Ezechiel | 18.05.2016 12:13

Někdy vás prostě nějaká deska vezme za uši a napíše recenzi skoro sama. Třeba jako sólový debut zpěváka Deathcamp Project, inspirovaný ghost/dark/coldwave a atmosferickým postpunkem.

Aktivním fanouškům současné gotické scény bychom nejspíš jméno polských bohatýrů Deathcamp Project představovali zbytečně. Dvojice z Krakova patří mezi oblíbené spolky nejen u našich severních sousedů, ale i v našich končinách a zahráli tu hned při několika příležitostech. Jejich hudební výrazivo, šikovně balancující mezi gotikou, temnou elektronikou a rockem, jim ve středoevropském regionu vyneslo poměrně slušný věhlas. Ale jak je vidět, ani na tak příjemném místě se cesta tvůrčího muzikanta nemusí zastavit.

Void, kytarista a majitel stylově hlubokého vokálu, charakteristického pro Deathcamp Project, totiž tiše vypustil do světa eponymní nahrávku svého sólového projektu s názvem undertheskin. Tu uvedl našlapaný singl „Cold“, který v nejlepším slova smyslu překvapil svým jasným přihlášením k současným atmo-postpunk/ghostwave zvukům. Ale to bychom předbíhali. Šup nosič s řádně zašuměným obalem do přehrávače a jedem!

Už intro „Fade“ vynutí milovníkům svůdně pokřiveného zvuku The Soft Moon nebo In Death It Ends potěšený škleb na tváři a rozhýbe hlavu do rytmu. Jedovatá synťáková hmota tu olepuje industriální perkusivní zvuky v mlze, které pableskují kolem tepajícího srdce chladně asexuálního kopáku bicího automatu. Pravda, čtyřapůlminutové kompozici by přistřihnutí neublížilo a přidalo by na intenzitě prožitku, ale i tak má tohle intro zatracenou atmosféru.

Zvlášť, když následuje singlová hybná pumelenice „Cold“, kterou lze v rámci žánru rovnou směle zařadit mezi „hitovky“ vysloveně vhodné na zamlžené taneční parkety. Kromě moc pěkných kytarových vyhrávek, dravosti a řádně „sick“ zvuku se tady taky poprvé setkáváme s Voidovým hlasem, který ve srovnání s Deathcamp Project zaujímá ve skladbě o něco civilnější polohu. A dlužno podotknout, že to tak undertheskin rozhodně sluší. Stejně jako minimalistický, sugestivní klip:

undertheskin – Cold

Na desce se ale najdou i klidnější polohy jako příjemná „Wrong“, která se sice zvukově také trochu vlní směrem k The Soft Moon, ale nechává se masírovat i jemnějšími postpunkovými kytarami, které hladí jako u Varsovie a podobných francouzských kapel, nostalgicky vzpomínajících na shoegaze. Dynamická deklamace a stupňovaná tenze vokálu přitom posluchačovu pozornost udrží dost na to, aby ho kytary neunesly do náruče Morfeovy. Tady by se mohli potěšit i fanoušci zvuku Clan of Xymox, She Past Away, Ash Code s podobných darkwave formací.

A pokud jste spíš na rychlejší, špinavější kousky s výbušnou drive energií Soviet Soviet, odmyslete si frenetický hlas, přidejte autorské pojetí a máte tu další silnou pecku „Undone“. Právě tahle skladba působí jako jedna z nejosobitějších kousků na kolekci. Ostatně, krev a rukopis není voda, takže ani undertheskin nezapřou Voidovo původní působiště – ať už je to poměrně „klasická DeathcampProjectová“ valivka „Train“, nebo postpunkovější „Fall“ s pěkně taženým refrénem. A ten podivně umístěný činel člověk z hlavy taky jen tak nedostane…

Nejsilnějšími zbraněmi desky „undertheskin“ je tedy práce s atmosférou, energie, zvuk, naprosto suverénní vokál (což nepřekvapí) a pěkně propracované kytary. Na písních je totiž poznat, že je skládá kytarista a svá dítka patřičně hýčká – napájí je roztodivnými zvuky, vykrmuje nápaditými vyhrávkami a ukládá do zajímavých aranží.

Ano, samozřejmě by bylo snadné říct, že undertheskin nemalou měrou vybarvuje předtištěnou šablonu The Soft Moon a jim podobných, ale nebylo by to spravedlivé. Nepouštějme totiž z paměti fakt, že projekt se teprve loni vyklubal na temnotu scény (poprvé jsme o něm psali na den přesně před rokem) a určitě si tedy bude hledat svou vlastní osobitou cestu. To ostatně některé skladby naznačují už teď. A tak či tak, „undertheskin“ je v mnoha ohledech po čertech silný debut. Teď zbývá ověřit, jak to projektu svědčí naživo.

Hodnocení 75 %