O prvním WGT, těžkostech s vedením kapely, tajné policii, Lipsku, názvu, scéně před 25 lety a nyní a dalších zajímavostech s předákem JU Age jen pár hodin před jejich pražskou premiérou.
SANCTUARY.CZ: AHOJ JAY JU AGE, PROTOŽE SE UŽ VELMI BRZY OBJEVÍTE S AGE OF HEAVEN POPRVÉ V PRAZE, NEBUDEME SE ZDRŽOVAT FORMALITAMI A SKOČÍME ROVNOU DO PRVNÍ OTÁZKY. VY JSTE ZAČÍNALI ROKU 1991 V LIPSKU, KTERÉ JE V SOUČASNOSTI VÍCEMÉNĚ TAKOVÝM HLAVNÍM MĚSTEM GOTIKY. JAKÉ TO TAM ALE BYLO TEHDY, PŘED PĚTADVACETI LETY?
JU Age: No, když jsme začátkem 90. let začínali, nikoho v Lipsku by ani nenapadlo, že se o něm někdy bude mluvit jako o hlavním městě gotiky (smích). Bylo to těsně po znovusjednocení Německa a v našem městě docházelo k obrovským změnám.
My jsme prostě jen chtěli dělat muziku, konečně jsme měli možnost dostat se k nějakým hudebním nástrojům, což po před pádem komunismu bylo dost obtížné. Takže jsme založili kapelu, po čase začali psát i vlastní písničky a pokoušeli se sehnat i nějaké posluchače. Tou dobou scéna v Lipsku nebyla zdaleka tak velká jako teď. Sice tu nějaká byla, ta se držela už od osmdesátých let, ale vlastně nic světoborného.
SANCTUARY.CZ: KOLIK BYS TAK ŘEKL, ŽE BYLO LIDÍ, KTEŘÍ TVOŘILI TEHDEJŠÍ GOTICKOU SCÉNU V LIPSKU?
JU Age: Nějaké dvě tři stovky, víc to určitě nebylo. Drtivou většinu lidí jsme znali osobně.
SANCTUARY.CZ: DO TÉ SCÉNY OSMDESÁTÝCH LET POSKYTLA VELMI DOBRÝ VHLED VÝSTAVA „GOTICI A TAJNÁ POLICIE“ PŘED TŘEMI LETY NA WGT. BYLO VIDĚT, ŽE STAZI MĚLA NEUVĚŘITELNĚ PODROBNÉ INFORMACE O LIDECH ZE SCÉNY.
JU Age: Jo, oni se pokoušeli vyšetřovat kohokoliv, kdo byl „jiný“, takže samozřejmě i lidi z gotické scény. Nicméně postupem času zjistili, že tihle lidi vlastně nejsou nic zvláštního a hlavně, že se nesnaží svrhnout systém (smích). Abys je zajímal, musel jsi být politický.
SANCTUARY.CZ: A TY JSI ZA KOMUNISTŮ MÍVAL PROBLÉMY S TÍM, ŽE JSI GOTIK?
JU Age: Ne, já s tím nikdy žádné potíže neměl. Tedy samozřejmě kromě toho, že mi každou chvíli jen tak kontrolovali občanku. Ale to dělali všem lidem, kteří vypadali jinak, to bylo normální (smích).
SANCTUARY.CZ: TOU DOBOU UŽ JSI TEDY EVIDENTNĚ GOTIKU POSLOUCHAL, TAKŽE POVĚZ NÁM NĚCO O SVÝCH HUDEBNÍCH KOŘENECH.
JU Age: Na počátku byli Sisters of Mercy, to byla moje vstupní brána do gotiky. Pak The Cure, Fields of the Nephilim a hlavně The Mission, to jsou dodnes naši velcí hrdinové (smích). Tehdy jsem byl ale plný nejrůznějších kapel. Později přišli třeba Cocteu Twins a Dead Can Dance. Ačkoliv tou dobou bylo nemožné kteroukoliv z těchhle kapel tady vidět živě, protože sem nejezdily. Úplně poprvé se tu něco takového objevilo až roku 1990 a to byl tehdy opravdový svátek…
SANCTUARY.CZ: JAKÁ KAPELA TO BYLA?
JU Age: The Cure; jejich vůbec první koncert ve východním Německu. Byla to ohromná událost hlavně pro všechny ty kluky, kteří je tou dobou poslouchali už nějakých deset let a konečně se se svými idoly mohli potkat na koncertě.
SANCTUARY.CZ: NENÍ DIVU, ŽE SIS NAKONEC V TOMHLE PROSTŘEDÍ ZALOŽIL VLASTNÍ KAPELU AGE OF HEAVEN. A U TOHO NÁZVU CHVILKU ZŮSTANEME, PROTOŽE UPŘÍMNĚ ŘEČENO, POD TAKOVÝM NÁZVEM BY ČLOVĚK ČEKAL SPÍŠ NEW AGE SKUPINU NEŽ GOTHICROCKOVOU KAPELU…
JU Age: New age, jo? (smích) Jakože máme v názvu slovo „age“?
SANCTUARY.CZ: … NO A DO TOHO TO „HEAVEN“...
JU Age: No, je fakt, že s názvem jsme měli na začátku trochu potíže, protože my jsme založili kapelu, dali dohromady nějaké dvě nebo tři písničky a přihlásili se do jedné hudební soutěže. Součástí té bylo odehrát spolu s dalšími kapelami koncert – což bylo mimochodem naše vůbec první vystoupení – jenže my neměli žádné jméno. Takže nám zbýval asi týden času na to, nějaké najít. Hledali jsme, dělali si rešerše, skládali nápady dohromady a na poslední chvíli jsme vybrali Age Of Heaven, protože z toho všeho vlastně znělo nejlíp (smích).
Není na tom vlastně nic zvláštního. Ale je fakt, že jsme hledali název, který bude podněcovat posluchačovu fantazii. A je fakt, že takhle může mít každý člověk v hlavě svůj obrázek o tom, co vlastně ten „Nebeský věk“ může být. Proto jsme si ho vybrali. Před pár lety jsem měl ještě vedlejší projekt, který jsme pojmenoval Sinister Dawn, což je vlastně o dost lepší jméno (záchvat smíchu). Ale Age Of Heaven jsme si nechali, postupem času jsme ho začali mít rádi.
Age Of Heaven - Red Roses
SANCTUARY.CZ: TAK TO JE DOBŘE. VY JSTE TAKÉ BYLI U TOHO, KDYŽ SE V LIPSKU ZRODIL JEDEN FENOMÉN – FESTIVAL WAVE GOTIK TREFFEN, NA POČEST KTERÉHO JSME I NAŠE TRADIČNÍ SETKÁVÁNÍ GOTIKŮ POJMENOVALI PRAGUE GOTHIC TREFFEN. VY JSTE HRÁLI NA ÚPLNĚ PRVNÍM ROČNÍKU WGT, TAKŽE SE NEMŮŽEME NEZEPTAT – JAKÉ TO BYLO A JAK TO TEHDY VYPADALO?
JU Age: To vzniklo jako taková zajímavá myšlenka mezi pár kamarády, kteří si řekli, že v Lipsku nějaká scéna je, ale nedělají se tu žádné koncerty. Navíc jsme se vždycky potkávali po menších partičkách, a tak se zrodil nápad: „Sakryš, proč bychom se někdy nesešli v nějakém větším počtu, nepozvali pár kapel a neudělali z toho pořádný mejdan?“ Tak to celé začalo.
A sranda je, že rok předtím jsme byli s přítelkyní v Kolíně nad Rýnem, kde se lidi celkem pravidelně potkávali u Dómu. Partičky černooděnců s natupírovanými vlasy, třeba stovka lidí před katedrálou, které se prostě jen potkaly tak hodinku dvě poklábosily a pak se zase všichni rozešli po svém. A to mi přišlo divné. Říkal jsem kamarádům: „To je přece blbost se jen tak potkat a nic nedělat! Proč si radši neudělají pořádnou party a nepozvou nějaké kapely?“ (smích).
SANCTUARY.CZ: A KDYŽ SE TO TEDY KONEČNĚ STALO V LIPSKU, BYLA TO JEDNODENNÍ AKCE?
JU Age: Vlastně to trvalo dva dny a bylo tam nějakých tisíc až dva tisíce lidí.
SANCTUARY.CZ: PANEČKU, TO JE SLUŠNÉ ČÍSLO… A TYS BYL TAKY NĚJAK ZAPOJENÝ DO ORGANIZACE?
JU Age: Nene, vůbec nijak, ale s pořadateli jsme se dobře znali.
SANCTUARY.CZ: KDYŽ MÁŠ ZA SEBOU TAKOVÝ KUS HISTORIE, JAK VNÍMÁŠ, ŽE SE GOTICKÁ SCÉNA ZA TU DOBU ZMĚNILA?
JU Age: Myslím, že scéna byla dřív o dost stmelenější. Určitě i proto, že nebylo až tolik různých hudebních žánrů jako teď. Ale zase je pravda, že tahle různost je právě ten důvod, že tahle scéna pořád ještě existuje.
SANCTUARY.CZ: VĚŘÍM, ŽE DŘÍV, KDY SE K MUZICE NEDALO TAK SNADNO DOSTAT, NEBYL INTERNET A TAK, BYLA TA SCÉNA ASI POSPOLITĚJŠÍ, VÍC JAKO RODINA.
JU Age: Jo, mohl bys to tak říct. Ale podle mého je tu tahle rodinná soudržnost pořád, jen je tu mnohem větší hudební rozrůznění…
SANCTUARY.CZ: … COŽ ALE NENÍ NEZBYTNĚ ŠPATNĚ, ŽE SE LIDI S TROCHU ODLIŠNÝM HUDEBNÍM VKUSEM POŘÁD POTKÁVAJÍ NA PLATFORMĚ JEDNÉ HUDEBNÍ SUBKULTURY…
JU Age: Souhlasím a jak jsem říkal, myslím, že právě to je důvod, proč tahle scéna ještě pořád žije. Pokud by se za těch 25 let nikam nevyvinula, nejspíš by mezitím zemřela. Nemyslím si, že by jinak tak dlouho vydržela. Vezmi si, že hudební subkultura většinou žije po dobu období puberty jedné generace, tedy nějakých deset let. Gotice je přes třicet let a pořád je tady. To je super.
SANCTUARY.CZ: MÁŠ PRAVDU, TO JE FAKT SUPER. ALE I VAŠE KAPELA JE UŽ POMĚRNĚ LETITÁ. PRVNÍ DESKU JSTE VYDALI JEN NA KAZETĚ, PAK DALŠÍ DVĚ NA CDČKU. NA TĚCH NAJDEME VAŠE HITY JAKO „RED ROSES“ NEBO „THE PROVIDENCE“ – Z JAKÉ NEJVZDÁLENĚJŠÍ ZEMĚ VÁM DORAZILA REAKCE NA VAŠÍ HUDBU?
JU Age: Z jaké nejvzdálenější země? To byla asi Austrálie. Ale je fakt, že nám chodily reakce víceméně z celého světa. Samozřejmě tomu nejvíc pomohl internet, přes který můžeš svou hudbu dostat kamkoliv. V dnešní době je důležité být on-line. Ta oldschool gothicrocková část gotiky, taková ta „scéna ve scéně“ je vlastně poměrně malá, takže potřebuješ mít kontakt se světem. Spojit se s lidmi, kteří jsou na stejné vlně. Jen teď za nimi musíš jít o trochu dál.
SANCTUARY.CZ: TO JE ASI PRAVDA. V PRŮBĚHU HISTORIE AGE OF HEAVEN SE HODNĚ MĚNILA SESTAVA KAPELY, ZVLÁŠŤ V OBDOBÍ NAHRÁVÁNÍ DESEK. ČÍM SI MYSLÍŠ, ŽE TO BYLO?
JU Age: No, myslím, že tím hlavním důvodem bylo, že jsme pořád vlastně celkem malá kapela. To znamená, že všichni máme svoje každodenní zaměstnání, ze kterých se pokoušíme našetřit dostatek peněz, abychom mohli jít do studia a něco natočit. Z hudby nemáme žádné peníze, děláme to čistě pro zábavu. Jenže když to přesto myslíš vážně, tak některé věci v životě kapely přirozeně nejsou zas až tak zábavné. Je k tomu potřeba určitá disciplína, a tak se někdy stane, že lidi prostě dojdou k tomu, že už to dělat nechtějí. Ale myslím, že takovým obdobím prochází občas úplně každá kapela.
To byl i důvod našeho prvního rozpadu roku 1995. Tedy on ten vnitřní kruh zůstal vlastně stejný – Torsten, Yvonne a já. Vždycky jsme měli problém hlavně najít basáka. Momentálně ale máme skvělou sestavu, je nás dohromady pět, máme dvě kytary, což zní mnohem líp. V tomhle složení fungujeme už pět let a je to nejlepší sestava, kterou jsme kdy měli. A dokonce i Torsten se vrátil (smích).
SANCTUARY.CZ: NO TAK SUPER, TO SE TĚŠÍME! A CO JSI DĚLAL HUDEBNĚ TY OD TOHO TOKU 1995 DO ROKU 2004, KDY JSTE ZNOVUVZKŘÍSILI AGE OF HEAVEN?
JU Age: No, my jsme kapelu vlastně nikdy úplně neukončili a i v tom mezidobí jsme psali nové skladby. Vlastně hrajeme spoustu písní, které vznikly v tomto čase a nejsou tedy na žádné nahrávce. Ale samozřejmě i ty staré, protože lidi je mají rádi. V některých obdobích života prostě přijdou chvíle, kdy nemůžeš věci dělat tak, jak bys rád. Někdy je to kvůli rodině, jindy kvůli práci… občas je fakt těžké vést kapelu. Proto jsme měli období pár let, kdy jsme toho moc nedělali.
O muziku jsem se ale nikdy nepřestal zajímat. Stejně jsem pořád hledal lidi do živé sestavy, organizoval koncerty a tak. Ono taky i udělat desku je těžší, než by si možná lidi mysleli (smích). Mimochodem, zrovna teď na jedné pracujeme tak uvidíme, jak to vyjde (smích).
SANCTUARY.CZ: A KOLIK SKLADEB UŽ MÁTE?
JU Age: No, my máme tolik nových písní, že bychom mohli vydat aspoň tři desky. Ale budeme samozřejmě pečlivě vybírat. Důležité je, že máme fakt skvělou sestavu, jsou to všechno i mí velmi dobří přátelé, což je pro mne samozřejmě další motivace. A samozřejmě je lepší pracovat s lidmi, které baví to, co dělají. Zvlášť když jsou to skvělí muzikanti, se kterými je radost hrát.
SANCTUARY.CZ: CO VLASTNĚ BYLO TOU HLAVNÍ HNACÍ SILOU, KTERÁ VÁS ROKU 2005 ZASE VRÁTILA NA KONCERTNÍ PÓDIA?
JU Age: My jsme to tehdy víceméně chtěli prostě jen zkusit. Bylo to tehdy takové těžší období, kdy jsme uvažovali o vydání desky, ale nešlo to, tak jsme to chtěli vyplnit aspoň živým hraním. Jenže nakonec Torsten a Yvonne odešli z kapely a já jsem zůstal sám. Byl jsem tehdy velmi blízko toho to vzdát. Čili vlastně doopravdy jsme se vrátili na scénu ještě později, roku 2011.
Koncem roku 2010 jsem se pokoušel dát něco dohromady s novýma lidma, ale pořádná motivace přišla až o rok později, kdy se do Age Of Heaven vrátil Torsten. Ale dopadlo to dobře, jsem s touhle situací velmi spokojený.
SANCTUARY.CZ: KDYŽ UŽ O TÉ SESTAVĚ TOLIKRÁT MLUVÍME, TAK NÁM JI PROSÍM PŘEDSTAV…
JU Age: Tak je to Heidi, což byl první člen, který se do kapely vrátil. To byla náhoda – někde jsem jí prostě potkal, tak jsme se začali bavit samozřejmě o muzice a na konci večera jsme si řekli, že bychom měli něco zkusit. Tak jsme zkusili. Pak jsme potkali kytaristu Christiana, pak basáka a pak už to šlo ráz na ráz. Pak na pár koncertů přišel Torsten, aby zaskočil za kytaristku Juli, a roku 2012 se rozhodl vrátit do kapely jako stálý člen. A pak je tu Tommy, který se přistěhoval před dvěma lety do Lipska a který hrál v kapele Arts of Erebus. Zase jsme se náhodou někde potkali, dali do řeči, on se poohlížel po kapele a padli jsme si do noty. Navíc je skvělý basák a ví, jak pracovat v kapele, takže to výborně zapadlo. Je to snad první basák, kterého jsme potkali, který ví, jak to ve skupině chodí.
SANCTUARY.CZ: A ON TAKÉ PRODUKUJE DESKY, ŽE?
JU Age: Ano, spolupracuje s námi i na té produkci.
SANCTUARY.CZ: TAK ŽIVOU SESTAVU BYCHOM MĚLI, JENOM SE JEŠTĚ NEMŮŽU NEZEPTAT – MĚLI JSTE NĚKDY V KAPELE ŽIVÉ BICÍ?
JU Age: Ne, nikdy. Zkoušeli jsme to, ale nebylo to ono, lépe nám to funguje s bicím automatem. On totiž ten bicí automat má svůj zvuk, který se nám líbí a který chceme. Navíc bubeník Ti to nikdy nezahraje stejně, hlavně živě. Asi bychom museli potkat fakt dobrého bubeníka, kterému by nevadilo hrát na metronom, protože používáme hromadu různých přidaných zvuků.
Vždycky je těžké najít dobré muzikanty a najít dobrého bubeníka je extra obtížné. Zvlášť pro kapelu, která není postavená na bicích, což zase většinu bubeníků nebaví.
SANCTUARY.CZ: JASNĚ. POJĎME SE JEŠTĚ JEDNOU VRÁTIT K TÉ CHYSTANÉ DESCE – V JAKÉM STAVU TO JE?
JU Age: Už máme pár skladeb natočených, musíme je smíchat. Ale je ještě pár dalších, které chceme nahrát, čili se zase brzo do studia podíváme. Je i dobré, že už všichni máme nějaké nápady na obal a tak. Je pro nás totiž také důležité, aby deska vypadala hezky, ať mají fanoušci v rukou něco pěkného – nejen tu hudbu.
SANCTUARY.CZ: TO JE DOST PRÁCE… ASI NESTÍHÁTE KROMĚ AGE OF HEAVEN JEŠTĚ NĚJAKÉ VEDLEJŠÍ PROJEKTY. NEBO ANO?
JU Age: No, Tommy ještě pořád občas hraje s Arts of Erebus, Heidi taky byla ještě s nějakým elektronickým projektem, ale nevím, jestli to pořád funguje. Já jsem taky měl jeden projekt ještě do loňského roku Sinister Dawn, ale asi už s tím nebudu pokračovat. Ta kapela byla usazená v Norimberku, což je odsud tři hodiny autem, což je nakonec celkem problém. Ale měli jsme pár dobrých nápadů, myslím, že některé skladby se vyloženě povedly. Nechci o tom moc mluvit, ale je pravda, že jedné nebo dvou skladeb je fakt škoda (smích).
SANCTUARY.CZ: DOBŘE, NECHME TOHO A PODÍVEJME SE RADŠI DO BUDOUCNA – VELMI BRZY POPRVÉ ZAHRAJETE V PRAZE, BYL JSI TU NĚKDY?
JU Age: Jojo, už jsem tu byl, naposledy před nějakými čtyřmi lety jen tak na návštěvu.
SANCTUARY.CZ: A ZNÁŠ NĚJAKÉ ZDEJŠÍ KAPELY?
JU Age: Jo, ale nevím, jestli to řeknu dobře – Thirteenth stoleti….
SANCTUARY.CZ: JASNĚ, XIII. STOLETÍ. TAK UŽ TĚ NEBUDEME TRÁPIT. DÍKY JU AGE, TĚŠÍME SE NA VÁS!
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.