Legendární díla německých výtvarníků času expresionismu, zapomenutá československá vydání Stokerova upířího kultu, ale i omšelé stereotypy hororového plakátu a erotické parodie Draculy. V dnešním článku o vývoji a rozmanitosti Draculových poutačů vás čeká náhled na několik krásných výtvarných počinů i sáhnutí na dno filmového průmyslu.  

Stejně, jako k estetice westernového plakátu neodmyslitelně patří tasené kolty či tváře schované ve stínu klobouku a k road movies silnice mizející v dáli, i hororové poutače mají svá osvědčená klišé. Ať už jsou to vražedné předměty hrozivě vyčnívající do popředí plakátu, strachem zkroucená křičící ústa, nebo naopak ústa umlčená. Pár minut listování encyklopediemi hororu či nespočtem fanouškovských blogů postačí jako důkaz, že nástup grafických editorů s koncem devadesátých tovární produkci stereotypů jen umocnil. 

V kontrastu s realistickými kolážemi photoshopem utrhaných končetin (např. série "The Saw") se křiklavé titulky a malovaná monstra 40. a 50. s odstupem let zdají vysloveně úsměvná. Hororový divák se ale mění s dobou a stejně tak by dnes v kině sotva někdo odmléval hrůzou při pohledu na kostlivce surfující na šňůře ve filmech Williama Castlea.

Přesto mají uplynulé dekády minulého století své favority mezi výtvarníky hororových poutačů, jejichž dílo bude mít čestné místo na stěnách cinefilních freaků, filmových ústavů i galerií. A není třeba chodit daleko – celosvětově uznávanou špičkou se během 60. a 70. let stala i československá dvojice Zdeněk Ziegler (mimo jiné Hitchkockovo „Psycho“ a „Ptáci“) a Josef Vyleťal („Vtáci“).

Sáhněme nicméně ještě hlouběji do historie a navštivme výtvarné díly Stokerova tajuplného hradu, který si vysloužil rekordní počet zpracování, od kultovní německé krádeže autorových práv ("Nosferatu, eine Symphonie des Grauens", 1922) přes komické setkání s žánrem blacksploitation ("Blacula", 1972) až po prznění vesmírnými tripy a hrdinkami pobřežní hlídky v "Dracula 3000" (viz přiložený plakát s mizernou nápodobou Gigerova designu). Za zmínku jistě stojí i japonská verze plakátu k sedmdesátkové adaptaci "Dracula A.D. 1972". Výtvarníkům tu pravděpodobně Peter Cushing připadal na upíra příliš opálený, a tak mu odbarvili tvář do záhrobní bílé, čímž vytvořili výjimečně strašidelnou, ovšem nikdy neexistující verzi hlavního upíra.  

Velice populární se stala transylvánská látka také pro prostředí porno průmyslu, což jí vysloužilo celou řadu nestoudných erotických parodií skutečně nevkusných názvů ("Dracula sucks", 1978) či přiložený plakát softcoreové "Spermuly" s Udo Kierem z roku 1976 i jeho poněkud dospělejší verze aktuálnějšího data.   

Dávno před těmito bizarními "poctami" klasické novele se vyvíjely rozličné verze knižního přebalu k originálu z roku 1897. Stejný rok jej poprvé vydal skotský knihkupec Archibald Constable, jak je ale vidět na níže zveřejněné kopii, namísto ilustrace se zde ještě objevuje pouze zdobný nadpis. O něco konkrétnější už je o dva roky starší americké vydání předznamenávající pozdější malované kulisy divadelních her i raných filmových zpracování – strašidelný hrad tyčící se nad transylvánskými horami.

První české vydání u společnosti Šolc a Šimáček se datuje (podle Legie.info) do roku 1919, jak vypadala tehdejší obálka ale bohužel nevíme. Z obalů následujících dekád je hned se vydavatelé hned dvakrát uchýlili ke konkrétnímu motivu z Murnauova Nosferatu – Tartan v roce 1969 s výstřižkem proslulé lodní scény a později i vydání Dolmenu z roku 1991, které použilo lodní scénu i s pozadím, ovšem nepříliš vkusně podbarvenou fialovými odstíny a s kontrastním, světle zeleným a významně tučným nadpisem v titulu.  

Působivé výtvarné pojetí naopak přineslo v několika verzích i jedno z nejstarších britských vydavatelství Penguin Books. V roce 2009 oslovili pro deluxe reedice kubánského malíře a fashion designéra Rubena Toleda, který vdechl Draculovi ducha klasických ilustrací šedesátých let. Abstraktnější podobu a hrozivou figuru se zřetelným odkazem na Murnaovu verzi dodal přebalu také Christopher Frayling, profesor z londýnské Royal College of Art (viz níže). 

V závěru se konečně dostáváme i k nekonečné řadě filmových plakátů odstartované jeho nejznámějšími adaptacemi, a to několikrát jmenovanou klasikou úspěšně porušovaných pravidel expresionismu "Nosferatu, eine Symphonie des Grauens" Friedricha W. Murnaua (1922) i americkou verzí Toda Browninga s Belou Lugosim v hlavní roli (1931).

Pod výslednou obrazovou stránkou prvního jmenovaného je podepsán německý architekt, malíř a okultista Albin Grau. Tajuplný člen bratrského řádu Fraternitas Saturni se kromě esoterických studií zasloužil především o podobu prvních a dnes zaslouženě legendárních poutačů k projekcím Prana filmu. Krátká existence tohoto studia s buddhistickým názvem a zaměřením na kinematografii "nadpřirozených rozměrů" skončila nechvalně proslulým soudním sporem s vdovou Brama Stokera, následným bankrotem a nařízením spálit všechny kopie filmu.

Stejně jako náhodou uchovaný film, i Grauovy práce inspirovaly několik generací hororových filmařů a výtvarníků. Nejlepším důkazem je celá plejáda alternativních plakátů, které každým rokem vznikají při příležitosti více či méně oficiálních projekcích tohoto nesmrtelného němého díla. Bez dalšího komentáře je nabízím k nahlédnutí níže.  

V úplném závěru nezbývá než nahlédnout na vizuální prezentaci prvního amerického Draculy, vstupujícího na plátna za doslova vysátým publikem během Velké hospodářské krize. Upíří hrabě sestoupil do filmových studií z divadleních prken, jak dokládá mimo jiné plakát lákající na čtrnáctidenní štaci z produkce Hamiltona Deanna a Johna Balderstona. Narozdíl od filmových plakátů využívá pochopitelně tento divadelní poutač o něco dravější způsoby k nalákání diváků, výtvarná stránka tak ustupuje informacím o cenách vstupného apod. Zdánlivě zapomenutý plakát z roku 1938 díky internetu opět ožil a  stal úspěšným obchodním artiklem, např. internetový obchod Zazzle jej nabízí na baseballových čepicích, kravatách i dětských oblečcích. 

Další přiloženou ilustrací je španělská produkce Draculy, která probíhala vzhledem k rozpočtu po nocích ve stejných kulisách, ve kterých přes den natáčel Browning. Podobnost herce Carlose Villariase s Belou Lugosim je zjevná a jistě ne náhodná.  

Vpravo zobrazený, pravděpodobně nejproslavenější plakát z roku 1931, vyhrazuje narozdíl od ostatních hlavní prostor pro tajuplnou Lugosiho tvář vystupující z temnoty různých odstínů fialové barvy.Tahy štětcem naznačují jistou dynamičnost, stejně jako směr Lugosiho hlavy budící dojem, že právě přicestovala z neznáma za pravým horním rohem.  Oboje nás vybízí k odkazu na Draculovu netopýří transformaci a rozmazanou krajinu, kterou při svých nočních cestách krajem v rychlosti míjí. Zvláštností malby jsou vysloveně ženské rysy na tváři hlavní postavy, ústa se ve snaze o krvelačný efekt zdají být namalované rtěnkou, což v kombinaci se silným líčením herců té doby nahrává spekulacím o zženštilosti a homosexualitě provázející upíří příběh v Lugosiho podání (v detailech např. v komentáři filmového historika Davida J. Skala v DVD vydání „Draculy“ z roku 2004).

Mimochodem, v loňském roce se originál nejstaršího plakátu prodal na aukci raritních poutačů v Texasu za rekordních 143 tisíc dolarů (přibližně 2,7 milionu korun).

Na samotný závěr si dovolím připojit jedno sympaticky nestárnoucí plakátové nerdství od hollywoodského sběratele Tonyho (samotného tak trochu stylizovaného do expresionistického padoucha, nekorektní poznatek autora) a jeho domácí galerie:

Zdroje:

Horror Poster Art, Tony Nourmand/Graham Marsh
Horror Cinema, Jonathan Penner/Steven Jay Schneider/Paul Duncan 
ttp://www.penguin.com.au/products/9780143106166/dracula-penguin-classics-deluxe-edition
http://www.hollywoodgothique.com/2012/09/dracula-film-review/
http://www.hongkiat.com/blog/evolution-of-horror-movie-poster-designs-1922-2009/
www.csfd.cz
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/172961-bram-stoker-ve-svem-draculovi-zije-naveky/?mobileRedirect=off
http://www.allposters.com/-st/Dracula-Movies-Posters_c10251_.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Dracula 
http://www.independent.co.uk/news/world/americas/dracula-poster-fetches-143000-at-auction-7584490.html 

mohlo by vás také zajímat

Listopadové strašání

Říjnové strašání

Zářijové strašání

Srpnové strašání