ZDROJE:
IMDB.com - The Internet Movie Database
www.lugosi.com - Official Bela Lugosi Website
http://www.geocities.com/Hollywood/Set/6240/bio.html - Unofficial Bela Lugosi Website
Obrázky: Internet

Přeložil, zkompiloval a doplnil: Ezechiel

Začátky

Béla Lugosi se narodil 20. října 1882 v maďarském (tehdy ještě Rakousko-Uherském) městě Lugos jako Béla Ferenc Deszö Vlasko, nejmladší ze čtyř dětí bankéře Istvana. Již odmala ho to táhlo k herectví mnohem více než ke školním povinnostem, což se přísnému otci ani trochu nelíbilo. Jejich spory na toto téma vygradovaly až do té míry, že ve věku dvanáct let utíká Béla z domova do města Resita, aby se do rodného městečka již nikdy nevrátil. Zde pracoval po několik let jako horník, aby se nakonec po několika pokusech konečně dostal k vysněné práci v divadle. Tam po čase dostal na zkoušku několik menších rolí v malých hrách, kde se ale nesetkal s velkým úspěchem - často se mu dostávalo z řad diváků dokonce posměchu . Není se proto co divit, že Bela ztratil trpělivost a přestěhoval se do města Szadbadka, kde našel svou matku a sestru Vilmu. Ty mu sdělily smutnou zprávu, že otec Istvan zemřel poté, co přišel o veškeré rodinné úspory. Hnán výčitkami svědomí nastupuje roku 1898 Béla na čtyři měsíce do školy, než opět podlehne volání divadla a školu opouští. Dříve než se připojí k jedné divadelní společnosti pracuje na železnici.

Vzhledem k jeho předchozím zkušenostem, zralejšímu věku, nepopiratelnému charismatu a zkušenému vedení začíná být po čase Lugosi diváky uznáván. To mu dodává sebevědomí, přihlašuje se na Uměleckou akademi na obor herectví a je přijat. Během svých studií přijímá pseudonym "Lugosi" (podle svého rodného města), dostává stále větší role ve větších hrách, až je nakonec přijat do Národního divadla v Budapešti, kde záhy nabyde uznání kritiky i publika a brzy se tak stává nejlépe placeným hercem divadelní skupiny. Repertoár divadla tvořily převážně Shakespearovy hry (Hamlet, Macbeth, Král Lear, Richard III...).

1. světová válka

Ačkoliv byli herci vyjmuti z branné povinnosti, Béla roku 1914 dobrovolně vstupuje do armády, aby bránil svou vlast. V armádě dosáhnul hodnosti "nadporučík pěšího pluku", a byl na Ruské frontě třikrát raněn, za což dostal Rakousko-Uherský ekvivalent Purpurového srdce. Roku 1917 se Lugosi poprvé objevil v němém filmu Az Ezredes (česky "Plukovník") - celkem natočil v letech 1917-1918 dvanáct filmů. Roku 1917 se Lugosi také poprvé oženil (s Ilonou Szmik).

Roku 1919, po rozpadu Maďarské sovětské republiky *(která fungovala pouhé 4 měsíce - pozn. Ezechiel)* se Béla kvůli své účasti v předchozí levicové vládě (aktivně se například zasadil o založení hereckých odborů) ocitl na špatné straně barikády a později i na seznamu nežádoucích osob, a byl proto nucen uprchnout do Vídně, odkud se záhy přesunul do Německa.

Lugosi v Německu

Zde si Lugosi zahrál v několika německých filmech pod pseudonymem "Arisztid Olt", ze kterých stojí za zmínku především Janušova hlava (Der Januskopf - 1920), kterou jako volnou adaptaci Stevensonova románu Dr. Jekyll and Mr.Hyde natočil legendární Friedrich Wilhelm Murnau. Jelikož i v Německu byl ale Lugosi sledován, rozhodl se nakonec emigrovat do Spojených států. Roku 1920 také dostává od Ilony Szmik telegram se žádostí o rozvod.

Emigrace do USA

V létě roku 1922 připlouvá Béla na palubě obchodní lodí coby člen posádky do New Orleans, aby záhy pokračoval do New Yorku. Chvíli zde pracuje jako nájemný dělník, ale přitom stále oddaný herectví zkouší štěstí v amerických divadlech, pro které se vrací ke svému původnímu pseudonymu - Bela Lugosi. Neznalost anglického jazyka se ukáže být jen pramalou překážkou, budoucí Dracula si jednoduše založí maďarskou akciovou společnost a obklopí se společností dalších maďarských vystěhovalců.

Hned v prosinci 1922 se Lugosi poprvé objevuje v divadelní hře The Red Poppy (Vlčí mák), která vyvolala bouřlivé recenze, aniž by jejich autorům bylo známo, že se Béla, neznalý anglického jazyka, naučil celou roli foneticky nazpaměť . Mezitím se herec stihne ještě zamilovat, oženit a rozvést s herečkou Ilonou von Montagh. První filmovou roli v USA dostává Lugosi rok poté. Jedná se o špionážní snímek The Silent Commands (Tiché rozkazy), kde si zahrál hlavního záporáka. Během dvacátých let se Béla objevuje jak v divadle, tak ve filmu, což mu vynáší pověst všestranného umělce, který si nakonec zahraje ve Spojených státech téměř v čemkoliv - od Shakespeara až k romantickým slaďákům.

Bélův divadelní trhák

Zásadní zlom v kariéře Bély Lugosiho nastáva roku 1927, kdy se Lugosi stěhuje do Hollywoodu a seznamuje se se scénáristou Johnem Balderstonem. Ten chce přepsat Stokerův román Dracula do divadelní podoby a Béla Lugosi je přizván, aby si zahrál hlavní roli. K tomu se váže jedna z mnoha podivných příhod, které obklopují život Bély Lugosiho. Vdova po Bramu Stokerovi, majitelka autorských práv, nechtěla zprvu o divadelní adaptaci Draculy ani slyšet, a tak se Balderston rozhodne poslat za ní přímo Lugosiho, aby jí přesvědčil. Nikdo neví, co se mezi nimi přesně odehrálo, nebo o čem se mluvilo, ale jisté je, že se Lugosi vrátil s podepsanou smlouvou v kapse. Nic už tedy nebránilo tomu, aby se v říjnu 1927 konala na Broadwayi za velké slávy premiéra divadelní adaptace Draculy. O její úspěšnosti hovoří fakta - Dracula si vyžádal přes 500 repríz, a za dva roky na repertoáru stihnul projet celé Západní pobřeží.

27. července 1929 se Béla žení s bohatou vdovou ze San Francisca Beatrice Woodruff Weeks, aby se s ní 30. července 1929 opět rozvedl. Z rozvodu obvinila Weeks herečku Claru Bow, se kterou měl Lugosi před několika lety románek. Že se z toho stala mediální senzace, která vynesla Lugosiho do povědomí národa je asi jasné.

Roku 1930 je režisér Tod Browning společností Universal přemluven k natočení filmové adaptace Draculy, a když Lon Chayney, další z hororových hereckých Mistrů, který měl původně ztvárnit hlavní roli, nečekaně (a podle některých zdrojů záhadně) umírá na rakovinu plic, musí Browning hledat svého Draculu jinde. A kde jinde by našel lépe, nežli přímo na Broadwayi.

Děs z filmového plátna
Rok 1931 je tedy pro Bélu Lugosiho zásadní nejen tím, že konečně dostává právoplatné občanství USA, ale především uvedením první a nejslavnější filmové adaptace Draculy na plátna kin. Hlavní role - Béla Lugosi. A kritika je ohromena, superlativy nešetří. Vykresluje Lugosiho Draculu jako nejlepší personifikaci čistého zla, je učarována jeho hypnotizujícím pohledem a vynáší jeho aristokratickou eleganci až do nebes. Společnost Universal tak našla hvězdu horrorů velikosti, která neměla obdoby (po uvedení Draculy do kin dostával Béla Lugosi dokonce ještě více dopisů od ctitelek, nežli miláček žen té doby Clark Gable), a Béla Lugosi svou životní roli. A přitom i zde se Lugosi díky své nedobré angličtině některé pasáže učil foneticky nazpaměť. I přes nevídaný úspěch filmu není však Béla mezi hereckými kolegy příliš oblíben - tolik se vžil do své role Draculy, že kolem sebe i v reálném životě šíří jakousi podivnou auru neklidu. To některé ženy přitahuje, a touží se mu poddat, ale spousta z nich nakonec prchá z Lugosiho komnat vyděšena k smrti jeho údajným brutálním a sadistickým chováním. Na to si ostatně stěžovala i zmiňovaná herečka Clara Bow, svého času označovaná za "královnu erotiky", která taktéž podlehla Lugosiho charismatu a rozhodla se s ním roku 1928 strávit noc. Namísto očekávaného neuvěřitelně vášnivého zážitku jí ale prý čekalo násilné a zvířecí chování, které nemělo mít se sexem vůbec nic společného. Doslova prý řekla v rozhovoru s Michaelem Bensonem z redakce Vanity Fair že "Bela Lugosi je zvrhlík, který doslova kouše".

Dracula po Draculovi

Díky svému věhlasu si mohl Lugosi vybírat mezi spoustou rolí, které si byly podobné tématy vampyrismu, magie, tajemna, horroru atd. Za jeho největší chybu je fanoušky považováno odmítnutí hlavní role ve filmu Frankenstein, neboť se postava Monstra zdála Bélovi příliš těžkopádná, s minimem dialogů a přehršlí make-upu (zde nelze nezmínit, že Lugosi v Draculovi hraje téměř nenalíčen). Titulní roli ve Frankensteinovi nakonec obsadil Boris Karloff, muž, který je považován za největšího Bélova přítele a důvěrníka. Dobové zdroje uvádějí, že spolu často trávívali hodiny o samotě v rozhovorech v neznámém jazyce. Ostatně, oba Mistři horroru si spolu zahráli ve spoustě filmů - mezi nejznámější se sluší jmenovat The Raven (1935), The Black Cat (1934), The Invisible Ray (1936) a Son of Frankenstein (1939). Mezi další filmy, ve kterých si Lugosi zahrál a které stojí za zmínku patří White Zombie (1932), Murders in the Rue Morgue (1932) a Ninotchka (1939), snad jediný nehororový snímek, kde si Mistr zahrál vedlejší roli po boku slavné Grety Garbo.

Přátelství Lugosiho a Karloffa je kapitola sama o sobě - opět zahalena rouškou tajemství. Hovoří se o něm jako o velmi hlubokém a trvalém citu. Velmi rozšířená je pověst, podle které spolu až do Bélovy smrti oba pánové chodili na premiéry filmů do jednoho zapadlého kina, kde měli své oblíbené zešeřelé lóže. Po Lugosiho smrti pak prý chodíval Karloff na premiéry sám a na místě, kde jeho přítel sedával pokaždé položil bílou orchidej na znamení vzpomínky. Ale to bychom předbíhali

Je 5. leden 1938 a Bélovi se narodil syn Bela Lugosi Jr.

Strmý pád hvězdy

Koncem 30. a v průběhu 40. je na tom Béla špatně, zejména kvůli své neutuchající lásce k herectví. Nadšeně přijímá téměř jakoukoliv roli a jakýkoliv scénář, který se mu dostane do ruky, což bohužel končí až u B-čkových filmů a ubohých parodií na jeho největší roli. Došlo to dokonce až tak daleko, že o něj přestal být zájem úplně a Lugosi tak neměl téměř žádnou práci, která by byla schopná uživit rodinu. V srpnu 1944 se proto rozešli s Lillian a roku 1951 se i rozvedli. Vyčerpaný herec posléze propadl závislosti na morfiu, které mu bylo počátkem 40. let původně předepsáno na bolesti zad.

Bela Lugosi a Ed Wood
V polovině let padesátých se Béla Lugosi, žijící v ústraní a na pokraji chudoby, setkává se spisovatelem, režisérem, producentem, hercem, transvestitou a především velkým Lugosiho fanouškem Edwardem D. Woodem Jr. (který byl mimochodem posléze prohlášen za "nejhoršího režiséra všech dob" - pozn. Ezechiel). Ten nakonec přesvědčí bývalého Draculu k účinkování v jeho B-čkových filmech, jako jsou Bride of the Monster z roku 1955 (kde Lugosi ztvárnil roli Dr. Erica Vornoffa), a dalších dvou snímků. Prvním je Glen or Glenda z roku 1953, druhým, v jistém smyslu zásadnější Plan 9 From Outer Space, který vzniknul až po Lugosiho smrti, a který byl dodatečně vyhlášen za "nejhorší film všech dob". Část tohoto snímku tvoří sestříhané pracovní záběry Bély Lugosiho v Draculově plášti, které Ed Wood točil pravděpodobně jako zkušební pro jiný připravovaný film. Jelikož ale Béla před dokončením filmu zemřel, odehrál zbytek filmu úplně jiný herec, který měl po celou dobu tvář zakrytou pláštěm, aby nebylo poznat, že se nejedná o Belu.

Poslední roky

V dubnu roku 1955 podstoupil Béla léčbu v Los Angeleské Okresní nemocnici, aby se zbavil své závislost na morfiu (léčba byla financována z výdělku filmu Bride of the Monster). Propuštěn byl 3. srpna téhož roku po splnění podmínek vyšetření. Zanedlouho po svém propuštění se oženil s o několik desítek let mladší Hope Lininger - fanynkou, která mu po celou dobu léčby každý den posílala do nemocnice dopis (a která mu připomínala jeho celoživotní nenaplněnou lásku Bridget Brightonovou, jež byla za neznámých okolností brutálně zavražděná - údajně byla nalezena s rozervaných hrdlem). Hope se tak stala pátou a poslední Bélovou manželkou.

V letech 1955 - 1956 natáčí Bela svůj poslední film The Black Sleep, který byl celkem slušně ošetřen i po stránce produkční, ale k Bélově velkému zklamání byla jeho role nakonec sestříhána jako němá, bez jediného dialogu.

Béla Lugosi´s Dead

Béla Lugosi zemřel 16. srpna roku 1956 ve věku 73 let na infarkt v posteli svého domu v Los Angeles. Jedním z jeho posledních přání bylo být pohřben v kostýmu, který ho nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie a horroru - v Draculově plášti. Jeho přání bylo vyhověno.

Zajímavosti, pověry a fakta

I v okamžiku Belově smrti se však prý objevuje i Karloffovo jméno. Podle jedné pověsti měla Hope Liningerová slyšet Lugosiho v předsmrtelném zápasu vykřikovat spolu s maďarskými slovy i anglické: "...Boris to nestihne, Boris to nestihne...". Praví se, že několik hodin poté, co Béla Lugosi skonal, se skutečně nečekaně objevil u dveří domu Karloff, který z jakéhosi popudu v onen den přerušil natáčení v Anglii a nasedl na první letadlo do L.A. Svého přítele už bohužel živého nezastihl, přesto prý však o samotě držel u jeho těla čestnou stráž až do rána .

Další pověst se vztahuje i samotnému pohřbu. Vypráví se, že Ti, kteří pohlédl do Bélovy rakve byli zděšeni, neboť Mistr vypadal o několik desítek mladší - vyhlazená pleť, tmavé husté vlasy apod. Je-li to pravda nebo ne se asi již nikdy nedozvíme.

Není bez zajímavosti, že pohřeb, který se konal na Holy Cross Cemetery v Kalifornském Culver City, financoval vzhledem k finanční situaci Mistra i jeho rodiny další Lugosiho fanoušek, zpěvák Frank Sinatra. Bélův hrob se pak stal poutním místem všech milovníků horrorů, ale i různých pomatenců, kteři se pokoušeli jeho tělo vyhrabat. I proto byl v 80. letech jeho hrob na příkaz radnice města zalit betonem. To nahrává do karet příznivcům teorie, že Bela Lugosi byl skutečný upír a jeho hrob byl betonem zalit proto, aby jej přestal opouštět.

Dále se vypravuje, že na onom hřbitově dochází k podivným paranormálním jevům - od elektromagnetických anomálií, přes záhadná zmizení a úmrtí, až ke svědectvím, kdy měla být přímo Bélova postava v Draculově plášti viděna procházející mezi náhrobky.

Další perličkou na závěr je fakt, že za roli v pseudobiografickém snímku "Ed Wood" Tima Burtona z roku 1994 dostal představitel Bely Lugosiho Martin Landau Oskara za vedlejší roli a stal se tak historicky prvním hercem, který dostal Oskara za ztvárnění jiného herce. Paradoxem ovšem zůstává, že samotný Lugosi žádného Oskara nikdy nedostal, což je důvod, proč jeho příznivci tlačí na Filmovou Akademii, aby Bélovi alespoň In memoriam udělili Oskara za Draculu. Na závěr zbývá dodat, že herec Johny Depp, který ve zmíněném filmu ztvárnil Bélova přítele Eda Wooda koupil Lugosiho dům v Los Angeles, ve kterém Mistr zemřel.

Rest in peace, Béla!

mohlo by vás také zajímat

Make-up na gotické scéně

Dracula v obraze – hororový poutač v průběhu let

Raná léta hororové kinematografie - část II.