VNV Nation - vítězné elektronické tažení

Milovníci tvrdší elektroniky si ještě ani neodpočinuli po dvojité koncertní náloži Skinny Puppy a Nine Inch Nails a už mají před sebou další svátek - premiérové představení dvojice VNV Nation v ČR. Pojďme si představit jejich aktuální dlouhohrající novinku Judgement a připomeňme i staršího bratříčka Matter + Form.


Autor: Pavel Zelinka

**VNV Nation - Matter + Form**
11 skladeb, 55:21, Anachron Sounds



Pokud se podíváte na Ronana Harrise, musíte uznat, že svou pořízkovskou postavou původ z irského Dublinu rozhodně nezapře. Jako milovník elektronické hudby však neměl doma na růžích ustláno, a tak se na počátku devadesátých let přesouvá do Londýna, kde páchá své první hudební počiny spíše orchestrálnějšího zaměření. Nashromážděná energie si ale žádá ventil v podobě svižnější hudby a tak v roce 1995 přichází do projektu VNV Nation (Victory not Vengeance - vítězství, ne odplata) bubeník Mark Jackson a celá mašinérie se dává do pohybu.

V pořadí pátá deska **Matter + Form** už přichází v době, kdy je projekt jedním ze základních pilířů future popové vlny, jež staví kompozice na silných popových melodiích a výrazných čistých vokálech, neutápí je však ve sladkých synthpopových omáčkách, ale rašpluje přístupnější elektronické základy industriální estetikou. U formace Ronana Harrise ale dostanete krom silných melodických vějiček ještě více mimořádných bonusů. Jedním z nich je zcela specifický sound, z velké části postavený na starých analogových syntezátorech ze sedmdesátých let (jejich seznam najdete na webu kapely). Na rozdíl od retrohudebníků, kteří na ně i v dnešních dnech psychedelicky bublají stejně jako pionýři před třiceti roky, Ronan jejich zvuk zasazuje do současných souřadnic. Další silnou stránkou souboru je Harrisův pevný vokál, podobně jako Reznorův nepotřebující jakákoliv žánrově frekventovaná upravovadla, jen svým lehkým odstínem mě evokující Phila Collinse.

Album "Hmota a tvar" představuje několik poloh, které jsou dvojici blízké. Začneme klasickou vypalovačkou, párty dupárnou Chrome, kterou následuje odlehčenější Arena v poloze, která je podle mě nejsilnější doménou souboru. Každé album přináší několik vzpomínek na "filmové" časy, kterou tu zastupuje Colours Of Rain. Po snění je ale třeba zase se vrátit do práce a tak tu máme technem provoněné instrumentálky Strata a Interceptor. Do celkového obrazu musíme ještě započítat ryzí baladu Endless Skies a máme před sebou mimořádně barevné, i když stále spíše na chladnější notu naladěné tvrději elektronické album, které nemá daleko k popovým davům, ani k EBM tvrďákům. Osobně nepovažuji předposlední album za absolutní vrchol jejich kariéry, ale přesto se jedná o nadprůměrný a poctivý kousek ostřejšího syntetického popu.

**80%**

**VNV Nation - Judgement**
10 skladeb, 52:11, Anachron Sounds



V letošním roce, po dvouletém prokoncertování celého elektronického světa křížem krážem, byl znovu čas přijít s plnohodnotnou dlouhohrající novinkou. Analogoví syntezátoroví stařečci jsou znovu nažhaveni tvrdě zadiktovat, následováni digitálními dětmi, samplery a computerovými vnoučaty s nejnovějšími softwareovými vychytávkami. **Judgement** je už od prvního poslechu kompaktnějším souborem skladeb. Krom úvodní Prelude zde nenajdeme žádnou instrumentálku, i když do techna a experimentálnějších vod zabloudíme také. Veškeré žánrové eskapády jsou jakoby více provázány dohromady, balada Illusion má hrubší spodky, techno jízda Testament zase klidnou mezihru s Ronanovou deklamací, kterou najdeme i ve valivé, nezvykle temné Descent.

Inspirací VNV Nation je už po dlouhé roky místy až filosofický rozměr střetávání starého a nového na evropském kontinentu. Mytologie se setkávají s moderními technologiemi, archetypy a báje s vědeckými teoriemi. Podobně tomu je i v muzice anglicko/irské dvojice, která našla už před delší dobou domov v německém Hamburgu. Underground se střetává s popem, industrial se záblesky klasiky, to vše v mnohoznačných textech plných metafor a obecně pojatých obrazů.

Šestá řadová deska souboru nepřináší na scénu revoluci, ale doplňuje již tak vybroušený diamant jménem VNV Nation o lesklejší a sofistikovaněji ošetřené plošky. Nejvyšší čas si jejich chytlavý amalgám vychutnat na vyhlášených koncertech. Nejbližší se koná v pražském Lucerna Music Baru ve středu 6.9. Předkapelou jsou němečtí Head-less.

**85%**

Navštivte:
www.vnvnation.com Poslechněte si:
www.myspace.com/vnvnation

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

jak nemam rad recenze, tak tyhle dve jsou vystizny:-)
souhlasim jak s curbesem i s recenzemi doufam ze ve ctvrtek dojedu
Byl tam někdo? Jaké to bylo? Přišel jsem o hodně? :-D
Si piš, že jsi přišel o hodně. Poměrně slušná návštěva, nijací Head-Less, ale vynikající VNV Nation nadšení z publika. Víc určitě dodá Ezi v připravovaném reportu.
jo,bylo to super, me prislo ze bylo malo lidi (odhad tak 200) a z toho i dost cizinci
A kolik jsi myslel, že na tuhle kapelu, kterou krom pár našenců v Čechách nikdo nezná, přijde lidí? My s Miragem si netroufli odhadnout, že na tenhle koncert dorazí víc než 150 lidí.
Slysel jsem ze tam bylo tak 220 lidi, to se mi zda vic nez slusne na takovou, rekneme undergroundovou akci :-D
Souhlasim, doufal jsem, ze dorazi tak alepson stovka, abychom si nenatropili mezinarodni subkulturni ostudu, haha. Ale prislo nastesti spousta lidi z uplne jinejch sfer (bohuzel i par hulakajicich ozralcu.. )...ale byl to uzasnej zazitek
Tak fotky jsou uz v galerii, report bude nasledovat hned...schvalne se podivejte jak ma Ronan nevyzehlenou kosili chudak :-D
VNV byli prostě úžasní! <br />Fotky jsou roztomilé a na report se těším!

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.