Recenze The Lonely Soul Experience – Path of Blood

Nedávno jsme vthelonelysoulexperience pathofblood sás informovali o novém projektu Chrise Pohla, inspirovaném soundtracky fantastických velkofilmů a RPG her. Pojďme se nyní díky Sudlici podívat na tento čerstvý počin o něco blíže.





 


The Lonely Soul Experience – Path of Blood
Vydal: Out of Line


Ještě než se rozepíšeme o The Lonely Soul Experience, musíme se vrátit k Blutengel, jejichž vystoupení na festivalu Gothic Meets Klassik roku 2012 v Lipsku ovlivnilo Chrise Pohla natolik, že z něho dokázal vytěžit doslova maximum, neboť jím bylo částečně ovlivněno nejen album „Monument“, ale zejména počin „Black Symphonies“. Celé toto Chrisovo okouzlení mocným zvukem velkého orchestru vykrystalizovalo až k projektu The Lonely Soul Experience v němž spojil své tvůrčí síly s Mario Rühlickem, producentem Blutengel.

 

Z thelonelysoulexperience



Album "Path of Blood“ vyšlo 25. července 2014 u Out of Line. První eponymní track ihned zaujme hutnými chorály, při nichž si nejspíš vzpomenete na francouzský projekt „Era“. Druhá stopa „The Crypt“ umně prolíná historizující prvky s čistě současnou, až industriálně laděnou elektronikou, pro mne osobně velmi, ale opravdu velmi příjemná záležitost. Oproti tomu kratičká „The Dragon“ působí spíše jako předěl mezi kapitolami, jako jakási mezihra, která nás uvede do pohádkové „Lara’s Song”. Ta doslova okouzlí líbezným zpěvem hostující muzikálové zpěvačky Larissy Puhlmann. 

Následující zmohutnělá „Rise of the Ancient King“ opět zahušťuje dramatický děj, aby nás dovedla až k vysloveně strašidelné skladbě „Amygdala“, jejíž zasněně plíživá atmosféra je po více než sedmi minutách vystřídána opět chorálovitou „The Emperor Returns“. Podstatně originálněji zní následující „Hail to the Saviour“,  půlnoční tanec kapitána Černé perly, kterýžto vzápětí utne marš nemrtvých „A New Frontier“. Smyčce pějí jak mořské sirény až k syntetickému chvalozpěvu „Wardance“.

 


The Lonely Soul Experience – Path Of Blood (Trailer)

 

Předposlední „Two Suns“ je velice příjemnou směskou epických smyčců a lehce naznačeného chorálového zpěvu s trochou toho syntetického koření. Poslední stopa „Maid of Orleans“ je coververzí stejnojmenné slavné písně britského new wave projketu Orchestral Manoeuvres in the Dark (aka OMD). Nutno dodat, že jde o velmi vydařené a svěží omlazení 33 let starého hitu. 

Z projektu The Lonely Soul Experience nečiší přehnané ambice o předefinování žánrů klasické orchestrální hudby nebo filmových soundtracků, jde spíše o jakousi reinterpretaci neoklasické pompézní hudby snoubené s temně atmosférickou elektronikou. Nejedná se o něco, co by překypovalo originalitou, ale ani o nic, co by muselo nutně urazit.  

„Path of Blood“ se může stát soundtrackem kohokoliv z nás, kterým bylo předurčeno trávit soumračné večery a noci zalité svitem hvězd s namodralou září měsíce, sem tam protnuté mihotem netopýrů v chladných středověkých zdech či v hypnotické blízkosti rozzářených ohňů. Stejně tak dobře poslouží i vám, kdo v setmělých domech a bytech hochhausů vychutnáváte potutelnost světla pouličních lamp, které se každou skulinou v žaluziích prodírá do vzácné atmosféry vašich večerů, ať už osamělých, či komorně společenských.

Závěrem se nabízí otázka, zda Path of Blood bude počin samojediný, nebo jestli se někdy dočkáme jeho pokračování.

Hodnocení  70 %

 

The Lonely Soul Experience

mohlo by vás také zajímat