O hubení hmyzu, vnitřním vlkodlakovi, životě v Berlíně, Gwen Stefani a dalších zajímavostech se zpěvačkou a designerkou Vik B., kterou už dnes můžete s KatzKab vidět v Praze.
SANCTUARY.CZ: AHOJ VIK, JAK SE MÁŠ?
Vik B.: Ahoj všichni! No, mám se dobře, právě jsem unikla ukrutnému tornádu, tak doufám, že jste všichni v pořádku.
SANCTUARY.CZ: TORNÁDU? V BERLÍNĚ?
Vik B.: Jo, jasně, každý rok je to tu vlastně pořád dokola. Ale je fakt, že tahle zima je dost nezvyklá – tentokrát tu není žádný sníh, žádných mínus dvacet, takže život je tu jiný než obvykle. Je to jako by se tu od podzimu vlastně vůbec nic nezměnilo. Někdy si jdeme zaplavat na pláž…
SANCTUARY.CZ: V BERLÍNĚ?!
Vik B.: Jasně, je tu pláž.
SANCTUARY.CZ: ALE NENAPADLO BY MNE, ŽE SE NA NÍ DÁ BÝT I KONCEM ÚNORA…
Vik B.: Pošlu vám fotku a uvidíte ty palmy…
SANCTUARY.CZ: A JE TO FAKT BERLÍN V NĚMECKU, NEBO JE TO NĚJAKÝ TROPICKÝ OSTROV, KTERÝ SE JMENUJE BERLÍN?
Vik B.: No, já bych řekla, že Berlín je velmi zvláštní ostrov.
SANCTUARY.CZ: TAK TO URČITĚ. CO TĚ VLASTNĚ PŘIVEDLO ZE SLADKÉ FRANCIE DO BERLÍNA?
Vik B.: Já jsem prostě jen následovala Klischeeho. To bylo před nějakými osmi lety. Nevěděla jsem, do čeho jdu, ale čekalo mne tu velmi, velmi příjemné překvapení. Pravidelně Klischeemu děkuji za to, že mne sem přivedl.
SANCTUARY.CZ: A PROČPAK JSTE SE STĚHOVALI?
Vik B.: Neměli jsme žádný zvláštní důvod. Já už prostě měla dost Paříže.
SANCTUARY.CZ: TO JDE? VŽDYŤ SE ŘÍKÁ, ŽE PAŘÍŽ JEDNO Z NEJKRÁSNĚJŠÍCH MĚST SVĚTA…
Vik B.: Jo, jo, ale život ve Francii je supertěžký. Chtěla jsem změnu a teď jsem spokojená…
SANCTUARY.CZ: A CO MENTALITA NĚMCŮ, JE HODNĚ ODLIŠNÁ OD TÉ FRANCOUZSKÉ?
Vik B.: Já bych řekla, že Berlín vlastně není podobný jakémukoliv jinému německému městu. Je to velký bublající kotlík, ve kterém se setkávají různé kultury a názory, takže tu není žádná dominantní mentalita. Cítím se tu moc dobře. Největší rozdíl oproti Francii je, že zdejší prostředí je mnohem otevřenější, tolerantnější a altruistické.
SANCTUARY.CZ: TAK TO JE DOBŘE. POJĎME SI TEĎ ALE POVÍDAT I HUDBĚ. MŮŽEŠ NÁM ŘÍCT NĚCO O VZNIKU KATZENJAMMER KABARETT, KONCEPTU DEATHROCKOVÉHO KABARETU A TAK? SICE JSI V TÉ DOBĚ JEŠTĚ V KAPELE NEBYLA, ALE TU HISTORII URČITĚ ZNÁŠ, ŽE?
Vik B.: Jasně, určitě. Klischee založil Katzenjammer Kabarett s kytaristou Herr Katzem a už od začátku byli hodně ovlivnění autory a děním na počátku 19. století. Rozhodli se proto použít i slovo „kabaret“ do názvu, kterým navíc chtěli označit samotnou myšlenku různého dění na pódiu a také jako „omluvu“ pro mísení různých druhů hudby. Navíc textařsky navazovali na staré hororové divadlo Grand Guignol.
Katzenjammer Kabarett – Eve at the mansion
SANCTUARY.CZ: V TOMHLE NASTAVENÍ POKRAČOVALA KAPELA AŽ NĚKDY DO ROKU 2013, KDY SE NAJEDNOU ODMLČELA – A TO I KDYŽ SE O NÍ PSALO A BYL O NÍ ZÁJEM. PROČ?
Vik B.: Ve skutečnosti byli Katzenjammer Kabarett mrtví už od roku 2011. Zpěvačka zničehonic zmizela ze světa a Herr Katz opustil kapelu, aby si založil knihkupectví a začal se specializovat na hubení hmyzu.
SANCTUARY.CZ: PANEČKU… A KDY SES PŘIDALA KE KAPELE TY? TO BYLO AŽ ROKU 2013?
Vik B.: Ano, poznali jsme se prostřednictvím virtual inuit karaoke na temném internetu…
SANCTUARY.CZ: VÝBORNĚ. TAKŽE JSTE SE PŘEDTÍM OSOBNĚ NEZNALI…
Vik B.: Mám to trochu v mlze… ano i ne (smích).
SANCTUARY.CZ: A CO TĚ PŘESVĚDČILO, ABYS S KATZKAB ZAČALA ZPÍVAT?
Vik B.: My jsme s Klischeem měli takový projektík – velmi bláznivou záležitost, které nikdo nerozuměl, takže jsme se raději rozhodli udělat novou verzi Katzenjammer Kabarett. Pojmenovali jsme to KatzKab a funguje to dobře.
SANCTUARY.CZ: PŮSOBILA JSI JEŠTĚ NĚKDE PŘEDTÍM?
Vik B.: V Paříži jsem měla pár projektů, kde jsem hrála na klávesy a na basu, stejně tak jsem absolvovala několik živých vystoupení s pár kapelami v Berlíně, ale nic vážného. Nebo alespoň jsem s nimi nikdy nic nenahrála. Chvíli po začátku KatzKab jsem začala zpívat s punkrockovou kapelou The Love Lanes, ale odešla jsem, protože to bylo moc práce.
SANCTUARY.CZ: A CO TĚ VLASTNĚ PŘIVEDLO KE ZPĚVU?
Vik B.: No, to přišlo tak nějak samo. Když jsem někdy ve 14 nebo 15 objevila své první hudební lásky, zpívala jsem s nimi – samozřejmě jen sama u sebe v ložnici. Takhle jsem začala.
SANCTUARY.CZ: A MĚLA JSI Z HLEDISKA ZPĚVU NĚJAKÉ OSOBNÍ VZORY NEBO INSPIRACE?
Vik B.: Ano, řekla bych, že to byla Jessicka Addams z Jack Off Jill, která mne hodně inspirovala po mnoho let. A také Gwen Stefani, ale jenom v období raných No Doubt. On to málokdo ví, ale ona byla velmi talentovaná skapunková zpěvačka… (smích).
SANCTUARY.CZ: TO JE CELKEM NEČEKANÁ INSPIRACE…
Vik B.: (smích) Jo, ale nestydím se za to. Musíte si ale poslechnout první desky No Doubt, jsou fakt skvělé!
SANCTUARY.CZ: ALE TAK JE FAKT, ŽE STEJNĚ JAKO U NÍ, ZNÍ TVŮJ HLAS ZÁROVEŇ KRÁSNĚ „ZPĚVÁCKY“ I NAPROSTO PŘIROZENĚ. CHODILA SES NĚKAM UČIT ZPÍVAT?
Vik B.: Díky za kompliment – já jsem se nikdy neučila zpívat. Asi by se mi možná hodily nějaké lekce o tom, jak lépe dýchat a tak. Nicméně zpívání v ložnici bylo mojí jedinou průpravou.
SANCTUARY.CZ: TO JE SAMOZŘEJMĚ VELMI POVZBUDIVÉ PRO VŠECHNY ZAČÍNAJÍCÍ ZPĚVÁKY A ZPĚVAČKY. A KDYŽ SE JEŠTĚ VRÁTÍME K TĚM OSTATNÍM KAPELÁM – JSOU I AKTUÁLNĚ NĚJAKÉ SKUPINY, SE KTERÝMI BYS CÍTILA NĚJAKÉ SPOJENÍ?
Vik B.: Určitě bych chtěla zmínit japonskou kapelu 13th Moon, se kterou bychom se moc rádi znovu viděli. Potkali jsme se na Drop Dead Festivalu a chceme to zopakovat. Takže to vypadá, že bychom koncem roku mohli s KatzKab vyjet na turné do Japonska. Tak uvidíme. Kromě toho ale moc nevím, nechám se překvapit.
KatzKab – Not My Home
SANCTUARY.CZ: KDYŽ JSME DOMLOUVALI TENHLE ROZHOVOR, ZMIŇOVALA JSI, ŽE JSI VE SKUTEČNOSTI CELKEM STYDLIVÁ. JAK TO JDE DOHROMADY SE ZPÍVÁNÍM V KAPELE, KDY JE TÉMĚŘ VEŠKERÁ POZORNOST SMĚŘOVANÁ NA TEBE?
Vik B.: Myslím, že na koncertech jsem součástí stejné rodiny vlkodlaků (smích).
SANCTUARY.CZ: A JAK TO FUNGUJE UVNITŘ KAPELY? JAKÉ TO JE, BÝT JEDINOU DÍVKOU V KAPELE?
Vik B.: (smích) O tom jsem vlastně nikdy nepřemýšlela. Já se nikdy v životě nějak zvlášť neřešila, jestli jsem kluk, nebo holka. Pro mne není pohlaví ničím.
SANCTUARY.CZ: TAK TO JE SUPER. TAKŽE ANI NEFUNGUJE V KAPELA TAKOVÉ TO KREATIVNÍ NAPĚTÍ MEZI MUŽI A ŽENAMI, JAK SE O TOM NĚKDY MLUVÍ…
Vik B.: Ne, to vůbec ne. My jsme všichni feministi (smích).
SANCTUARY.CZ: A TVOŘÍTE DOHROMADY JAKO KAPELA, NEBO MÁTE NĚJAK ROZDĚLENÉ ROLE?
Vik B.: Klischee nejdřív udělá hudbu, pak mi jí pošle e-mailem a já napíšu text, který mne u poslechu napadne.
SANCTUARY.CZ: ŘÍKÁŠ „E-MAILEM“ – TO ZNAMENÁ, ŽE KLISCHEE UŽ S TEBOU V BERLÍNĚ NENÍ?
Vik B.: Ne, on je teď několik měsíců v Paříži.
SANCTUARY.CZ: TAKŽE PRACUJETE ON-LINE…
Vik B.: Ano, je to spousta sdílení (smích).
SANCTUARY.CZ: A NAHRÁVÁTE ASPOŇ SPOLU, NEBO SI KAŽDÝ NATOČÍTE SVOU ČÁST U SEBE A PAK TO NĚKDO SMÍCHÁ DOHROMADY?
Vik B.: Záleží na situaci. Někdy, když máme příležitost se potkat, nahráváme spolu. Jindy jdu ke kamarádovi tady v Berlíně, který má vybavení na nahrávání a natočím zpěvy tam. Pak to pošlu Klischeemu, který to v Paříží smíchá.
SANCTUARY.CZ: KROMĚ HUDBY JSOU DESKY KATZKAB ZAJÍMAVÉ I SILNÝMI VIZUÁLY. HÁDÁM, ŽE TY MÁŠ NA STAROSTI, ŽE?
Vik B.: No, kromě obalu prvního EP dělám design našich desek já a můj vnitřní vlkodlak (smích).
SANCTUARY.CZ: KDYŽ JSI ZMÍNILA TO VAŠE PRVNÍ EP, TO SE VÁM PODAŘILO VYDAT NA SLAVNÉM AMERICKÉM LABELU PROJEKT RECORDS. JAK K TOMU DOŠLO?
Vik B.: Upřímně… to nevím, musíme se zeptat Klischeeho. Musím se přiznat, že já moc na tyhle manažerské věci moc nejsem (smích). Nejspíš to ale bude mít co do činění s Katzenjammer Kabarett. Nevím.
SANCTUARY.CZ: KDYŽ JSME NAKOUSLI TEN VIZUÁL, COBY MÓDNÍ DESIGNERKA SI NEJSPÍŠ KREATIVNÍ OUTFITY NA KONCERTY VYTVÁŘÍŠ SAMA, ŽE?
Vik B.: Jo, to je mohla hlavní aktivita, protože oblečení dělám už několik let, takže dává smysl, abych si dělala i outfity na koncerty.
SANCTUARY.CZ: A I TADY TĚ VEDE PŘEDEVŠÍM TVŮJ „VNITŘNÍ VLKODLAK“, NEBO TĚ U OBLEČENÍ INSPIRUJÍ I DALŠÍ LIDÉ NEBO VĚCI?
Vik B.: Snažím se vytvářet něco opravdu netradičního a každý koncert je úplně jiný, takže se pokouším lidi překvapit. I když to znamená, že si šiju věci pozdě do noci. Ale v podstatě tvořím cokoliv, co mi přijde na mysl.
SANCTUARY.CZ: ŽIVÍ TĚ TVORBA OBLEČENÍ?
Vik B.: Kéž by (smích). To je samozřejmě můj cíl, protože kromě hudby a oblečení dělám i šperky a taky trochu tetuju. Takže doufám, že za pár let se mi tím podaří uživit.
SANCTUARY.CZ: KOUKAL JSEM, ŽE I TY TVOJE ŠPERKY JSOU POMĚRNĚ INSPIROVANÉ VOODOO…
Vik B.: Jo, přesně. Byla jsem v hodně voodoo rozpoložení, když jsme natáčeli naše první EP a nějak mi to zůstalo… Ale samozřejmě se pokouším dělat své kolekce různorodé a sama se vyvíjím dál. Momentálně jsem začala hodně pracovat s kovem, tak uvidíme, co z toho vyleze.
SANCTUARY.CZ: TO MY TAKY. A MIMOCHODEM… ČÍM TĚ UCHVÁTILO ZROVNA VOODOO?
Vik B.: Ta estetika se mi líbí. A taky mám ráda divošskou hudbu.
SANCTUARY.CZ: A BYLA SES PODÍVAT NĚKDE NA HAITI NEBO MÍSTECH, KDE SE VOODOO PĚSTUJE?
Tam bych jela fakt moc ráda. Myslím, že po tom výletu do Japonska by byl dobrý nápad vyjet na Haiti.
SANCTUARY.CZ: TURNÉ PO HAITI, TO ZNÍ SLIBNĚ… TÍM JSME SE DOSTALI ZASE ZPĚT KE KATZKAB. VY JSTE VYDALI DESKU A EP, KTERÉ JSOU OBĚ POJMENOVANÉ „OBJET“. JE ZA NIMI NĚJAKÁ JEDNOTÍCÍ MYŠLENKA, NEBO JE TO SPÍŠ SBÍRKA SKLADEB BEZ ZVLÁŠTNÍHO PROPOJENÍ?
Vik B.: Možná v tom nějaký smysl je, ale ten je hluboce ukryt v našich nezvěstných myslích. Ale naše poslední EP je prvním dílem trilogie, takže přijdou ještě dva.
SANCTUARY.CZ: A PROČ ZROVNA TRILOGIE?
Vik B.: Chtěli jsme udělat album, rozdělené do tří částí. A co se pak stane s těmi třemi EPčky, uvidíme. Možná to vydáme dohromady v nějakém pěkném boxu, zatím si nejsme úplně jistí. Ale určitě to bude pro všechny hezké překvapení. A pro nás taky.
SANCTUARY.CZ: TAKŽE TO MÁME TURNÉ PO JAPONSKU, DALŠÍ DVĚ EPČKA. JAKÉ JSOU DALŠÍ PLÁNY KATZKAB?
Vik B.: Crowdfunding, kterým bychom chtěli vybrat na to další EP, protože potřebujeme trochu pomoc. A taky doufám v koncert na planetě Pluto.
SANCTUARY.CZ: SUPER, BUDEME DRŽET PALCE. TAK TEĎ UŽ JEN NAŠE KLASIKA NA ZÁVĚR – CHTĚLA BYS NĚCO VZKÁZAT NAŠIM ČTENÁŘŮM?
Vik B.: BANZAIII!
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.