Pavel Zelinka, jakub krasny | 19.11.2012 08:57

gotickysvet_s Dnešní recenze je tak trochu jiná – zaprvé se netýká hudby, ale knížky o gotické scéně, kterou před pár týdny vydal Volvox Globator. A zadruhé proto, že je to pohled jak Pavla Zelinky, tak Jakuba Krásného z Radia Wave, který si navíc můžete pustit i v audio podobě. Jak tedy počin z pera Natashy Scharfové dopadl?

Gotický svět – kronika
Autor: Pavel Zelinka

Co to vlastně ta gotika je? Jsou to Gothminister nebo už nejsou? Patří do ní elektronika nebo nepatří? A jak je to vlastně s gotikou a tím nešťastným gothic metalem? Odpovědět, že na všechny tyto otázky vám dá nově přeložená kniha „Gotický svět“ po Natashy Scharf, by znělo jako reklamní sdělení. Pravdou ale je, že žádná z těchto otázek, tak hodně pokládaná na všech různých fórech a setkáních příznivců nejen temnější muziky, nebyla předtím žádným oficiálním textem řádně zodpovězena. A to včetně ne zcela zdařilé publikace "Goth" od amerického novopohana Ravena Digitalise u stejného vydavatele.

Rozsahem spíše skromná kniha ale splňuje, alespoň v mých očích, potřebu základního textu, který by scénu popsal bez emocí a s důrazem na to, co je pro ní i přes nánosy let nejdůležitější – na muziku.

Průlet anglickým postpunkovým kvasem, deathrockovou Amerikou, osmdesátými i devadesátými léty… je sice rychlíkového charakteru, na druhou stranu nevynechává žádný podstatný moment, který se gotické scény po hudební stránce dotýká. Sympatická je také snaha nesoustředit se pouze na epicentra, ale alespoň letmo načrtnutout, jak se to se scénou má i jinde, a to včetně České republiky.

Co je mi na knížce sympatické, je věcnost, s jakou Natasha k látce přistupuje. Žádné pseudoduchovní žvásty, ale čisté soustředění na hudbu. Žurnalistická škola britského BBC je prostě poznat. A nutno podotknout, že i přes kvapíkové tempo se i vcelku zorientovaný čtenář dočká řady zajímavých zjištění. Často za to můžou postřehy výrazných osobností gotické scény, které text tak nějak samozřejmě doprovázejí.

Osobně bych sice jako elektronik přivítal více textu o elektronických směrech, které jsou dnes s gotikou úzce provázány, ale chápu, že autorka je milovnice kytarové scény. Navíc scény, které je nutné přiznat ve vývoji gotiky kruciální úlohu. Další výtka směřuje k vydavateli. Editor neodvedl špatnou práci (i když pár škraloupů by se zde také našlo), přesto zkomolení jména autorky nejen v textu, ale i na obálce publikace je faux pas poměrně zásadního charakteru. Také zarazí tu a tam necitelné zacházení s obrazovou přílohou, kdy například na skupinové fotografii Christ vs. Warhol na straně 127 chybí několika členům kapely i část hlavy. Také nechápu důvod, proč byla knížce v jejím českém vydání zaměněna původní obálka za mnohem horší variantu.

Ale abych pouze nekritizoval. Chválím rozhodnutí českého vydavatele vydat knihu v pevné vazbě. Autorce také připisuji body navíc za včlenění i těch nejnovějších vlivů do textu knihy. Čtenář tak nezůstane ochuzen o odstavce popisující současnou módu steampunku, lolita módy, ale i kapel, které gotik staré školy do scény zřejmě nezahrne – Zolu Jesus, O.Children i celou witchhousovou vlnu hudebníků.

Ode dneška si tedy domácí scéna nemůže stěžovat na to, že by neměla k dispozici kvalitní základní text popisující nejzákladnější milníky gotické scény. Pokud by ale pokročilý čtenář chtěl zabrousit více na hlubinu, pak bude muset hledat jinde. Knihy, které by jednotlivé hudební šlahouny gotiky rozvedly více do hloubky, by byly hezkým pokračováním publicistické politiky vydavatele. Vše ale bude záležet, jak se bude obchodně dařit základní „učebnici“. A i z toho titulu nákup „Gotického světa“ vřele doporučuji.

Autor: Jakub Krásný

Gotici jsou od konce 70. let nedílnou součástí subkulturního větvení rockové hudby. Od časů, kdy se výstřední Siouxsie Sioux začala motat kolem londýnských sígrů Sex Pistols a Robert Smith z The Cure začal se svou nekonečnou misí rtěnky rozmazávané po obličeji.

Přesto je odborné publikace na našich pultech celá léta přehlížely. Až do loňského roku, kdy se jim dostalo stručného entrée v kapitole oslavované encyklopedie subkultur Kmeny. Samotný Volvox Globator již otestoval vkus českého čtenáře před třemi lety vydáním debutu z takzvaně temného pera amerického autora Ravena Digitalise. Hudební stránka subkultury v ní ale skomírala pod nánosem rituálních kápí, špičatých klobouků a věšteckých zrcadel. Tedy toho posledního, co k očištění své image tato, v první řadě hudební scéna potřebovala...

Zbytek recenze si můžete přečíst a poslechnout na stránkách Radia Wave.

gotickysvet