sanctuary.cz | 04.01.2021 17:25

Bilancování. Bez něj by vykročit do nového roku nešlo a proto jsme pro vás ve dvou článcích shrnuli na hromádku desky, které nás v roce 2020 bavily nejvíc. Dejte nám oplátkou vědět, co v uplynulém roce zaujalo vás!

První pětku vybral Samgarr:

Civic Center – The Ground Below (American Dreams Records)
Debutové album chicagských Civic Center je jedno z nejdivnějsích alb našeho výběru. Industrial? Ano. Dub? Je tam. Postpunk? Bez diskuze. K tomu občas vytryskne překvapivě chytlavá melodie a není co řešit. Těšíme se na další desku, nedejbože na živé vystoupení!

Rosegarden Funeral Party - At The Stake (Young and Cold Records)
Tohle letní EP texaské party některým z redakce "odjebalo dekel" tak, že ho ještě doteď nenašli. Kapela široce rozkročená nad postpunkovým a gothicrockovým dědictvým let osmdesátých servíruje s rozmáchlostí stadionových The Cult moderní gotiku, která se neztratí na temnotemné party ani v rádiovém vysílání.

Sonsombre - One Thousand Graves (Post Gothic Records)
Jednomužný projekt Brandona Pybuse je na své třetí desce gotičtějsí než SOM a XIII. století dohromady a občas lavíruje na hranici kýče. I přes to deska funguje tak jak má a rádi se s kapelou vydáme na další jízdu mezi hroby prokletých básníků.

Spectres - Nostalgia (Attrofact Records)
Když tahle kanadská banda vydala své druhé LP "Nothing To Nowhere" museli jsme je prostě pozvat do Prahy. Od té doby je pečlivě sledujeme a nová deska "Nostalgia" patří k tomu nejlepšímu co si z roku 2020 můžete pustit. Kapela dokazuje, že se neveze na vlně nostalgie 80. let, jak se to mnohým žánrovým souputníkum stává, a servíruje chytlavé songy, které mají navíc výborný zvuk.

Faus Project - The Future Comes On Sleeping Pills (Analog Wasteland Records)
Autor tohoto jednomužného projektu Emmanuel Gillard dedikuje svůj první dlouhohrající zářez fanouškům kapel Suicide, The Soft Moon a New Order. My přihazujeme ještě A Place to Bury Strangers, kvůli občasným výbojům syrových kytar a mačkáme v přehrávači tlačítko repeat.

Druhou pětku sepsal a obrazem doplnil Demi:

Raskolnikov - Lazy People Will Destroy You (Manic Depression / Icy Cold Records)
Francouzsko-švýcarská trojice nesnáší lenochy a to se projevilo i na pokračování jejich debutu, který je snad ještě vymakanější a rafinovanější, než povedený předchůdce. (Víc než) post-punk s křišťálově čistým a barevným zvukem musí zaujmout každého fandu melodické kytarové muziky a plus za vokál si mohou přičíst fans She Wants Revenge.

Raskolnikov - Montauk Point Lighthouse

grabyourface - shore (Negative Gain)
Marie Lando si nepotrpí na velká písmena ani na mezery mezi slovy. Nemá na mezery čas, protože svoje emoce chrlí na posluchače jedním dechem. Bez přemýšlení. Její elektronika nikam nepospíchá. Zato pořádně bolí. Na nejnovějším ípíčku navíc přidala silné melodie a nahrála zatím svou nejlepší věc.

grabyourface - shore

Black Nail Cabaret - Gods Verging on Sanity (Dependent Records)
Maďarská dvojice našla na svém pátém albu dokonalou symbiózu vlastních silných stránek. Jestliže dokázala na starších nahrávkách zaujmout mile popovou pisničkovostí, evidentní láskou k analogům a k hrátkám se zvukem, potom se na novince sešlo všechno ve správném poměru. Emke shodila černou hřívu a přes sestřih ala Sinéad se momentálně dostala někam k Annie Lennox. Ale hlavně nazpívala desku, které by možná slušela cena za sexy desku roku.

Black Nail Cabaret - No Gold

Velvet Kills - Bodhi Labyritnh (Unknown Pleasures)
Proč píšeme "možná"? Protože nové EP letos vydala taky Susana Santos a její parťák ve zločinu Harris Iveson. Jejich nový výtvor je společensky nekorektní, provokativní, svěží, nekouká na stylové škatule a při vstupu na parket vám rovnou strčí do úst pilulku prapodivné barvy. A ten hlas...!

Velvet Kills - Bitch Face

Goethes Erben - Flüchtige Küsse (Dryland Records)
Nejnovější výtvor Oswalda Henkeho bude pro mnoho fans těžce zpracovatelným. Jedná se totiž o recitál, jehož veškeré nástrojové obsazení čítá křídlo a cello. A samozřejmě Oswaldův specifický divadelní přednes v němčině. Silné album, na nějž si člověk musí udělat čas. Odměnou mu bude intenzivní intimní hudební zážitek.

Goethes Erben - Heldenuntergang

Se svou pětkou do pověstného mlýna přispěchal taky Pavel Zelinka:

Lights AM - Shine Our Lights EP + Surrender & Evolve EP (Alfa Matrix)
Nor Erlend Eilertsen nechává své Essence of Mind prozatím spát, o to víc se zakousnul do práce na svém sólovém projektu Lights A.M. Po lednovém šestiskladbovém EP "Shine Our Lights" přišel pouze o tři měsíce později s další pětiskladbovou kolekcí. Erlend na obou nosičích kombinuje synthwave prvky s futurepopovou velebností a synthpopovou melodikou. Přirovnání k pokračování cesty, kterou Apoptygma Berzerk opustili před dvěma dekádami na singlu Kathy's Song, je docela přesné.

Finlay Shakespeare - Solemnities (Editions Mego)
Jde v synthpopu hledat nové postupy a nálady? Bristolský freak Finlay Shakespeare nám na letošní desce "Solemnities" ukazuje, že ano. Představte si zpěváka Duran Duran Simona Le Bona v těsné spolupráci s ADULT. a Johnem Foxxem a jeho The Maths. Navíc ti všichni ještě jedou v sedmi skladbách novinky na výživném tripu. Nezní to lákavě?

PAAR - Die Notwendigkeit der Notwendigkeit (Grzegorzki rec.)
Mnichovské trio PAAR pět let chystalo své debutové album. A když se přiblížilo konečně datum vydání, dorazilo do Evropy onemocnění COVID-19 a zdálo se, že všechna vynaložená energie přišla vniveč. Jenže album "Die Notwendigkeit der Notwendigkeit" disponuje takovou silou, že i přes tento hendikep se o něm mluvilo všude. Aby ne, vyzrálost jejich poskpunkového výrazu jim může zbytek žánrového peletonu tiše závidět.

Lamia Vox - Alles ist Ufer. Ewig ruft das Meer (Cyclic Law)
Šest let jsme museli čekat na novou řadovou desku Lamii Vox, ale čekání se vyplatilo. Album suverénně kombinuje dark ambientní hlubiny s tribálními rytmy a neoklasickými nápady. Pokaždé ale svojsky, jinak než známe od Dead Can Dance nebo kapel labelu Cold Meat Industry. Suverénní kolekce si žádá provedení v domovské Praze!

Dive - Where Do We Go From Here? (Out Of Line)
Velké překvapení. A příjemné, nutno podotknout. "U tohoto alba jsem se spojil s Janem Dewulfem, známým z jeho kapel Your Life On Hold a Diskonnekted", prozradil před vydáním Dirk Ivens. Nová spolupráce znamená nové zvuky, které výrazným způsobem ovlivnily výslednou podobu alba. A právě nové zvukové palety z rukou Jana Dewulfa, které zároveň ctí tradiční minimalistický rukopis Dive, startují suverénním způsobem novou etapu letitého projektu. A že loňský spletitý rok přinesl jen negativní příběhy....

Tolik první část našeho výběru z tmavých hroznů. Chutná vám sladce? Nebo cítíte trpkou pachuť z absence vašeho favorita? Není třeba házet pistole do žita, příští pondělí se těšte na druhou várku toho nejlepšího a nezapomeňte se s námi podělit o to, jaké nahrávky v uplynulém roce zaujaly vás.