Lady Mousellyca | 13.02.2009 08:05

Dostalo se mi té cti, že jsem se mohla zúčastnit jednoho z největších veletrhů alternativního oblečení v Londýně a dokonce dostala možnost navštívit oslavu desátého výročí veletrhu v Shepherd´s Bush Empire, která byla pro obyčejné smrtelníky, nevlastnící podnik s oblečením, normálně nedostupná. Report z London Edge napsala pro CZ Sanctuary Lady Mousellyca.

Sepsala: Lady Mousellyca

Nejdříve stručně něco o veletrhu. London edge se koná ve velké hale Olympia jednou do roka. Sjíždějí se sem nákupčí z celého světa, a objednávají zde zboží pro své obchody přímo od výrobců. Proto se tu dá vidět mnoho zajímavých stylů oblečení, např. gothic, punk, cyber, techno, glam rock, heavy metal, rockabilly, industrial, ethno atd. Dále se tu dá nakoupit téměř všechno, co člověk potřebuje ke své úplné vizáži: oblečení, boty, nábytek, make-up,produkty na vlasy, piercingy, tetování a tak. V tomto ročníku převažovaly hlavně stánky s rockabilly oblečením. Prodejci jsou hodně přátelští a téměř u každého stánku vám nalijí něco ostřejšího k pití. Obzvlášť, když se u nich chystáte udělat velikou objednávku. Poslední den veletrhu proběhla i malá vsuvka v podobě tanečnic s katanou, a někteří výrobci prodávali své zboží i jednotlivě přímo na místě.

Samotná oslava začala 1. 2., okolo půl sedmé večer, kdy se před hudební halou (postavenou už v roce 1903) vytvořila dlouhá řada černooděnců a jinak podivných lidí. Přišlo mi to jak z nějakého hollywoodského filmu - fronta podél lanového zábradlí, na konci čekající bodyguardi, vstup striktně pouze s pozvánkou. Když jsem ale vešla, otevřela se mému zraku nečekaná podívaná. Navenek docela všední budova ve svém jádru skrývala secesní divadelní sál. Pouze dolní hlediště nemělo sedadla, ale bar a plochu na tancování. Za DJským pultem, v rohu jeviště, to roztáčelo stvoření ženského pohlaví s černě namalovanou pusou a objemnými tmavými dredy. V průběhu večera pouštěla např. hitovky od Marilyna Mansona, The Cure, Horrorpops, a k půlnoci přišli i Offsprings či starší metalové vykopávky. To ale nebyl hlavní bod programu. Ten obstaralo až fetišistické vystoupení klubu Torture Garden, známého po celém světě - mimo jiné do něj patří i burleskní ikona Dita von Teese, či moderní pin-up Masuimi Max. Pro nás tak velké hvězdy přichystány bohužel nebyly, ale i tak to byl nevšední zážitek.

Už při příchodu jsem se nahrnula nedočkavě co nejblíže k jevišti. Po půl hodině znuděného opírání o zábradlí najednou zhaslo světlo a na modře nasvíceném jevišti se zjevila blond dívka, jménem Delia Du Sol. Na první pohled ničím zajímavá, dokud nezačala tančit (tedy spíše se protahovat) - nad její ohebností žasnu ještě dosud. K závěru se tato skladná žena nasoukala do miniaturní skleněné krabice a zase z ní vylezla.

Druhé vystoupení následovalo po další půlhodince, a rozhodně jsem z něj nebyla tak nadšená jako z umu „gumové“ ženy. Skládalo se totiž ze dvou svalnatých mužů v bederních rouškách, předvádějících jakýsi pochybný, rádoby erotický tanec. Publikum sice vypadalo ve varu (zvlášť to ženské), ale když mě dotyčný domorodec lehce zapojil do průběhu show, moc se mi to nelíbilo.

Na třetí show jsem se obzvlášť těšila, protože jsem byla zvědavá, jak vypadá burleska jinde než u nás. Musím říct, že z hlediska choreografie to bylo dokonalé, horší už byla praxe. První na scénu přišla Bijou Noir, tanečnice snědé pleti, oděná v bílém spodním prádle, které postupně mizelo, jak už je u burlesky zvykem. Druhá se objevila Missy Malone, černovláska s velice zajímavým obličejem, ale s ne zrovna vypracovaným tělem, jak by se čekalo u takové show. Když obě odhodily téměř všechno oblečení krom kalhotek a pasties, jaly se růžových vějířů z per a předvedly moc pěkný taneček. Do třetice všeho dobrého (v tomto případě o tom trochu pochybuji), přibalerínovala Roxy Velvet. Její vystoupení mě udivilo nejvíce. Jak je možné, že profesionálka takových rozměrů (jak se píše na jejích webových stránkách) trpí snad tou nejvíc viditelnou formou trémy, a to třesavkou? Bylo mi jí vážně líto, když na sebe lila šampaňské s křečovitým úsměvem a přitom vypadala, jako když to s ní každou chvílí sekne.

Čtvrté vystoupení bylo zase v režii juchavých svalovců, tentokráte s velikými nafukovacími beraními rohy na hlavách. Zajímavé maximálně tak pro zoology či obdivovatele velkých svalů.

Za doprovodu soundtracku z Kill Billa vystoupilo páté číslo v podání hadí ženy Sefi a velkého hada (či hadice?) neznámého jména. Brunetka s páskou přes oko se všelijak kroutila, had se kolem ní obtáčel a ona neváhala s odhazováním svršků. Ne však do takové míry jako její burleskní kolegyně.

Šesté číslo bylo ryze kouzelnické, čarovala však žena, což u kabaretu není časté. Energická kouzelnice pobíhala sem tam a předváděla riskantní, či skutečně neuvěřitelné kousky - skákala po skle, propíchala si dekolt jehlami ozdobenými růžemi, zavěsila si zavažíčka za víčka a nejvíc šokující bylo zaražení 12cm hřebíku do nosu (a garantuji, že hřebík byl pravý, protože jsem ho dostala hned po vytažení z nosu).

K publiku musím dodat, že bylo velmi vřelé a uvolněné, ne jako u nás. Možná kvůli alkoholu zadarmo … kdo ví. Party měla skončit v půl dvanácté a to taky skončila. Všichni jsme byli nemilosrdně navráceni do chladné noci za doprovodu velkých pánů s všeříkajícím nápisem "Security" na zádech.