Paesant | 07.07.2008 11:02

V minulé recenzi jsme našim čtenářům představili novou desku německých horrorpunkových Der Fluch. Nyní máte exkluzivní šanci porovnat jejich tvorbu se snad ještě legendárnější žánrovou konkurencí ze stejného kraje. Hororové varieté vás zve na třičtvrtěhodinovou show, ve které na vás čekají hordy nemrtvých, zombie na hot rodech a zmutovaná monstra zahalená do nekonečné všudypřítomné temnoty.

Sepsal: Paesant

Všechno začíná roku 1999 klasickým scénářem spjatým se vznikem horropunkových kapel - schází se parta mladých lidí ujíždějících na béčkových hororech a po vzoru opěvovaných Misfits zakládají kapelu s názvem Ghouls. Pasují se do role německého revivalu této nemrtvé legendy, ale po nějaké době se rozhodnou dát přednost vlastní tvorbě a tak vzniká v roce 2002 skupina The Other. V roce 2003 se objevují na zásadní kompilaci "This is Horrorpunk" se svojí hitovkou "Beware of Ghouls", následuje deska "They´re Alive" z roku 2004, "We are who we eat? (2006) a nyní přichází na prohnilý trh s novým zakrváceným kotoučem "The Place to Bleed". Album má celkem 14 tracků a nabízí přes pětačtyřicet minut kvalitního horrorpankáčského nášupu. Zatáhnout žaluzie, zapálit svíce, rozhoupat netopýry a jde se na to...

První co mě na desce zaujalo ještě než se ozvaly první tóny intra byl obal desky - na první straně plakát situovaný do retro stylu vybízející k návštěvě děsivé show slibující účast šíleného doktora, kanibala, oživlé mumie či vlkodlaka z dávných časů. Rozkládám celý booklet a kromě kompletních textů obklopených příjemným designem zde nacházím čtyři fotografie členů kapely - je tu frontman Rod Usher s typicky misfiťáckým účesem v uniformě jak hrozí svým bičem v pozadí schoulenému podnikateli marně prosícím o milost. Kytarista Sarge von Rock zahalen do zkrvavené roušky právě v rámci krabicového kouzelnického triku půlí ječící nevinnou dívku. Baskytarista Migore Drake s neméně vražedným výrazem právě vrhl jednu ze sekyr na dívku připoutanou k otáčejícímu se terči, ta se úspěšně vyhnula dřevěné ploše, aby se zasekla nedaleko rozkroku oné nebožačky. Poslední fotografie patří bubeníku Dr.Caligerimu se zombifikovaným obličejem, který svírá rukou tyč, na jejímž konci se houpe flák čerstvě odříznutého masa.

Stejně jako cirkusový plakát na přední straně, i úvodní track nás láka do onoho bizarního varieté patřičně záporáckým hlasem. Stylově cirkusová je také melodie, která se ozve z rozvrzaného klavíru podkreslená perkusemi a smíchem psychedelických klaunů. Burtonem prosáklé intro doznívá a sotva se probíráme strhnou nás tvrdé, až metalově syrové kytary a silně melodický zpěv víc než načichlý Misfits. Pokud někomu příliš vadí čirá inspirace touto legendou, měl by v této chvíli přeskákat tracky, možná desku rovnou vypnout. Mě však Danzigovské vokály nevadí a s chutí hltám dál.Ba naopak! Tak má horrorpunk vypadat, po mírném zklamání, které přinesli němečtí Der Fluch ohánějí se nálepkou přední horrorpankáčské kapely to je výborné sousto na zajezení nepříjemného ocasu.
Skladba "Became Undead" energeticky střídá rychlejší tempa, kytary řežou, vokál správně houpe do rytmu a bubeník vzadu nešetří dvojšlapku ani bohat přechody. Text nabádá k tomu, abychom se nebáli a přidali se k nemrtvým sympaťákům za hřbitovní zdí. Typické hororové klišé, ale proč ne?
Další "The End of our Time" drží dobře rozjeté tempo a hojně používá refrénové fráze, aby se tak hluboce zarylo do naší paměti. Backgroundové vokály poctivě vyzpívávají "Ooouuoou" a poté co bubeník potrápí svůj zmučený crash skladba končí. Čtvrtý track je výjimečný svým textem, který se z "cizí" angličtiny mění v domácí němčinu. Zatímco u většiny kapel se mi při německých textech často nevědomky křiví ústa, The Other dokázali u "Der Tod steht dir gut", že změna ve zpívaném jazyce nemusí vytrhnout posluchače z příjemného nasávání desky.
"You make it bleed girl" zpívá Rod Usher u šesté písně s příznačným názvem "Bleed", který ve svém tempu pomalu klesá a způsobuje si tím svou mírnou ztrátu na chytlavosti. Z toho na čas vytrhne až hardcorový refrén a přecházíme do tracku s názvem "Freak Liberation Front". Kytary zde spadají se svým hutným riffem prokládaným občasným zapískáním do metalovějších rovin. "The Creature from the Black Lagoon" se vrací do klasického horropunkového melodického duchu, ozývá se zde poprvé výrazně nezkreslený, čistý zvuk baskytary, bubeník dál prohání dvojšlapku a slov v refrénu si užíváme hojně. Jsme v půli alba a je na čase zpomalit a vydat se cestou baladického charakteru. Vybrnkávání na basu, utichlý vokál. Za chvíli se ale ozvou bicí a přezvučený industriální virbl podpořený silným kytarovým riffem vyústí v až Ozzyovskou hitovku se stejně načichlým názvem Black Angel.
Devátá Moonlight Mayhem je jako stvořená pro stejnojmenný domácí festival. Obsahuje šikovně naaranžované táhlé kytarové riffy, které Usherovo zavytí "Hear me howl" vždy po refrénu odstartuje do nekompromisní punkové smrště.
Return to the House of Usher není jen nahlédnutí do frontmanova obýváku, ale především pocta legendární Poeovské povídce o Zániku domu Usherů. Hesla "Go, die, curse, help" vyplivávají backgroundové vokály ve sloce, v refrénu se znovu dočkáme známého melodického vokálu, který mají The Other těžce pod palcem. Text k jedenácté skladbě o vraždě v domě voskových figurín se ze záhadných důvodů na obalu desky neobjevil. Pokračujeme the Change in me otevřenou basovou linkou a na kýčovitě chytlavé spojení "We are the creatures of the night" hudebně nic nového nepřináší.
Předposlední "Graveyard Rodeo "nejen svým textem o nesmrtelných zombie driverech sedlající své řvoucí hot rody, ale i rytmicky a celkovou atmosférou ukazuje vlivy spřáteleného žánru psychobilly. Uzavírájící song "The Dark World Order" plní spíše roly pomalého odeznívání nálady desky The Place to Bleed. Netrhá se z kontextu, nepřekypuje agresivními kytarami ani rychlým spádem bicích jako u předchozích. Nechá nás pomalu opustit prostory hororového varieté a ještě naposledy se rozloučit se známou čtveřicí - šílenýmdoktorem, kanibalem, oživlé mumii a panem vlkodlakem.
Poslech desky skupiny The Other byl pro mě díky své perfektně fungující atmosféře nevšedním zážitkem a přesvědčil o nevídaných kvalitách německé horrorpunkové scény. Ze všeho nejvíce ale probudil otázku - s čím přijde skupina příště a zdali se jí podaří překonat vysoko vztyčené stožáry té strašidelné cirkusové show.

Hodnocení: 90%

K poslechu na http://www.myspace.com/theother