová primadona. Zvukovou barevnost ještě doplnil hrou na theremin, který jsem viděl naposledy obsluhovat bratra Horáka na Vanesse, kde se to ne úplně podařilo, ale tady to znělo dokonale.

Ale zapomeňte na to, že mě předkapely tak otrávily, že by se mi po nich líbili i Eva a Vašek! To ne, Schramm bezpochyby potvrdili kvalitu, díky které se teď začínají objevovat na festivalech a v klubech po Evropě. Pevně doufám, že se během chvíle katapultují do “A“ sektoru hudebního průmyslu a brzo je uslyšíme na obřím zvuku. Klidně bych na ně letos na M’era Luně zašel na main stage!

SCHRAMM

1. Dreizehn
2. Schreie
3. Dein
4. Hass Mich
5. Antiform
6. Bizarr
7. Stosszeit
8. Summertime
9. Kommando Sonne
10. Burlesque
11. Schwarzes Weib
12. Tierliebe
13. Ferryman
14. Noch Einmal

Encore

15. Musclecar
16. Wasch Dich

mohlo by vás také zajímat

Anarchie budiž rozpoutána na novém EP Plague Called Humanity

Plague Called Humanity nás připravují novým singlem na anarchii

Brněnská akce Clubbers die Younger slaví šesté narozeniny

Němci SCHRAMM se chlubí videem natočeným na Junktown festivalu