Report z WGT 2008 - pondělí 12. 5.

Poslední střípek našeho rozsáhlého reportu z letošní Wave Gotik Treffen očima dvou redaktorů...tentokráte i s pár ilustračními videi...









Pondělí 12.5.
Sepsal: Pavel Zelinka

Poslední den festivalu, pondělní svatodušní svátek a čtvrtá porce gotické slavnosti před námi. Ani se nechce věřit, že v Čechách se pracuje, až se od soustruhů práší. Po klasickém procesu ledová sprcha - snídaně - dobití baterií - oběd je čas na návštěvu středověkého městečka, kde se naše crew znovu rozděluje. Zatímco zbytek vyráží na psychobilly/deathrockový večírek do Werk II, já mířím směr Kohlrabizirkus za elektronickými lákadly. Prvním je boční projekt Miss Construction (www.myspace.com/missconstruction) workoholika Chrise Pohla (kterého známe nejvíce asi jako vampírského dandyho z Blutengel) a jeho parťáka z projektu Terminal Choice Gordona Mocznaye. Zatímco Blutengel čím dál zřetelněji míří do středoproudých elektronických vod, nové alter ego je ventilem trochu temnějších spádů dvojice. Tvrdší EBMko, machistické pózy a k tomu opravdu tížívá doprovodná videa (horory, explicitní scény) plus Chris a neznámý padista v maskách jak z Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha. Závěr ale dusnou atmosféru shodil velmi vtipným hrozícím videem na závěrečnou Totes Fleisch.

Klikněte pro zvětšení
Miss Construction

Po krátké pauze na pódium naběhli evidentně hodně populární Švédové Spetsnaz (www.myspace.com/spetsnazebm). Není divu, jejich pojetí tvrdé elektroniky jasně vychází z modelu model Nitzer Ebb a D.A.F. A že tento model momentálně frčí jsme se přesvědčili nejen na poctivém, leč v mých sleších přeci jen průměrném koncertu (vedle zpěváka Pontuse a padisty Stephana už nebylo čeho se chytnout - ani projekce), ale i na řadě afterpaties, kde tyto kapely sklízely velký úspěch.

Klikněte pro zvětšení
Spetsnaz

Bylo načase změnit lokál a podruhé se během festivalu vypravit do městského divadla, tentokrát za holandským jednočlenným projektem Predella Avant (www.myspace.com/predellaavant). Pryč od ostrých rytmů a vstříc ambientním tenatům se silně neoklasickým nádechem. Na velkém pódiu se jediný člen ztrácel za dvěma laptopy a další technikou, když jeho sporou show podporovala především projekce abstraktních černobílých fotografií. Pokud máte rádi In Slaughter Natives, Apoptose a další spolky, které míchají bohatý orchestrální zvuk s vojenskými rytmy, pak Predella Avant je projektem, který si brzy zamilujete. Ani já jsem nebyl hodinovým setem vůbec zklamán, a tak jsem se spokojeně vracel z centra Lipska na jeho okraj do Agra Hally s dobrým pocitem.
Klikněte pro zvětšení
The Other

Přestupní uzel Connewitz Kreuz mi dal možnost zkontrolovat vrcholící deathrockový večírek s domácími hrdiny The Other (www.myspace.com/theother) a hned hup do tramvaje, abychom rozluštili nečekanou oblibu středověkých bohatýrů Corvus Corax (www.myspace.com/spielleute). Předehru obstarají svůdné ohnivé tanečnice Suatesh & Leuchtfeuer (www.myspace.com/Suatesh) a pak už pětice dudáků a trojice perkusionistů spustila masivní show s frontálním útokem, srovnatelnou s nářezem balkánských dechovek, akorát v monstróznějším, do latiny zabaleném vydání. Dav zobe z ruky, rytmy občas mají dvojkopákovou frekvenci, až jsem si říkal, že zůstat u standardního 40minutového setu, tak bych vytahoval ještě vyšší hodnocení. Po odchodu medieval superkapely se čas znovu rozeběhl a hodinky ukázaly neúprosných půl třetí. Minulý rok jsem zakončil celý festival na Industriální finále v Moritzbastei, ale letošní rok jsem si tohle lákadlo odřekl před vidinou brzkého vstávání a řízení do matičky Prahy. Ano, žádné fajnové loučení a tanečky, prostě jen potupné se odplížení do stanu. Druhé WGT je za mnou. V mnoha ohledech stejné i jiné zároveň. Rozhodně ale jedinečné a ve svém rozsahu podnětné a objevné.

Zhodnocení:
  1. Kvalita tvrdě elektronických spolků, teda těch co jsem měl možnost shlédnout, šla rapidně dolů. Přejedl jsem se, nevyšlo letošní složení nebo jsem se jen blbě strefil do hluchých míst? Těžko říci. Na obranu musím říci, že i zde jsem prožil silné okamžiky (Menticide, Kloq, Hocico).
  2. Němci neumí anglicky. Ne, že by Češi uměli lépe, ale nějak jsem měl zafixováno, že jsou na tom s cizími jazyky lépe. Viz pořadatelé, kteří jen krčili rameny a omlouvali se, že nerozumí.
  3. Přesnost a disciplína. Dvakrát jsem si uvědomil, jak tyto pojmy vnímáme my Češi a Němci jinak. První příklad - žádné překročení povolené hrané doby. Že už jsi ohlásil přídavek? Tvoje chyba. Měl ses dívat lépe na hodinky (Das Ich nebo Spectra Paris). Druhý příklad - stanové městečko se vyklízí v úterý do 12 hodin. Co to znamená v praxi? Sprcha a záchody od rána zavřené, po desáté hodině projíždí mezi stany houkačka s "budíčkem" a v půl jedenácté jsou stále stojící stany pro výstrahu bourány pořadateli. Tohle si zkuste v Čechách :) !
  4. Pokud máte pocit, že se na gotické scéně orientujete, díky cvrkotu WGT o tuto iluzi přijdete. Nejde jen o 160 vystupujících v oficiálním programu, ale také o desítky dalších přidružených vystoupení kapel, DJs a dalších umělců v klubech a sálech po celém Lipsku. To moře je mnohem rozsáhlejší, než jsem si po letech myslel!
  5. A na závěr znovu fascinující pocit sounáležitosti a snahy si vše vychutnat důstojně a s grácií. Znovu minimum opilých (ti jsou ihned pacifikováni mnohačlennou skupinkou záchranářů), zato velké množství těch, kteří evidentně na WGT vykonali velké přípravy jako na svátek nejvyššího ražení.

A co říct na závěr? Bookujte prodloužený víkend 29. května až 1. června 2009. V tomto termínu totiž proběhne další, již osmnáctý ročník Wave Gotik Treffen. Pojedete také?


Pondělí 12.5.
Sepsal: Ezechiel


První pány na holení, rakouské Bloodsucking Zombies from Outer Space jsme bohužel prošvihli a přibyli v tovární halu až těsně před začátkem The Spook, kteří nás příjemně překvapili nejen sehraností a jakousi upřímností, ale i extravagantní image basáka, které dominoval vysoký quiffoiídní natupírovaný účes. Příjemný horrorpunkový set s živým odkazem The Misftis byl zanedlouho vystřídán americkými Stellar Corpses, kterým smrtící psychobilly dosolené punkrockem snad pulzovalo v žilách namísto krve. Jediná škoda byla zvuku, který opět potvrdil, že kapely s kontrabasem bývá problém dobře nazvučit. Buď jsou totiž tyto nástroje neúměrně nahlas (čímž sice má hudba dostatek basů, avšak charakteristické "cvakání" rve uši) anebo naopak nebývají slyšet téměř vůbec. Druhá varianta bohužel postihla i Stellar Corpses, kteří jinak odvedli velmi pěknou práci a zapsali se tak do kolonky "po návratu z WGT sehnat CD". Následující německá legenda Der Fluch nastoupila na pozici hvězdy, ale ne nadarmo nás Paesant, který před odjezdem dopsal recenzi na jejich poslední desku "Geschichten aus der Gruft", varoval, že tato formace bývá poněkud přeceňována. Fanoušci byli sice jiného názoru, ale i když to Der Fluch celkem "odsejpalo", po chvilce se člověk tak trochu nudil, a tak alternativa "pivo na čerstvém vzduchu" rozhodně přišla vhod.
Klikněte pro zvětšení
The Spook

Do útrob Werk II nás ze společnosti postávajících a popíjejících návštěvníků (nezřídka pocákaných umělou krví, či dozdobených jinými "zombie" proprietkami) vlákala až losangeleská psychobilly stálice Rezurex v čele s nepřehlédnutelným Danielem DeLeonem. Ostatně, kdo by přehlídnul chlapíka s třiceticentimetrovým čírem a namalovanou lebkou přes půlku obličeje. Už během několika prvních tónu bylo jasné, že máme tu čest se špičkou scény, a skvělému zážitku napomáhal i nečekaně dobrý zvuk, takže výsledek neuvěřitelným způsobem šlapal. Ačkoliv Rezurex nepředváděli na pódiu nějaké divočiny, jejich hudba mluvila za ně a solidně rozpohybovala kotel v předních řadách. Na přetřes přišly především songy z nové desky "Psycho Radio" (recenzi čekejte na CZS záhy), ale nechyběly ani "povinné" hity "Everyday is Halloween", nebo "Dia De Los Muertos".


Rezurex - Psycho Radio (live na WGT 2008 - by CZ Sanctuary)

Něco po desáté hodině je po všem a my se vydáváme vyklidnit do haly Agra na středověko/ambientní Faun. Díky nezbytné zastávce v tureckém bistru na první teplé jídlo po třech dnech se však náš přesun poněkud komplikuje, a tak dorážíme na místo pozdě. Tím se hatí i plány opozdilců, kteří nechali nákup suvenýrů z veletrhu na poslední chvíli, neboť je již zavřeno. Trochu unaveně a trochu posmutněle z blížícího se konce tedy posedáváme ve výstavní hale a očekáváme poslední dvě vystoupení. Pod pro nás nerozluštitelným názvem Suatesh & Leuchtfeuer se skrývá velmi působivá performance zahrnující fůzi břišních tanců a fireshow, doprovázená orientální hudbou a živými perkusemi. Oko divákovo se nejen mohlo pokochat ženskými tvary, ale i zručností, jakou dámy při hrátkách s ohněm vynikaly a tak byl bouřlivý potlesk zcela na místě.


Suatesh & Leuchtfeuer (live performance na WGT 2008 - by CZ Sanctuary)

Příjemně strávená čtvrthodinka pěkně uvedla závěrečnou tečku za čtyřdenním festivalovým veselením. Ta měla podobu dudáků, pištců a tamborů z Corvus Corax, kteří se aktivně věnují obrodě středověké hudby již od roku 1989. Většina tváří souboru by možná mohla být někomu povědomá - a oprávněně - v podstatě ta samá sestava je zároveň základem středověko/metalových Tanzwut. Dnešní koncert byl však vyhrazen čistě akustickému setu s pěti "dechaři" a třemi bubeníky. Že se i v tomto na první pohled nevinnému složení dá udělat pořádný humbuk, nám Corvus Corax dokázali téměř ihned po nástupu na scénu, kdy doslova strhli dav na svou stranu a donutili ho tančit tak, jak pištci pískali. Středověký set natřískaný energií cloumal sálem, nutil i zadní řady do tance a tak jediné, co by se mu dalo vytknout, byla délka. Při odherání standardního čtyřicetiminutového setu by to bylo akorát, a člověk by na Corvus Corax radostně vzpomínal ještě po měsících, ale hodina a půl už byla trochu moc, začala se ozývat záda, nohy a únava. Přesto tento koncert postoupil vedle Fields of The Nephilim a The Dirty Weather Project do mé soukromé TOP 3 festivalu.


Corvus Corax (live na WGT 2008 - by CZ Sanctuary)


Když zvuky obskurních nástrojů dozněly a v sále se rozsvítilo, zdráhali jsme se jen tak zalézt do stanů a zamávat festivalu bílou vlajkou. Jedině Pavel, zodpovědný za naše životy na cestě k naší domovině rozumně zvolil odchod do stanu za účelem nabrání energie, a my ostatní se přesunuli do afterparty místnosti, která byla obsazena více, než po všechny předchozí dny. Dirigentem tohoto večírku byl tentokrát Ronan Harris z VNV Nation, a nutno přiznat, že se o své tančící ovečky uměl dobře postarat. Ačkoliv došlo i k pár výletům k hranicím trance, pohybovali jsme se převážně na tvrdší, ale melodické electrovlně, která udržela pestrý dav (nikoho asi nepřekvapí, že ačkoliv převažovali cyberfreaks, bylo na parketu zastoupeno i velké množství příznivců jiných proudů temné hudby) ve varu až cca do půl čtvrté, kdy došlo ke "střídání stráží". Chtě nechtě jsme ale tou dobou začali pociťovat fatální nedostatek energie a tak byl čas prohlásit letošní ročník WGT za uzavřený a s těžkým srdcem zalézt do spacáku.

O praktikách panujících v úterý poránu v kempu na Wave Gotik Treffen se již rozepsal Pavel a tak se k nim již nebudu vracet. Místo toho si udělám taky takové pěkné body, shrnující moje poznatky z letošního festivalu.
  1. Velmi příjemný šok. Jak už jsem psal, napoprvé je Wave Gotik Treffen trochu obrovské, člověk se neorientuje a občas si mezi přestylovanými návštěvníky připadá jako "chudý příbuzný", ale díky neuvěřitelné atmosféře festivalu člověku stačí vykuleně bloudit sem, tam a uvědomovat si, jak je mu u toho dobře a jak se baví.
  2. Plánování. Asi je lepší si ještě v klídku doma rozmyslet, které kapely a projekty chce člověk vidět, trochu si to naplánovat dopředu a počítat i s rozmístěním jednotlivých lokací. Cestování tramvajemi a busy plnými bubáků je sice bezva, ale člověka nepotěší, když kvůli špatnému plánování prošvihne kapelu, na kterou se těšil.
  3. Alkohol. Člověk nemusí být zrovna notorik, ale to pivko ke koncertu zkrátka patří, a pokud se chcete při popíjení i trochu nachmelit, musíte počítat s tím, že sáhnete hloub do peněženky. S tím souvisí i další bod
  4. Nákupy. Festivalové ceny a omračující výběr oblečení, hudebních nosičů a dalších propriet je jako stvořené pro lidi, kteří si celý rok šetří Eura a jsou ochotni se s nimi během jednoho odpoledne rozloučit. Asi jsem měl víc šetřit, neboť jsem tak dlouho rozvažoval, do čeho investuju zbytek svých peněz, až mi veletrh zavřeli. Inu, kdo moc vybírá, přebere...
  5. Zvuk a světla. Je až neuvěřitelné, jakým technickým zázemím jsou vybaveny i ty nejmenší kluby. O světlech a zvuku i v sebemenším klubu se může českým provozovatelům jenom zdát...asi se chodí v Německu víc do klubů a tak se to zaplatí...
Na závěr se od svého kolegy moc lišit nebudu - pokud budou okolnosti jenom trochu příznivé, rozhodně se chystám na další ročník WGT vrátit, a pokud už je vám Castle Party malá, můžu jejího většího lipského bratříčka s klidným srdcem doporučit jako vhodnou volbu.

P.S. Pokud se vám líbí videoukázky kapel, doporučujeme navštívit náš Youtube profil http://www.youtube.com/user/CZSanctuary a u jednotlivých videí zvolit možnost "watch in high quality" - uvidíte daleko lépe a daleko víc ;). Zbytek ukázek se zpracovává a bude dodán co nejdříve. Zůstaňte na přijmu!

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Report líbí, jen vůbec nejsou naposlouchány zmíněné kapely (tudíž si z toho asi neodnáším mnoho). A ačkoli mne láká další ročník.. nevíme co si další rok pro mne připraví... přesto budu nejspíš jako "opravdu chudý příbuzný" v čr čekat na reporty :-)
Proto dáváme do článku odkazy na MySpace profily kapel a videa. Aby člověk jednoduše vedle čtení mohl poznávat multimediálně :-))
(pochopila... jen ne vždycky je čas to otvírat, člověk je rád, že má čas to pročíst)
K tomu prvnímu zhodnocení: V Německu se to hemží různými béčkovými elektronickými skupinami, jež ocení jen Němec zmlsaný tim nejlepším. Musím ale říct, že Noisuf-x byli intenzivnější než zmiňované Hocico, ale to byste je museli vidět. Vůbec o čem se tu psalo, co se týkalo industrialu, to bylo spíš to horší, co tam hrálo.<br /> <br />Ještě k tomu alkoholu u druhého zhodnocení: Zdálo se mi, že jsem tam na kaši byla v určitých momentech jen já. Na gothic festivalech v Německu se vopice moc nenosí. Kdekdo by si natrhl opečovávaný šat. A tak tam na mě hned volali záchranku, jen jsem se tak pěkně válela na zemi, poté, co jsem tam sebou mrskla v podnapilém stavu. Halt to neni Polsko.
[4] Já taky až na výjimky moc elektronické kapely nechválil. Na industriální neděli ve Werku II se mi chtělo moc, ale vzhledem k tomu, že jsem byl namlsanej CD Marsheaux a rozhodně si nechtěl nechat ujít něco klidnějšího v divadle, tak jsem se tam nedostal. Dnes bych Marsheaux za chvíli ve Werku vyměnil. Čas strávený na Chamber v divadle ale ne :-)
Tarake: Tak takovy sceny jsme na WGT taky zazili (nastesti jen jako svedci, na velky chlastani nebyly penize) a taky jsme se nestacili divit, ze jen co se nekdo domotal a placnul sebou na travnik - hned u nej byla nekolikaclenna zachranka i se sanitkou a malem mu provadeli resuscitaci:D Delaj fakt maximum pro to, aby navstevniky vyvarovali i toho co si zpusobujou sami,haha...to by u nas na tech letnich bahnackejch festech, kde sebou nekdo placne mezi odpadky a vyhodi ho az den po skonceni festivalu,koukali:D
Paesant: Tss, člověka nenechaj se tak krásně rozvalovat na betoně ;-) Popravdě mě to celkem vadilo, protože jsem se chytla s kamarádkou party slovenských týpků, co do nás lili alkohol horem dolem. Ještě že jsem jim řekla moji lámanou němčinou, že mi je fajn, protože ošetření bych platit nechtěla :D Jen jsem si musela ve městě koupit obinadlo na nohu, protože jsem si ji zvrtla, jak se pode mnou nějakým záhadným způsobem na rovině zvrtly platformy :D
Pavel Zelinka: Divadlo pro mě byla velká neznámá. Za prvé mi bylo trapné tam lézt s moji hlavou plnou různobarevnejch cyber pseudodredů a v lakové růžové kombinéze, za druhé jsem měla pocit, že promeškám ty industriální skupiny(a nezatancova si na to, to bych si neodpustila).<br /><br />Jediné, co mě tam málem dohnalo k slzám(kdybych nebyla na kaši), je že mi od hospody přispěchal mladík s moji kabelkou, kterou jsem tam nechala, když se kamarádi narychlo zvedli a šli do Werku :D
[8] Myslím, že složení posluchačů v divadle bylo alespoň vizuálně totožné, co všude jinde. Příště se neostýchej!
Pavel Zelinka: Mě se se zvrtlou nohou nechtělo moc hopsat po městě do divadla. Apropos, tahle kultura se mě moc netýkala, prý tam hrála nějaká maďarská skupina, když tam kamarádka byla večír. Na tu WGT fetish party jsem se s tou nohou přemohla i do bot na podpatku, a za tu live sex show, co tam předváděli ti exhibionističtější z návštěvníků, za to stála.
To by zkusili jenom jednou mi zbourat tak brzo stan!!<br />Jinak kvalitní report, Rezurex zní fakt dobře a co se Miss Construction týče tak mě fakt rozsekala hláška na jejich myspace; "Chris Pohl?s mad alter ego ? the totally demented dark side of this smart Goth Pop dandy..."<br />Mno fakt jste mě na to naladili, snad příští rok touhle dobou budu v Evropě :-D

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.