Po čtyřech letech vydala maďarská dvojice novou řadovku a měla hodně těžkou úlohu navázat na předchozí pecku...

Black Nail Cabaret - Chrysanthemum
Vydal: Dependent, (46 min)

Po pro mne poněkud rozpačitém albu „Pseudopop“ se Black Nail Cabaret vrátili do studia v životní formě a jejich minulá deska „Gods Verging on Sanity“ patří do zlatého fondu oduševnělé elektroniky. O to víc jsem byl zvědavý, jestli si tuhle formu Emke a Krisztián udrží i na dalším dlouhohrajícím zářezu. Po čtyřech letech vykvetly chryzantémy a naštěstí tentokrát nezvěstují truchlení. Naopak. Black Nail Cabaret jedou a rozdávají radost plnými doušky.

Jak obal „Chrysanthemum“ navazuje na estetiku předchozího výtvoru, děje se tak i po stránce hudební a obě poslední nahrávky by v klidu mohly tvořit dvojalbum. Fascinující je pestrost, hravost a chuť zkoušet nové věci, kterou dvojice promítá do veškeré svojí tvorby. Taková „My Home is Empty“ na úvod nikam nechvátá a je vlastně příjemnou synthpopovou písničkou, kterou však zpestřují disharmonické pazvuky, které často využívá Chris Corner v IAMX. Skladba s jednoduchou a přímočarou strukturou tak dostává pokroucenou a o chlup složitěji stravitelnou pachuť, jejíž výhodou je, že posluchači nic neusnadní a přesto si zachovává chytlavost.

Zajímavé je, že paralel s IAMX jsem si nejspíš nikdy dřív u Black Nail Cabaret nevšiml, zatímco u novinky se mi to stalo hned několikrát. Úžasně zatěžkaná „1mg“ mne na první dobrou zvukově přenesla do podobné schízy jako „Terrified“ z dílny IAMX a závěrečnou „Faceless Boy“ bych pro změnu rád slyšel nazpívanou Chrisem. Jsou to spíš příjemné nuance, které oba projekty propojují, ale už díky oběma specifickým vokálům se nedá mluvit o nějakém napodobování. Naopak překvapením může být postpunkový track „Darkness is a Friend“, v němž se Emke vokálně vyřádila a vytrilkovala dosytosti.

Ovšem jestli na současných Black Nail Cabaret něco zbožňuju, potom je to jejich schopnost uvařit pořádně ostrý taneční guláš, který vás protáhne po parketu z jednoho kouta do druhého. Je libo povlnit se v poklidném šlapání zelí a mávání rukama? Dejte si „Autogenic“. Chcete zapomenout na okolní svět a utopit se v mlze a stroboskopové bouřce? Na nic nečekejte a odpalte „Totem and Taboo“. Máte v kapse kvalitní materiál a hodláte opanovat dénsflór divokou kreací? Hysterická „Neurons“ čeká právě na váš záchvat. „Teach Me How to Techno“ promlouvá už svým titulem a nezklame.

No a samozřejmě že nechybí ani rozjímavé songy plné emocí, které dávají největší prostor vyniknout hlasivkám Árvai-Illés Emese. Tahle žena vás schramstne na posezení jako nezpochybnitelná bohyně. Bez problému přechází z hlubokových barových poloh do operetních trilků či rapových deklamací a je zkrátka úžasná, dokonalá a skvělá. „Godspeed“ je hořká jako silná káva po nepovedené noci, „Roatrip“ hladí osmdesátkovým odérem i duchem Shakespearových sestřiček a závěrečná, už jednou zmiňovaná, skladba „Faceless Boy“ je zkrátka překrásná, dojemná a vhání slzu do oka.

Black Nail Cabaret se neopakují a přesto se jim podařilo to, co s předchozím albem. Znovu vás dovedou vytáhnout na párty, kde za ně jste schopni položit život na parketu, aby vás v minutě chlácholili, pohladili, donutili popřemýšlet, nebo zkrátka potěšili dobrou muzikou. Kapitolou samou pro sebe je samozřejmě Emke. Pokud té jednou propadnete, jste ztraceni na věky věků. Ale naštěstí to zdaleka není jenom o ní. Základ je schopnost napsat silné tracky a to se dvjici daří s přehledem. Dost řečí, je čas abyste si tuhle kytici očichali sami...

Hodnocení: 90%

Tracklist:

01. My Home is Empty
02. Autogenic
03. Totem and Taboo
04. Never Enough
05. Neurons
06. 1mg
07. Darkness is a Friend
08. Godspeed
09. Roadrip
10. Teach Me How to Techno
11. Faceless Boy

mohlo by vás také zajímat

Black Nail Cabaret se s novým singlem vrací do hypnoticky elektronických tenat

Black Nail Cabaret představí na novém albu svou kapelní, rockovější podobu

Podívejte se na nový videoklip Black Nail Cabaret

Nejlepší desky roku 2020 (díl první)