...aneb jak se zadařilo přesně před týdnem podruhé...
Zase špatně - když jsem dorazil, na podiu se rozehrávali Phantoms on fire. Nicméně Rocket Dogz, jak sám jejich frontman Woody popsal situaci "momentálně jediná psychobilly kapela na scéně", jsou podle slov kolegů nadějnou smečkou. Nechyběla údajně pleskavá rytmika, ostrá kytara, frajerský zpěv ani stylově grázlovská póza. Spolu s videozáznamem mi to stačí k tomu, abych si příště dal záležet na dochvilnosti.
The Rocket Dogz live at Moonlight Mayhem II
Ale jak jsem řekl - kolem půl deváté, kdy jsem dorazil už startovali Phantoms on fire. Tahle rock´n´road formace už se na pódiích nějaký ten rok pohybuje a publikum bylo na druhého tuzemského reprezentanta patřičně zvědavé. Konečně zpěvák David Unholy začal působit dojmem, že už se nejedná o zvukovku, ale kapela začala hrát. I když se příliš nedalo věřit, že nějaká zvukovka už proběhla - festival si svoje prokletí bohužel přenesl i do druhého dne. Technika nezvládala mohutný, metal/rockový sound kapely a tak mi jejich songy splynuly dohromady. Ruchová stěna na mě byla přiliš, zbytek koncertu trávím v útrobách klubu s menším hlukem (brzy zjišťuji, že nejlepší poslech je stejně na záchodcích).
Děvet hodin večer a třetí kapela večera. Na řadu se dostává mutace horroru a punku, imagový ,monsterband Karloff. Původní nositel tohoto příjmení by patrně naposledy vstal z hrobu a nadšeně tleskal, kdyby viděl co se na podium vyvalilo z backstage. Ash Ghoulmore, frontman kapely je sešitou splácaninou všemožných hororových tváří a jeho vystupování na podiu jde věrně v duchu legendy Misfits. I na ostatních třech členech bylo vidět, že líčení před koncertem zabere v poměru ke zvukovce 90% času. Když po intru začali sypat první skladbu, dostáli mých předpokladů a i když musím vynachválit dokonale hrůznou tvář skupiny, hudebně to nebyla žádná sláva. Už na desce zní Karloff tak nějak těžkopádně a tupě, na živo v kombinaci se špatnými zvukovými podmínkami se to projevilo ještě víc. Ačkoliv se na chvíli zdálo, že zvukař si snad od piva na chvíli odběhl i k pultu a zvuk se malinko zlepšil.
S další kapelou se festival vrací zpátky do nejčistších rock´n´rollových kořenů. Carlos a jeho vyjící kojoti jsou záchranou v době rozkladu velké většiny rockabilly/psychobilly kapel u nás. Ze zaniklých Bad Tones, Mordors Gang, Lucky 4 a Green Monster se dal poměrně nedávno dohromady kvintet a pro většinu audience na Moonlight Mayhemu to bylo premiérové vystoupení. Stejně tak i pro mě a musím přiznat, že jak jsem se na něj těšil - tolik jsem si ho užil. Carlos - netradičně česky zpívající s ještě více ojedinělými kvalitními texty. Za ním kontrabas a bicí jako vynikající rock´n´rollovo-swingo-countryovská rytmika. Doprovodná elektrika a sólová pololubovka s výborně odehranými rockabilly sóly. V půlce koncertu dokonce i zvukař podlehl a poslušně dozvučil správný pleskavý zvuk basy - od té doby šlapala tahle retro show téměr dokonale. Ozvalo se sice několik nejistých nebo vysloveně negativních ohlasů na české texty. Ale právě díky nim pro mě vystoupení evokovalo ze všeho nejvíce atmosféru starých dobrých Šakalích let a dostatečně jsem si ho užil.
Na konci ještě proběhl pokus o přídavek, ale na otázku "kolik máme ještě času" se brzy z hrdla stage manažerky ozvalo "žádný". Nezbývá než se těšit, až Carlos příště svolá své zaběhnuté kojoty k dalšímu koncertu.
Carlos And His Howling Coyotes live at Moonlight Mayhem II
A už se objevují na podiu, rovnou z krypty do našich uší. Zombina - frontmanka skeletoního ansámblu, Doc Horror - s plameny ožehnutou rock´n´rollovou kytarou, Kyle Kthulhu - johndeppovský basák, X Ray Speck - dechová posila za saxofonem a vzadu za bicími - ošlehaný Ben Durr (ti všichni navíc v roli perfektně secvičených pomocných vokalistů). Začali pěkně z ostra - tak z ostra, že se bubeník teprve rozkoukával, na co že to vlastně hraje. Za chvíli vstává, začně řvát směrem k backstagi. Zanedlouho proletí přes podium stojan na činel a přistane na zemi. Dobře punkový start. Ale už se hraje, čtveřice řeže svými nástroji hodně syrový rock´n´roll a Zombina se pere se zvukem na podiu. Snaží se docela úspěšně chytat do rytmu. (Kromě toho si všímám detailu na její ruce, o kterém se nemůžu nezmínit - gumový kroužek s nápisem SOPHIE - že by nějaký způsob podpory nebohé zesnulé dívky? O spekulaci mě ujišťuje první čestné místo Sophie mezi Zombiinými friends na jejím Myspace profilu. Sic podivný obchodní artikl - ale rozhodně správný viditelný nesouhlas s touto tragickou událostí)
Ale to už je čas na nekompromisní psycho v podání italských Evil Devil. Pětice Valerio (bicí), Teo (kytara), Danilo (kytara), Davide (kontrabas) a Angelface (zpěv) přijela Praze představit svou aktuální desku "Rocker's Life", ze které přišla na přetřes většina pecek. Že jsou Evil Devil vtípkaři, dokázali nejen dnes již provařenou předělávkou hitu "La Isla Bonita" od Madonny, ale i riffem "Thunderstruck" od AC/DC, či řádně upravenou maďarskou fugou. Hlavním kladem vystoupení Evil Devil byla punková energie, charisma Angelface oděného do vojenské uniformy a celková muzikantská sehranost. Opět škoda přehlceného zvuku, který měl výslednou podobu hlukové koule.
Blitzkid - Love Like Blood feat. Pamela (live at Moonlight Mayhem II)
Komentáře
Přidat komentář